Petr sledoval jak si ředitelka užívá doznívající orgasmus. On sám se udělat nemohl, ačkoliv by chtěl jak ještě nikdy. „Líbilo?“ ušklíbla se na Petra ředitelka, když se vzpamatovala z posledních pocitů rozkoše. „Ano paní, moc,“ odpověděl jí Petr. Jeho nadrženost byla slyšet i v jeho hlase. „Hmm, to jsem moc ráda,“ přišla ředitelka za Petrem a políbila ho na tvář. „Teď je řada na tobě ale pamatuj na pravidlo, musíš mi říct,“ vzala ho za penis a začala pomalu honit. „Já ale budu opravdu hned,“ vyhrkl ze sebe Petr. Ředitelka se jen pousmála, několikrát velmi rychle a intenzivně přejela rukou po Petrově penisu nahoru a dolů, načež ho opět pustila. Petr cítil, že by potřeboval, aby pokračovala, ale zároveň věděl, že už to nevydrží. S neuspokojivou úlevou z něj začalo sperma ne stříkat, ale jen vytékat. Petr ze sebe vydal táhlé vzdechnutí, ve kterém se mísila úleva a utrpení.
„Kdopak se nám to tu udělal jen napůl?“ hladila ředitelka Petra po hrudi. Dala mu pusu, pak ho lehce propleskla po tváři. „Chtěl by ses udělat pořádně?“ zeptala se Petra. „Ano má paní, prosím, tohle se nedá vydržet“ odpověděl jí zoufalý Petr.
„No tak když tak hezky prosíš, tak tedy dobře,“ usmála se na Petra ředitelka a znovu se chopila jeho stále ještě tvrdého mužství. Pomalu začala Petra honit. Zbytky spermatu na jeho penisu fungovaly jako lubrikant, takže ředitelky ručka krásně klouzala nahoru a dolů. Ředitelka přitom sledovala Petra, který s přivřenými oči a pootevřenou pusou hluboce oddechoval. Ředitelka začala zvyšovat tempo, druhou rukou hladila Petra po hrudi. Občas přerušila jeho oddechování krátkým líbáním. „Tak pojď,“ šeptala mu do ucha „udělej se pro svou paní.“ Petr cítil, že už brzo bude. „Já, já už budu paní, prosím,“ vydechl. Ředitelka ještě lehce zrychlila tempo, když Petr propnul nohy a s hlasitým vydechnutím začal stříkat.
Jenže ředitelka nepřestávala v ruční práci. Naopak, dál Petrovi honila, jen lehce zpomalila tempo. Petr cítil zvláštní kombinaci rozkoše a utrpení. Vlastně to bylo příjemné až moc, že začal nahlas vzdychat. „C-co to děláte paní? P-prosím ne, to je moc“ žadonil Petr ředitelku, aby ho nechala na chvíli vydechnout. „Žádné takové,“ šeptala mu ředitelka do ucha „chci aby se hračka vystříkala ještě jednou.“ Petr se zmohl jen na další vzdychání. Ani vlastně nevěděl, co by jí odpověděl, v hlavě neměl nic jiného, než intenzivní pocity rozkoše, které právě prožíval. Ani si nevšiml, že si mezitím ředitelka klekla. Zaregistroval to až když se její jazyk poprvé dotknul špičky Petrova penisu. Zkušeně mu kroužila po žaludu, občas ho nasála a dál, za neměnného tempa, honila Petrův penis. Ten se letmo podíval na klečící ředitelku, následně jen zaklonil hlavu a hlasitě vydechnul v dalším intenzivním návalu rozkoše. Když mu pak začala ředitelka kouřit, změnilo se Petrovo oddychování na vzdychání.
