Kopretiny pro zámeckou paní (12.)

Když Gábina vyřešila Tomášovu nevěru radikálně odjezdem ze Zeleného Újezdu (perly rokoka), čekali jsme druhý den, jak se k tomu postaví. Pokud přistiženého záletníka trápily výčitky, dařilo se mu je umně skrývat. Z lesů sestoupil v neděli bez známky pocitu provinění a hřebínek mu trochu spadl až poté, co si ho krásná kastelánka Kateřina Krásná ještě ten podvečer zavolala do své kanceláře. Obsah rozhovoru nám ani jeden z jeho účastníků nepřiblížil, ale srdečný jistě nebyl. Už vzhledem k okolnostem Gabčina předodjezdového "utěšování" jsem byl ten poslední, kdo by se ve věci pitval, a tak jsem přivítal, když na nádvoří vjel traktor s valníkem, za jeho volantem se zubil Oskar a halekal na mě "Zdravíčko, šéfe, tak vám to vezu!" Vedle něj sedící děvče se od Eviny z kravína, jak mi při našem prvním setkání představil svou černovlasou milenku, lišilo vodopádem plavých vlasů, v ženských přednostech ale za svou kolegyní tahle pro změnu Janina nijak nezaostávala. Když svižně seskočila z kabiny traktoru, pod košilí, svázanou dole do uzlu, takže nad riflemi odhalovala její ploché bříško, se jí prsa zavlnila způsobem, který skoro vylučoval, že by je omezovalo sevření podprsenky. Kastelánka Kateřina vyšla ze své kanceláře a s Oskarem se přivítala se zjihle shovívavým úsměvem, jakým učitelka častuje rozjíveného, ale vlastně oblíbeného žáka, a já se přistihl při absurdním záchvěvu žárlivosti. Možná i proto jsem, zatímco jí s nadšeným úsměvem předváděl lucerny, které nám pro osvětlení večerního okruhu s rekordním čase svařil, po blondýnce po očku pokukoval. Košili neměla nijak úzkostlivě dopnutou, a tak jsem si brzy svou domněnku o absenci podprsenky potvrdil, když jsem v štědré mezeře mezi dvěma knoflíky zahlédl křivku jejího prsa až růžovému poupěti vystouplého prsního dvorce, ze kterého se zdvihal světlý čumáček bradavky. Zajímavé, kolik slečen a paní toho léta podprsenku bez rozpaků odložilo... Janina mi ostatně, když jsme pak všichni čtyři nosili kokové lucerny z korby valníků do pokladny, nabídla výhledů na svoje pružná prsa ještě několik a nezdálo se, že by mými pohledy byla nějak pohoršena. Když se mladá dvojice loučila, skoro jsem jim záviděl, že se takhle hezky mají a možná si to cestou zpátky někde na mezi rozdají v podvečerní krajině na valníku nebo na stojáka na schůdcích traktoru. Oskarovi něco podobného ostatně koukalo z očí zřejmě tak nějak permanentně. Jak jsem je s trochou závisti vyprovázel pohledem, odnikud se, tak jak to jen ona uměla, zjevila naše krásná kastelánka a prohodila: "Děsný živel, tenhle Oskar. Mám ho ráda, kluka jednoho. Je Vám dost podobný, pane Jánský, všiml jste si?" Než jsem stihl protestovat, stejně neutrálním tónem ještě dodala: "A jak ho znám, ten ještě cestou tu svou Janinu někde na mezi ohne o traktor." Pokrčila rameny, jako by právě pronesla předpověď počasí na další den, a s potutelným úsměvem odcházela, zatímco mi v hlavě rezonovala její slova "jak ho znám"... Jak ho naše kastelánka Kateřina sakra vlastně zná?!? A proč má i ve věku jistě přes třicet zezadu postavu dvacítky, jak se tak nese nádvořím?

