Lékařská devka

Pokračování povídky kurýrní devka

Když vylezla z kurýrní dodávky, měla ještě roztažené rty, dech jí hořel v krku a sperma pomalu stékalo že zadní dírky po vnitřní straně stehen. Neuvědomila si, že část zůstala na zadní straně její modré sukně – mléčná skvrna, jasná a neodpustitelná.

Lékař Dvořák stál zrovna u okna, když viděl, jak se souká společně s Lenkou a kurýrem z dodávky. Neviděl všechno, ale dost. A ta skvrna… Ta ho přiměla si ji zavolat.

„Ivano, můžete na chvíli?“ ozvalo se z reproduktoru v sesterně.

Vešla dovnitř, sukně ještě vlhká, srdce rozbušené.

Doktor za stolem na ni hleděl beze slova. Pak se usmál – tím tichým, chladným úsměvem muže, co má navrch.

„Bylo to příjemné?“ zeptal se tiše. „Viděl jsem vás. A tu...“ ukázal nenápadně na skvrnu. „Tohle je na pracovišti docela neprofesionální, nemyslíte?“

Ivana polkla. Vzrušení jí znovu projelo tělem.

„Možná bych měl tu situaci… vyřešit jinak. Důkladněji.“

Ivana stála před ním, její plné tělo v těsné blůze a ještě těsnější sukni, která se jí při každém pohybu napínala přes zadek. Věděla, že je načapaná. A věděla taky, že ho to vzrušilo. Ten pohled doktora, jak se mu lesknou oči, jak mu cuklo v koutku úst… Neodsuzoval ji. Ne – přemýšlel, co s tím udělá.

„Otočte se,“ řekl klidně.

Zaváhala jen na vteřinu. Pak se pomalu otočila zády. Cítila, jak se jeho oči zapíchly do té skvrny na látce, která pomalu zasychala.

„Tohle…“ prstem přejel přes flek. Látka byla ještě vlhká. „To není žádná nehoda, že ne?“

Ivana zavřela oči. „Ne, pane doktore.“

„Sundejte si to,“ řekl prostě.

Sukně spadla na zem a odhalila její plný zadek ve vlhkých kalhotkách, skoro průhledných. Vzduch v ordinaci ztěžkl. Doktor vstal, obešel stůl, a bez varování jí jednu dlaní plácl přes půlku. Zvuk pleskl mezi stěnami jako výstřel.

„Na pracovišti. V pracovní době. Mrdáš s kurýrem jako nějaká nadržená coura.“

„Já vím,“ vydechla, rudá v obličeji, vzrušením i studem.

Chytil ji za boky, přitiskl ji k lehátku. Kalhotky šly dolů. Její stehna se rozechvěla, když ucítila, jak jí mezi půlky přejel prstem. Nahmatával tu vlhkou stopu, která už nebyla jen po kurýrovi – ale i její. Byla promočená. Pak si i všiml, že sperma vytéká z anální dírky.

„Takže takhle to bude, jo? Jestli už jsi tak rozmrdaná, že nevydržíš ani domů, měl bych ti pomoct to z tebe dostat.“

Rozepl si kalhoty. Ivana slyšela ten známý zvuk zipu. A pak ucítila – jeho tvrdý žalud na svém rozmáčeném otvoru. Nečekal. Zasunul hluboko, prudce, bez varování. Vyrazil jí dech.

„Tak, děvko. Chceš mrdat v pracovní době? Teď uvidíš, co to obnáší.“

Ivana zalapala po dechu, když do ní doktor tvrdě vrazil. Opřel ji o vyšetřovací lehátko, jedna ruka na jejím boku, druhá jí zatlačila hlavu dolů, až se čelem dotkla koženého potahu. Byla mu úplně vydaná. Cítila, jak se jeho tělo s každým přírazem napíná, jak si s ní dělá, co chce.

A pak zaslechla cvaknutí. Známý zvuk. Otočila trochu hlavu, oči rozšířené.

V ruce držel telefon.

„Podívej se na mě,“ přikázal.

Otočila hlavu víc, tvář rudá, vlasy rozhozené, oči lesklé. Právě ve chvíli, kdy do ní znovu zajel hluboko, s takovou silou, až jí to z úst vyrazilo tlumené zasténání.

„Tohle chci mít nahrané. Ten tvůj ksicht, když ti to dělám. To, jak se ti třesou prsa, když tě mrdám jako couru v ordinaci.“

Zvedl jí blůzu, stáhl podprsenku a zamířil objektivem i na její plná, těžká ňadra. Houpala se v rytmu jeho přírazů, bradavky tvrdé, kůže lesklá potem.

