Nevěra s kolegou mýho táty - soutěžní

Bylo mi osmnáct a byla jsem slušná holka. No dobře, oblíkala jsem se trochu vyzývavě, ale to bylo všechno. Tehdy se nosila krátká trička pod prsa, krátké sukně, kalhoty do zvonu, skoro jako teď. :) Měla jsem prvního kluka, budeme mu říkat Honza. Ani ve snu by mě nenapadlo ho podvádět. Byl to první, se kterým jsem spala a žádný jiný zkušenosti s někým jiným jsem neměla.

To, že mě podvádí jsem se dozvěděla vlastně náhodou. Byla jsem zrovna s našimi společnými přáteli na místní diskotéce. Jeho nejlepší kamarád se opil tak, že mu jazyk fungoval rychleji než mozek. Stačilo pár dotěrných otázek a z něj vypadlo, že můj přítel si užívá ještě někde jinde a ne jednou. Prý jsem fajn holka a nezasloužím si to, aby mi lhal. V tu chvíli mi v hlavě vybuchla bomba. Jakmile to dořekl, vypařila jsem se a šla za ním. Stála jsem pod jeho oknem a házela kamínky, dokud se neprobudil. V té době ještě ty mobily nefungovaly tak jako teď. Zvonit jsem nemohla, bydlel u rodičů a kamínky ho vždycky spolehlivě vzbudili. Samozřejmě, že zapíral. Ale proč by si jeho nejlepší kámoš něco takového vymýšlel?

Byla jsem naštvaná. Jako hodně naštvaná. A v tu chvíli mi probleskla hlavou jediná myšlenka – vrátit mu to. No, dobře, nebyl to úplně nejlepší nápad. Ale co chcete po holce, který je osmnáct? :)

Napsala jsem kolegovi mého táty. Bylo mu třicet, pro mě byl tehdy starej. Měla jsem ho vždycky v hlavě jako takový zakázaný ovoce. Koukal po mě, flirtoval se mnou, svalnatý, kulturista. Vždycky, když jsem přišla za tátou, snažil se se mnou bavit a nadhazoval, že by mě chtěl. S Honzou se znali, přeci jen, oba chodili do stejné posilovny. Ale věděla jsem, že mu to určitě neřekne. Chvíli jsme si psali a než jsem si stihla rozmyslet, jestli to není špatný nápad, už jsem se s ním domlouvala na večerní schůzce.

Sešli jsme se venku, chvíli kecali, ale já věděla, že o žádný povídání nejde. Měla jsem v hlavě jedinej cíl. A on to věděl taky. Navrhl, že půjdeme spolu do posilovny, kam chodil. Byla to malá posilovna na druhém konci města. Klasická, jako před dvaceti leti. Žádné běžecké pásy, prostě jen žíněnka, pár strojů a všude činky. Stáli jsme tam a já najednou měla srdce až v krku.

“Seš si jistá?“ zeptal se a podíval se na mě. Ani jsem nemusela odpovídat. Hned za dveřmi mě přitiskl ke zdi. Tvrdý stisk na bocích, horký dech na mém krku. Prsty mi sjel pod sukni, rovnou do kalhotek. Vlhká. Přesně jak chtěl.

„Tohle chceš, viď?“ zašeptal mi do ucha a zajel do mě prsty. Přirazila jsem proti němu a zaryla mu nehty do ramen. Uživala jsem si pocit, kdy mě prstí a já se vlastně nemůžu vůbec bránit. Hrozně mě ten pocit vzrušoval. Mohl si se mnou dělat všechno, co chtěl. Otočil mě, zatlačil do mě, až jsem spadla na žíněnku za mnou. Vyhrnul mi sukni a rovnou mi stáhl kalhotky. Měla jsem jen kraťoučké tričko bez podprsenky.

Položil se na mě, vyhrnul mi tričko a začal líbat kozy. Rukou znovu sjížděl mezi moje nohy. Dráždil mě, připravoval. Zajížděl prsty dovnitř a ven, dráždil poštěvák. Byla jsem strašně vzrušená a úplně mokrá. „Máš nádhernou kundu,“ řekl a já ucítila jeho horký dech mezi nohama. Roztáhla jsem je ještě víc. Jazykem mi kroužil po poštěváku, sál ho, přejížděl po něm tak pomalu, až jsem zatínala prsty do žíněnky. Strčil do mě dva prsty, přirážel jimi, jazykem mi dál dráždil poštěvák. Cítila jsem, že mě chce, že si to užívá a já si to taky užívala.

„Chci tě mrdat,“ zvedl ke mně oči. Přitáhl si mě za boky blíž k sobě, stáhl mi sukni a vytáhl svý tvrdý péro. Bez varování do mě zajel. Syknul slastí a já vykřikla. Lehl si na mě. „Tak moc tě chci…“ zašeptal mi do ucha a začal mě mrdat.

Mačkal mi kozy a zajížděl mi pérem až po koule do kundy. Mrdal mě jako děvku, která si to zaslouží. Užíval si pohled na mě, jak jsem prohnutá a užívám si to, že mě mrdá. Chytla jsem ho za prdel, abych mu naznačila, že ho chci celýho v sobě. Poslechl a zarazil mi péro hluboky do kundy.

Zrychlil, přirazil ještě dvakrát a já věděla, že to už dlouho nevydrží. Vyjel ze mě a jeho teplý sperma mi postříkalo břicho a kozy. Zavřela jsem oči, protáhla se a těžce oddechovala. Netrvalo to dlouho, ale užila jsem si to. Užila jsem si, že si můžu zapíchat i s někým jiným a nakonec jsem se necítila vůbec špatně. Měla jsem tehdy pocit, že jsem udělala dobře.

Potkali jsme se ještě párkrát u táty v práci, ale nikdy už o tom nepadlo ani slovo. Vlastně jsem se těm návštěvám tak trochu vyhýbala. A jak je na menším městě zvykem, do pár měsíců se to rozkřiklo. Ale to já jsem s Honzou už nebyla. Rozešli jsme se hned pár dní po tom. A takhle začalo moje bouřlivější období, kdy jsem si začala užívat a nechtěla jsem se vázat.