Kouřila ho hluboko, až po kořen. Nepřestávala si pomáhat rukou, druhou mu masírovala koule. Nepříjemné pocity způsobené absencí pauzy po orgasmu už pomalu ale jistě odezněly a Petr si teď za hlasitého vzdychání jen užíval pocit ředitelčiny pusy na jeho údu. „Já, já už budu moje paní,“ vydal se ze sebe mezi vzdechy. Když to ředitelka slyšela, přestala Petra kouřit, o to víc zrychlila v manuální stimulaci. Opět si stoupla, postupně zrychlovala tempo a šeptala Petrovi „Jen se pro mě pěkně udělej, výstřikej se pro svou paní.“ To už Petr, nevydržel a zkropil podlahu řešitelny podruhé.
Vyčerpaný Petr stál spoutaný v kříži a vzpamatovával se z orgasmů, které právě prožil. Ředitelka se na něj s úsměvem dívala a lehce si přitom hladila svou pičku. Když viděla, že už se Petr jakžtakž vzpamatoval, přišla k němu a začala ho odpoutávat. „Takhle se mi líbíš, ale nemysli si, výstřik si musíš zasloužit. Lehni si na zem“. Petr byl rád, že si může odpočinout od stání. „Jistě má paní.“ odpověděl zatímco si lehal. Ředitelka k němu přistoupila ze zadu a ruce mu připoutala ke kříži tam, kde měl Petr ještě nedávno přivázané kotníky. „To abys mě neosahával, moc dobře vím, že bys chtěl,“ ušklíbla se na Petra. Měla pravdu. Petr chtěl celou dobu jen jednu věc stejně moc, jako stříkat. A sice sáhnout si na ředitelčiny dokonalé kozičky.
Ředitelka si stoupla nad Petra. Tomu se tím naskytl božský výhled na její kundičku. Chvilku se jen dívala na nadrženého Petra. Pak si pomalu klekla. Jednu nohy z každé strany Petrovi hlavy. “Moc dobře víš, co máš dělat“ přikázala ředitelka. Petr na nic nečekal a začal jí horlivě lízat. Přejížděl jazykem ze strany na stranu, bořil obličej víc a víc do vlhké pičky nadržené ředitelky. Ta si to náramně užívala, jezdila po Petrově obličeji jak kdyby ho chtěla šukat. Petr cítil, jak mu po tvářích stékají její šťávy.
Po chvíli začala nahlas vzdychat. Chytla Petra za vlasy, téměř dosedla na jeho obličej a zároveň si ho tlačila hlouběji do sebe. Petr mohl sotva dýchat, ale dál kmital jazykem, dráždil jí poštěváček a nasával všechny šťávy, které z ředitelky tekly. Ta už byla opravdu na krajíčku. „Ano, ano, přesně takhle,“ vykřikovala mezi vzdechy. Pak pustila Petrovu hlavu a oběma rukama si pevně zmáčkla svoje výstavní trojky. Lehce se jí rozklepaly nohy. A pak se udělala na Petrův obličej. Podruhé tento týden.
Vyčerpáním se položila na zem někde vedle Petra, kam nemohl vidět. Ten měl ale dost starostí sám se sebou. Péro mu už zase stálo a on ztěžka dýchal po té, co se napůl malém udusil, napůl utopil. Na jazyku stále cítil chuť ředitelčiny kundičky.
Mohli tak ležet několik minut. Pak se ředitelka zvedla a odpoutala Petra od kříže. „Vstávej,“ pobídla ho. Petr se zvedl. Ředitelka k němu přišla a vášnivě ho políbila. „Dneska ses osvědčil. Jestli to takhle půjde dál, možná si vysloužíš i větší slevu,“ usmála se na něj. Pak ho chytla za penis a lehce pohonila. „Vidím, že se ti to taky líbilo. No... Už víš co máš dělat, oblíkni se a utíkej na pokoj. Číslo máš,“ pustila Petra a opřela se o stůl. „Ano paní, jak si přejete.“ odpověděl jí Petr a v rychlosti se oblékl. „Naschledanou má paní,“ vyhrkl ještě když odcházel. Za pár minut přišla ředitelce zpráva...
