Hra na kočku a na myš

Věděla, že jí nerozumí. Nechápou ji.
Ale on rozuměl.
Vnímal její hravost a rozpustilost, když kolem něj kroužila a škádlila ho. Provokovala ho slovy i gesty. Slyšel, jak se jí zrychlil dech pokaždé, když se po ní ohnal a zavrčel, viděl, jak se jí rozšířily zorničky a zježily chloupky při každém jeho zavrčení. Sledoval, jak rozpustile odtančila z jeho dosahu, jiskřičky v očích, v obličeji nadšený výraz. Užívala si nebezpečí, adrenalin, ráda tancovala na hraně a zkoušela, co jí ještě projde a co už bude krok vedle. Cítil její vzrušení, které stoupalo pokaždé, když udělala odvážnější útok a vyhnula se jeho velké tlapě, co se po ní ohnala.
A věděl, že když po ní skočí a drapne ji, výkřik co z ní vyloudí není zděšení ani strach. Je to touha, její chtíč, nedočkavost. Věděl, že na to čeká a že si to užívá, to vědomí že po ní nakonec skočí, jen nikdy neví kdy a jak, ani jak ji potom potrestá za její pokoušení.
S překvapeným a slastným vyjeknutím reagovala na to, když jí prudce vyhrnul šaty a tlapou jí zatlačil na stehna, aby se dostal do jejího klína. Úplně mokrého klína, přesně jak čekal. Ohnul poslední články prstů a cítil jak se mu pod rukama celá rozechvěla, když konečky prstů dráždil to citlivé místo skryté uvnitř jejího těla. Byla doslova nažhavená, a on věděl, že čím prudčeji a drsněji si ji teď vezme, tím rychleji ji přinutí vyvrcholit.
Přirazil do ní bez slitování a výkřik co vydala mu dal za pravdu. Něžnost už nebyla třeba. Byla jen kousek od toho, aby ji udělal, stačilo jí rameno přitlačit ke zdi, aby se nemohla vysmeknout, druhou rukou ji chytit kolem pasu, aby nemohla uhnout, a pár drsnými přírazy ji přivést do extáze, aby se jí podlomila kolena a ona se mu sesunula k nohám, najednou dokonale poslušná a poddajná.
Znal ji a věděl, že na to aby ji mohl mít ji nejdřív musel polapit a pokořit. Ulovit a zkrotit, jak se smíchem říkala. Lov byla hra, která ji nikdy nepřestala bavit a ona si ji užívala, stejně jako stav podmanění, který následoval potom, ve kterém nebylo místo ani čas na přemýšlení. Zbyla jen intuitivní a živočišná reakce, kdy odpovídala na jeho pohyby, nastavovala mu svoje tělo, odměňovala ho sténáním a výkřiky, vrněním když ji hladil a líbal, šeptanými prosbami aby nepřestával, aby jí dal víc, aby si ji bral znova a znova, ještě a drsněji.
Taková byla její přirozenost.