Seděl jsem v obýváku, přemýšlel, co s volným večerem, a bezmyšlenkovitě projížděl profily na seznamce. Najednou mě zaujal jeden inzerát: „Hledám někoho na údržbu zahrady.“ Udiveně jsem se pousmál – 54letá, svobodná žena a tahle poněkud dvojsmyslná nabídka.
„Jo, další chlap,“ řekl jsem si v duchu.
Přesto jsem jí napsal dlouhou zprávu. Představil jsem se, popsal své zkušenosti s „údržbou domácnosti“ a přidal pár vět o sobě. Trvalo mi to snad hodinu, ale měl jsem dobrý pocit. Odesláno.
Odpověď přišla po necelé hodině – s fotkou. A jednoduchou výzvou:
„Jestli máš čas, zavolej mi.“
Zaváhal jsem jen na chvíli, pak jsem vytočil její číslo.
„Haló?“ ozval se příjemný, ženský hlas.
„Ahoj, tady ten údržbář,“ odpověděl jsem pobaveně.
Zasmála se. „Nečekala jsem, že zavoláš tak rychle.“
Povídali jsme si snad dvě hodiny – o všem možném i nemožném. Byla neuvěřitelně sympatická a otevřená. Na závěr rozhovoru se zeptala:
„Máš teď čas přijet?“
Samozřejmě, že ano.
„Dobře, ale přijď až po sedmé. Pošlu ti instrukce.“
Jakmile dorazila SMS, utíkal jsem do koupelny, dal se do gala a vyrazil. Cesta trvala asi dvacet minut. Před jejím domem jsem zaparkoval a podle instrukcí rovnou vešel dovnitř.
„Uděláš si pohodlí?“ ozvalo se z koupelny. „Na stole máš malé občerstvení.“
Kromě občerstvení na stole ležel i lubrikační gel, kondomy a velké dildo. Na chvíli jsem zaváhal. Čekala někoho jiného, nebo jen měla smysl pro přípravu?
Po deseti minutách se objevila ona.
Stála přede mnou v elegantním saténovém županu. Jemně se usmála a podala mi ruku.
„Těší mě. Já jsem Jana.“
Polkl jsem, stiskl její dlaň a lehce ji políbil na tvář.
„Vypadá to, že jsi vyhrál výběrové řízení,“ řekla pobaveně a usadila se naproti mně. Přehodila nohu přes nohu a spokojeně se na mě usmála.
„Netušila jsem, že najdu někoho, kdo se nebojí přijet jen tak na návštěvu.“
Usmál jsem se. „Problém většinou není přijet, ale spíš se s někým dohodnout na něčem reálném.“
„Tak to bohužel je,“ povzdechla si. „Ale vypadá to, že jsi to prokletí prolomil.“
Byla neuvěřitelně příjemná. Sebevědomá, komunikativní, s krásnou postavou.
Povídali jsme si dalších třicet minut. Smála se, vyprávěla, byla naprosto uvolněná. A pak, v jeden moment, lehce roztáhla nohy.
Můj pohled okamžitě sklouzl k jejímu hladkému klínu.
Vzhlédl jsem k ní. S mírným úsměvem na rtech se na mě podívala a tiše zašeptala: „Chceš mě poznat blíž?“
Neváhal jsem. Přisedl jsem si k ní a beze slova ji políbil. Její rty byly hebké, voněla jemným parfémem. Moje ruce pohladily její tvář, pak sklouzly k ramenům a pomalu rozvázaly pásek jejího županu.
Přitiskla se ke mně a rukou sjela mezi moje nohy. Jemně mi promnula ztuhlý klín a tiše se usmála.
„Tak pojď,“ zašeptala a vedla mě do ložnice.
Postel byla velká, povlečení voňavé a ona sama… no, nádherná.
Lehla si, přitáhla si mě na sebe a hladila mě po zádech. Naše těla se spojila v dlouhém polibku. Kůže na kůži, vzrušení narůstalo. Rukama jsem bloudil po jejím těle, zkoumal každičký jeho kousek.
„To je ono… pokračuj,“ vzdychla a lehce zaklonila hlavu.
Sklouzl jsem rty níž, jemně ji líbal na krku, na prsou… a dál. Její tělo se prohnulo v zádech, když jsem se dotkl jazykem jejího nejcitlivějšího místa.
Jana zavřela oči a nechala se unášet. Její vzdychy sílily. Prsty mi vjela do vlasů, jemně mě tiskla k sobě. Cítil jsem, jak se chvěje, jak se její dech zrychluje.
A pak to přišlo.
Její tělo se napnulo, prsty se zaťaly do prostěradla a z hrdla se jí vydral slastný sten.
Zůstali jsme ležet vedle sebe, její ruka spočívala na mé hrudi, jemně mi přejížděla prsty po kůži. Usmála se, podívala se na mě a tiše řekla:
„Takhle dobře mi ještě nikdo zahradu neudržoval.“
Rozesmál jsem se. Jana se přitulila blíž a zavřela oči.
Ten večer jsem rozhodně nelitoval, že jsem odepsal na ten inzerát.
