Kupoval jsem si nové rifle. Naprosto běžný den, obchoďák, několik řetězců s hadrama. Jdu do kabinky a závěs u jedný je pootevřený. Jsem chlap, vidím tam kozačky, nemůžu se nekouknout. Ženská o něco starší, ale dobře udržovaná. Zkouší šaty, stojí zády a přes půl zad rozepnutej zip. Nemá podprsenku.
Zalezu vedle a zkouším rifle. Ne, nestojí mi, ale poslouchám, jestli neuslyším něco zajímavýho. Rifle nesedí, jdu pro jiný.
Pořád tam tak stojí, ale tentokrát kouká do zrcadla a vidí, jak ji sleduju, i když se snažím dělat, že nic.
Vrátím se s prodlouženou velikostí a ona stojí na kraji kabinky a evidentně na mě čeká. Vidí, že jsem trochu v rozpacích.
"Mladý muži, mohla bych vás poprosit o pomoc? Nedokážu to sama zapnout." Otočí se a ukáže na záda. Přiskočím a opatrně zapínám ten zip, jednou rukou si přidržuje šaty dole a já jí dávám vlasy na stranu. Pomalu se otočí.
"Sedí mi?"
Hltám ji očima a ona to vidí. Ještě jednou se pomalu otočí dokola a čeká na odpověď.
"Moc vám sluší." A polknu nasucho. Je opravdu nádherná.
Usměje se a kouká na rifle, co držím v ruce.
"Běžte si je vyzkoušet, já vám je taky zhodnotím, chcete?" A šibalsky mrkne. Teď už mám v kalhotách trochu těsno. Co se to sakra děje? Ona se mnou normálně flirtuje.
Beze slova jdu do vedlejší kabinky a převlíkám se. Pod závěsem vidím stín a pak její kozačky. Pomalu odsunu závěs a ona kouká. "Otočte se, prosím." Jsem jak baletka, pomalu se otáčím.
"To není ono, musíte se tady projít." A tak jdu mezi kabinkami, tam, zpátky a ještě jednou.
"Myslím, že ty se povedly. Máte v nich krásnej zadek, to se holkám líbí. Ještě jednou se projděte, prosím."
Tak jdu, vím, že na mě kouká a je to vzrušující. Když se vrátím, vejde do své kabinky, zastaví se a nezatáhne. "Pomůžete mi je zase rozepnout, prosím?" V tu chvíli mám znovu těsno.
Pomalu je rozepínám a sleduji místo, kde by normálně byla přezka podprsenky. Kouká se na mě přes zrcadlo. Zip je až do pasu a i když vím, že tam dosáhne, rozepnu ho až do konce. Doufám, že uvidím aspoň kousek kalhotek. Zvednu oči a v zrcadle vidím, jak mě pozoruje. Díváme se navzájem do očí a okamžitě je tam erotické dusno. Stáhne si rukávy, ale přes prsa má látku šatů. Otočí se ke mně čelem.
"Děkuju za pomoc."
Sjede pohledem ke mě do rozkroku.
"Kdybyste taky potřeboval pomoct, řekněte." Usměje se a zatáhne mezi námi závěs až do kraje. Stojím tam jak pako. Poslouchám šustění látky. Ona to ví. Pak se ale vzpamatuju a ve své kabince se rychle převléknu zpátky. Její kabinka je prázdná. K pokladně skoro běžím. Akorát platí a i když ví, že jsem za ní, odchází bez jediného pohledu s velkou červenou taškou v ruce.
Placení trvá věčnost. Vyběhnu ven a hledám ji v chumlu lidí. Ta taška ale svítí do dálky, vchází do kavárny. Vím, že tam šla schválně, chce, abych přišel.
