Stálo na dveřích, ale ona přesto vešla.
Byla zvědavá. Možná až příliš. Tušila, že za těmi dveřmi ji čeká něco jiného než běžná realita. Vzduch byl prosycený vůní kůže, temnota místnosti ji obklopila jako pevná náruč. Udělala pár kroků a v tu chvíli ucítila za sebou pohyb. „Řekl jsem ti, abys nechodila dovnitř,“ ozval se hluboký hlas těsně za jejími zády.
Otočila se prudce, ale on ji už držel za zápěstí, jeho dech cítila na svém krku. Jemné vzrušení projelo jejím tělem jako elektrický proud.
„Myslela jsem… že…“ začala koktat, ale on jí prstem přejel po rtech a umlčel ji.
„Ty moc přemýšlíš,“ zašeptal.
Jemně, ale pevně ji přitlačil zády ke zdi. Cítila chladnou texturu za sebou a jeho horké tělo před sebou. Jeho prsty pomalu sjely po její paži, po bocích, zastavily se na jejích stehnech.
„Co s tebou mám dělat, když neposloucháš?“ řekl hravě, ale zároveň důrazně.
Vzrušení jí stoupalo do tváře, srdce jí bilo splašeně. Měla se bát? Nebo se poddat?
Jeho ruka zajela do jejích vlasů a pevně je sevřela. Nahnul se blíž, jeho rty se sotva dotýkaly těch jejích.
„Chceš odejít?“ zeptal se s mírnou ironií v hlase.
Neodpověděla.
„Řekni mi to…“ pobídl ji a jeho prsty zatím hladily linii jejího krku.
Cítila, jak její tělo odpovídá na jeho doteky. Cítila, jak touha roste s každým jeho slovem.
A pak si uvědomila… že už nechce odejít.
Její dech se zrychloval, prsty tiskly chladnou plochu zdi před ní, ale její tělo se už dávno podvolilo. Každý dotek jeho rukou v ní rozdmýchával něco primitivního, syrového – a ona si to už přestala zakazovat.
„Přesně tak…“ zavrněl spokojeně, když cítil, jak její boky nepatrně vycházely vstříc jeho dotekům. Hrál si s ní. Provokoval ji. Každým pohybem jí ukazoval, že si s ní může dělat, co chce – a ona to chtěla.
Přitáhl si ji k sobě, rukou sjel k jejímu hrdlu a sevřel ho tak akorát pevně, aby cítila jeho nadvládu, ale ne bolest. Jeho palec lehce přejel po její čelisti, než znovu sklonil hlavu k jejím rtům. Tentokrát to nebyl něžný polibek, ale dravý nárok.
Kousl ji do spodního rtu, donutil ji pootevřít ústa, než do nich vklouzl jazykem a ovládl její dech stejně jako tělo.
„Klekni si,“ přikázal, a než vůbec mohla protestovat, jemně, ale rozhodně ji stlačil dolů za vlasy.
Sklopila pohled, její rty se pootevřely v tichém vzdechu.
„Hodná holka…“ pochválil ji, přejel jí prsty po tváři a palcem jemně zatlačil na její spodní ret.
Chtěla ho. Chtěla víc. A on to věděl.
Natáhl se k ní, zvedl ji zpátky na nohy a prudce ji otočil k sobě. Tentokrát ji přitiskl zády na zeď, jeho tělo ji zcela uvěznilo.
„Jsi netrpělivá?“ zeptal se pobaveně, zatímco jeho ruka sjela po jejím boku dolů.
Byla.
A on si s tím chtěl ještě chvíli hrát.