„Tohle všechno si pustím, až budeš zase vypadat jako spořádaná sestřička. A ty budeš vědět, co nosíš mezi nohama za prodejnou díru.“

Ivana zatínala zuby, ale z jejích rtů se stejně draly slastné vzdechy. Každý záběr byl tvrdý reálný – její obličej pokřivený rozkoší, zoufalým chtíčem. A on si to vychutnával. Střídavě jí mačkal prsa, tahal za vlasy, a pak se vrátil k telefonu, zoomoval si na její tvář, zadek, díru, která ho právě hltala.

„Víš, co je na tom nejlepší?“ zavrčel jí do ucha. „Že jestli budeš ještě někdy šukat s někým za rohem, skončí to u mě. Pod kamerou. A možná... Možná se na to jednou podívá i někdo další.“

Ivana se zachvěla. Ten strach, ta hanba… to ji ještě víc rozpalovalo.

Doktor si zapnul kalhoty, ale jen na chvíli. Očima přejel po Ivanině zpoceném těle, jejích prsou, co se stále pohupovala, stehnech, která se leskla směsí šťáv, a její kundě – ještě vlhké, rozevřené, dychtivé. Položil telefon na stolek tak, aby kamera stále snímala všechno.

„Ještě nejsi hotová. A já rozhodně ne.“

Odešel ke skříňce. Ivana zůstala opřená o lehátko, dech nepravidelný, tělo v napětí.

„Víš, co mě napadlo?“ řekl, když se vrátil. V ruce držel kovovou nádobu, hadičku a lubrikant. „Nejdřív si tě vyčistíme. Kompletně.“

Její oči se rozšířily, ale neodporovala. Položil ji na bok, roztáhl jí půlky a zatlačil studenou špičku hadičky proti jejímu zadečku. Pomalu ji zasunul. Cítila, jak jí klouže dovnitř, a pak ten proud vlažné vody, jak jí plní střeva, jak ji roztahuje zevnitř. Sevřela zuby, ale vzdychla. Něco na té bezmocnosti ji vzrušovalo.

„Plníme tě jako špinavou děvku, co si zaslouží očistit. Všechno z tebe půjde ven. A pak tě zase vezmu – tentokrát důkladně, pomalu, a dočista jinak.“

Když klystýr dokončil, poslal ji na záchod. Styděla se, ale udělala, co jí řekl. Vrátila se s ruměncem ve tváři, ale oči jí hořely.

„Na lehátko. Na záda.“

Poslechla. Lehla si, prsa se jí rozlila do stran, břicho jemně vibrovalo s každým dechem. Roztáhla nohy. Její velká kunda se rozevřela jako květ. Vlhnula už jen z toho, jak ji sledoval.

Doktor si stoupl za ni. Sundal si košili, telefon opět nastavil. Chtěl všechno. Každý pohled, každý pohyb, každý její zvuk.

Klekl si mezi její stehna a sklonil hlavu. Jazykem přejel přes její pysky, pomalu, důkladně. Zasténala. Vtáhl její klitoris mezi rty, sál, lízal, hladil vnitřek její vlhké díry.

„Máš tak obrovskou, rozežranou kundu,“ zavrčel. „Nateklou, jako bys prosila, ať tě někdo udělá. Slaná, teplá, nadržená.“

Jazykem projížděl hluboko, střídal pohyby, cucal ji, jako by ji chtěl vypít. Hltal její šťávy, narážel do ní tváří, nos zabořený mezi pysky.

„A tvoje břicho...“ přejel po něm dlaní. „Těžký, krásný, jak se zvedá, když tě lížu. A tyhle stehna, bože... tak silný, že bys mohla sevřít chlapovi hlavu a zadusit ho.“

Ivana vzlykala slastí. Byla rozložená, roztáhlá, úplně vydaná. A on pokračoval. Jeho jazyk neznal slitováni. Doktor lízal jako posedlý. Jeho jazyk se nořil hluboko, pak se vrátil k jejímu klitorisu, který mezi jeho rty pulzoval. Ivana se svíjela, boky se jí zvedaly proti jeho obličeji, ruce zaťaté do potahu lehátka.

„Chceš to, co? Chceš, abych tě jazykem udělal jako nějakou nadrženou svini…“

Jen zasténala. Byl nemilosrdný. Znovu a znovu se vracel na ta místa, která ji rozpalovala k šílenství. Sál, cucal, masíroval… a najednou to přišlo.

Její tělo se napjalo, pak začalo cukat v rytmu orgasmu, který s ní otřásl jako zemětřesení. Hlasitě, sprostě, zhluboka vzdychla a z kundy se jí spustil proud šťáv přímo do jeho tváře. Nestáhl se – právě naopak. Ještě víc ji lízal, dokud se jí nohy samy nesložily k sobě.

Když se konečně narovnal, setřel si její mokro z brady, olízl prst a pak přešel ke skříňce s nástroji.

„Tohle nestačí. Ještě si tě rozeberu,“ řekl chladně a otevřel zásuvku. Vytáhl lékařský spekulum, kovový nástroj, který se zaleskl pod světlem.