Když přijdu ke kavárně, sedí v rohu, čelem ke vchodu a dívá se na mě. Usmívá se. Věděla, že přijdu. Posadím se k ní a objednáme si. Povídáme o sobě, úplně neeroticky, takže třeba zjišťuju, že celý život bydlela asi o 5 ulic vedle mě, ale teď bydlí přes půl Prahy. Dokonce chodila na stejnou střední, co moje ségra. Svět je malej. Vidí, jak ji pozoruju. Vidí, že se mi líbí. A najednou to z ní vypadne, jen tak, mezi řečí.
"Co děláš pozítří? Víš, když jsi mě tak dychtivě pozoroval v tý kabince, přemýšlela jsem, jestli ti dát šanci. A vymyslela plán. Pozítří máme sraz ze střední po 40 letech. Chci, abys mě tam doprovodil. Ty spolužačky jsou většinou už starý zapšklý báby. Chtěla bych to tam trochu rozvířit."
"Jak to myslíš, doprovodil? Chceš odvoz?"
"Chci je trochu poškádlit. Nemůžou být všichni usazený, někdo musí být černá ovce. A chci to být já. Dovezeš mě tam, otevřeš dveře u auta, odvedeš do salonku, podržíš mi dveře, přisuneš židli. A pak mi dáš pusu, popřeješ hezkou zábavu a odejdeš."
Chvilku mi to šrotuje v hlavě. Říkala po 40 letech? To není možný, kolik že jí je?
"Promiň, říkala jsi po 40 letech?"
Málem vyprskla smíchy.
" Ano. Proto je chci trochu popíchnout. Kolik je tobě? Vypadáš tak na 45. Budou nasraný na svůj zpackanej život a chlapy, co je doma prudí. Líbí se mu nápad s mladším klukem."
Teď jsem se usmíval já. Nebylo v tom vzrušení, ale ta legrace, jak ji pak ty spolužačky budou drbat.
"Do toho rozhodně jdu!"
Dva dny jsem byl jak na trní. Ty šaty, co si zkoušela, byly právě na sraz. Vyzvedával jsem ji doma. Prý mám přijít nahoru. Otevřela, šaty na sobě, ale zase zápasila se zipem. Tentokrát jsem je zapnul pomalu a vlasy dal na stranu jako v obchodě, ale víc jsem se přiblížil i nasál její vůni. Čekala to. Užívala si to. Pomalu se otočila a dala mi lehkou pusu. Ustoupila o krok dozadu.
"Je poznat, že nemám podprsenku?"
Její bradavky na šatech vytvořily jasný kopečky, co nešly přehlédnout. Nebylo třeba odpovídat. Byla to jasná provokace nejen pro mě, ale i pro ostatní ten večer.
Pomohl jsem jí do kabátu a vyrazili jsme. Dole u výtahu stála nějaká paní. Nepozdravily se, zato mě chytla za ruku. Vedli jsme se tak až do auta.
"Dneska mám skvělej den! S tou bábou u výtahu mi zahýbal můj ex. Teď určitě pukne závistí!" To mi samozřejmě dodalo sebevědomí, jsem holt ješita.
U restaurace jsem zastavil, vystoupil, obešel auto a otevřel jí dveře. Pomohl jí vystoupit, a za ruce jsme došli ke dveřím. Už cestou nás někdo zdravil. Takže příjezd vyšel. Podržel jsem dveře všem dámám a vešel dovnitř. Pomohl jí z kabátu, dovedl k ostatním, ale než se usadila, dala mi dlouhou a vášnivou pusu. V tu chvíli jsem nic nevnímal, ale hned potom ano. Ticho. Skoro všichni se na nás dívali, jako by nikdy neviděli polibek. Posadila se. Přisunul jsem ji židli.
"Dobře se bav, miláčku!" A zmizel jsem.
Domů jsem to měl kousek. I tak jsem měl dvě zprávy.
-Povedlo se to! Třetina holek nasraná. Třetina závidí. A třetina obojí dohromady :-)
-Krásně líbáš. Budu tu asi dvě hodiny. Vyzvedni si mě a ukaž, že toho umíš víc. :-*
