Noční servis - Hodinový ma(n)zel

26 mar 2025 · 3,233 views GustikHornik

Bylo už po desáté večer, když mi cinknul telefon. „Dobrý večer, mám problém se světlem,“ ozval se jemný ženský hlas. „Vyměníte mi žárovku?“

Moc se mi nechtělo, ale když jsem slyšel její hlas, něco ve mně řeklo: Tohle nebude jen tak obyčejná oprava. Dorazil jsem k ní za dvacet minut. Otevřela mi v hedvábném župánku, pod ním jen krajkové kalhotky. „Jsem sama doma a bojím se tmy,“ usmála se a podala mi žárovku, která byla naprosto funkční.

Zvedl jsem obočí. „Myslím, že vaše žárovka je v pořádku.“

Naklonila se ke mně a zašeptala: „Ale já ne.“

V tu chvíli se mi rozsvítilo víc než v jejím obýváku. Žárovka sice nepotřebovala výměnu, ale energie mezi námi začala jiskřit jako zkrat. Opřela se o stěnu, já ji vzal za boky a přitiskl se k ní. Její dech se zrychlil, když jsem sjel dlaní pod župan…

Moje ruka klouzala po jejím těle, hladila její křivky, zatímco ona se na mě dívala s rošťáckým úsměvem. „Tak co, opraváři, zvládneš to?“ zavrněla.

Místo odpovědi jsem ji přitiskl ke stěně a polibkem umlčel další provokaci. Její tělo se ke mně přitisklo, teplé, dychtivé, a její dech se zrychlil. Župan se svezl na zem a zůstal jsem před ní stát, zatímco mě probodávala pohledem, který sliboval, že tahle zakázka bude stát za to.

Přejela mi rukama po hrudi a pak si pomalu klekla. „Měl bys mě potrestat za ten falešný poplach,“ zašeptala a začala rozepínat můj pásek.

„To rozhodně,“ usmál jsem se a přimhouřil oči. Popadl jsem ji za vlasy, donutil ji podívat se mi do očí a vyndal na ní svůj zilnaty tvrdý ohon.

Když si ho vzala do ruky, byla pomalá, trýznivě pečlivá, jako by testovala moji trpělivost. Ale já už neměl náladu čekat. Vpletl jsem prsty do jejích vlasů a přitáhl ji blíž. Zaskočilo ji to jen na vteřinu, než se poddala a nechala mě převzít kontrolu.

Její rty se kolem mě sevřely, teplé, hladké, a já cítil, jak se její dech zrychluje. Přirážel jsem hluboko, její ruce mi svíraly stehna a já viděl, jak její oči slzí vzrušením a odevzdáním. Bylo to přesně to, co chtěla – tvrdé, nekompromisní, až na hraně.

A já tu hranici hodlal dnes večer posunout ještě dál…

Chcete pokračování? Napište mi a já se s vámi podělím o zbytek této zakázky. 🙂