„Nohy do držáků.“

Poslechla. Roztáhla stehna do opěr, kundička úplně otevřená, stále citlivá, nateklá. Pomalu do ní zasunul chladný nástroj a začal roztahovat.

„Vidíš to?“ zamumlal si spíš pro sebe, naklonil se k jejímu roztaženému otvoru. „Takhle má vypadat děvka v pracovní době. Rozevřená, napuštěná, připravená na cokoliv.“

Vzápětí zasunul vibrační sondu, začal ji pomalu stimulovat uvnitř, přitom si jednou rukou natáčel celý pohled – její tvář, sevřenou, pak její mokrou kundu s nástrojem, se sondou, která jí vibrovala hluboko uvnitř.

Když se znovu začala třást vzrušením, vytáhl vše ven, sundal rukavice a obešel lehátko.

Stoupl si těsně k její hlavě. Ona se na něj dívala očima zamlženýma chtíčem, vlasy ulepené potem. Její prsa se zvedala rychlým dechem.

Rozepl si kalhoty. Penis mu stál tvrdě, tmavý, lesklý. Bez varování jí ho strčil do pusy, až jí zajel hluboko do krku. Zachrčela, ale nevzpírala se. Jeho ruka ji chytila za vlasy, řídil si ji jako loutku.

„Tak, ty moje tlustá děvko. V práci, roztažená, vyšukaná, teď mi ještě hezky vykouříš. A podívám se ti přitom do očí. Chci vidět, jak ti slzy tečou, když tě plním až po mandle.“

Přirážel do její pusy, pomalu, pak rychleji, až se zalykala. Její tvář rudla, sliny jí tekly po bradě, ale on se jen usmíval.

„Tohle video… si pustím vždycky, když budeš v sesterně dělat, že jsi spořádaná. Protože já vím, co se v tobě skrývá. A teď to víš i ty.“

Doktor jí stále držel hlavu, jeho penis jí klouzal hluboko do krku, tváře napnuté, oči zarudlé. Ale najednou zpomalil. Vytáhl se z jejích úst, celý lesklý od slin, a zhluboka se nadechl.

„Víš co… mám jednu věc, co jsem chtěl už dlouho vyzkoušet. A ty… ty jsi na to ideální.“

Odešel na chvíli od lehátka, vzal hadřík, otřel si špičku, ale pořád byl tvrdý. Vrátil se k Ivaně, která se pomalu narovnala na lehátku, oči skloněné, tvář pořád zarudlá.

„Zvedni ruku,“ poručil.

Zaváhala, ale poslechla. Ruku zvedla vysoko nad hlavu. On si přisedl blíž, zblízka se zadíval na její podpaží. Macaté, jemně zarudlé potem, kůže hladká a měkká, s několika kapkami potu, které se tam během akce usadily.

„Přesně tohle…“ zašeptal, jakoby sám pro sebe. „Tohle je nádhera. Tlustý ženský jako ty mají všechno — velký prsa, velkou kundu… a podpaží, ve kterým se můžeš udělat jako zvíře.“

Přejel jazykem po jejím podpaží, nechal ho sklouznout po celé délce, pak ho jemně olízl znovu. Ivanou projelo zachvění. Vzrušení i stud.

„Cítíš to? Ten pot, ten pach? To je tvoje přirozenost. A já to miluju.“

Vzal její ruku a přitiskl si ji k rozkroku. Pak mezi její paži a tělo zasunul svůj penis. Začal pomalu přirážet – tvrdý žalud klouzal v měkké kůži jejího podpaží, která ho obepínala těsněji, než by kdokoli čekal.

„Nikdo ti nikdy neřekl, že máš úžasný podpaží, viď? Macatý, teplý, trochu zpocený… je to jako píchat pod dekou. Hned bych si tam udělal doupě.“

Sténal, přirážel rychleji. Z jejího těla stoupalo teplo, její prsa se pohupovala a její druhá ruka svírala okraj lehátka.

„Chceš moje semeno tam, viď? V tom podpaží. Mezi týma krásnýma tlustýma faldama, kde to zůstane vonět ještě večer…“

Ještě pár přírazů a najednou zasyčel skrz zuby. Jeho tělo se napjalo, a pak to přišlo – výstřik za výstřikem dopadal do jejího podpaží, stříkal mu tam s plnou intenzitou, teplý, lepkavý, rozléval se po kůži a pomalu stékal dolů mezi její boky.

Chvíli tam stál, dýchal, pak se narovnal. S pohledem, který byl teď chladný. Vzal papírové ubrousky, hodil jí je do klína.

„Utři se a vypadni. Máš pět minut, než přijde další pacient. A nezapomeň si zvednout výstřih. Prsa ti visí ven jak děvce na ulici.“

Ivana jen kývla, oči stále skloněné. Ale uvnitř – v ní něco hořelo. Ne ponížení. Ne stud. Byla vlhká znovu.