Pondělní zavírací den jsme věnovali v reakci na nastalou situaci hlavně přepisování služeb, zatímco Tomáš se křečovitě tvářil, že vlastně neví, proč to celé děláme. Se dvěma průvodkyněmi pod stav jsme měli tak napilno, že na nějaké dlouhé řeči ani nebyl čas. Aspoň nám s Pavlem udělala radost pohlednice, kterou nám od pokladny triumfálně nesla Žaneta - nějakým listovním tajemstvím si hlavu nedělala a přesně věděla, co na čumkartě stojí. Nebylo toho ostatně mnoho: text se omezil na dva podpisy pod obtisknutými ženskými rty. Kadri a Madina. Pavla ten výmluvný výraz jejich přízně rozjařil tak, že si nevšiml podstatného detailu: pohlednice s panoramatem Hradčan nenesla sovětskou známku, ale poctivý československý padesátihalíř. Holky jsou zřejmě pořád v Praze! Zatímco já svůj románek s hezkou Kazaškou, aťsi romantický, nebral nijak závazně, Pavla možnost na opětovné setkání se štíhlou Estonkou naprosto nadchla, od jejího odjezdu ostatně vykazoval viditelné známky zamilované melancholie. A tak se navzdory personální nouzi vydal za naší krásnou kastelánkou Kateřinou Krásnou žadonit o volný víkend, zatímco na mě vycházela služba na Novém hrádku. Docela bych se na romantickou zříceninu těšil, nebýt obavy, že se na ní coby přízrak minulých spuštění objeví svobodomyslná (a velmi šukavá...) astronomka Berenika, příčina odjezdu Gábiny. Měl jsem to potěšení potěšit se s ní už dvakrát, teď mě ale její souběžné pletky s Tomášem stavěly před morální dilema. Naštěstí se do konce návštěvní doby neobjevila. Zato mě překvapila trojice, tvořená dvěma mladými slečnami a chlapíkem, ověšeným fotografickým nádobíčkem, které prozrazovalo profesionála nebo aspoň hodně nadšeného amatéra. Přestože procházeli nijak rozlehlý hradní areál už nějakou dobu a navíc se přiblížila zavírací hodina, pořád se neměli k odchodu. Namísto toho, když jsem se vydal je vlídně upozornit, že zavíráme, děvčata se rozpačitě usmívala a mladík si promnul bradku, než se vytasil s neobvyklou žádostí, jestli by se nemohli ještě zdržet a trochu tu fotit. "Teď bude nejlepší světlo, zlatá hodinka.", mumlal nejistě. Bylo mi to celkem fuk, stejně jsem se chystal jako obvykle přespat v maringotce, a tak jsem souhlasil. "Akorát teda budu fotit hlavně tady holky.", dodával pro jistotu. Pokrčil jsem rameny, proč by jako ne, protože jsem ten den byl mimořádně natvrdlý, takže až když se štíhlá blondýnka otočila, přetáhla si přes hlavu tričko a zkřížila na zádech ruce na háčcích bílé podprsenky, konečně mi došlo, na jaký druh focení se trojice chystá. "Klidně tu zůstaňte. Holky nejsou žádný stydlíny, aspoň na nás dohlídnete.", děl fotograf, zatímco blondýnka se soukala z riflí. Když si vsunula palce rukou za gumu kalhotek a stáhla si i ty, takže jí mezi opálenými stehny vykoukla čupřina světle hnědých chloupků, dala mi tím mimoděk odpověď na nevyřčenou otázku, jak moc nahé dvě amatérské modelky budou. Když jsem po očku sledoval její pružně se pohupující dvojky, zakončené tmavými bradavkami uprostřed malých dvorců už vztyčenými, všiml jsem si, že na prsou i hezky kulatém zadečku hledám marně neopálený obrys plavek. Byla zřejmě nudistka, své štíhlé tělo měla opálené úplně stejnoměrně.

Fotograf ji, když se mě nejdřív uctivě dovolil, vyhnal na jeden z víc zachovalých kusů hradby, kde se mu stavěla do různých póz. "Dobrý, Mončo, zatím stačí. Teď Zuza.", mávl po chvíli na její kamarádku a ta se, s trochu většími rozpaky než její evidentně na nahotu dobře zvyklá kolegyně, začala taky svlékat. Jak postupně odkládala košili, rifle, podprsenku nemalé velikosti i kalhotky a odhalovala se mi, mimoděk demonstrovala, jak velkou škálu nahá ženská krása obsáhne. Proti štíhlé Monice byla Zuzana výrazně víc žensky zaoblená, což vynikalo jak na klenutých bocích, silnějších stehnech i široké zadnici, tak samozřejmě nejviditelněji na jejím hrudníku, kde se houpala sem a tam velká, těžká prsa, směrem k vrcholkům se rozšiřující jako dvě hrušky, nebo díky objemu možná spíš dýně. Prostě klasická holka "krev a mlíko", pěkně macatá a oplácaná. Nad podbřiškem, zarostlým tentokrát černočerným drnem hustého ochlupení, se jí maličko kulatilo bříško a celkově mi proporcemi trochu připomněla korpulentní památkářku Julii, i když k té jí na různých částech těla přece jen ještě dost chybělo. Jak pomalu kráčela přes nádvoří, prsa se jí za chůze nahá houpala sem a tam, a když zaujala pózu v předklonu nad hradní studnou, slyšitelně jí o sebe pleskla. Stejně jako předtím Moniku, i Zuzanu fotograf postupně šteloval do různých míst a jakkoliv ty kompozice zcela postrádaly nějakou obscénnost typu nahatých obrázků ze západoněmeckých pornočasopisů, v žádném ohledu na druhou strany děvčata nic ze své nahoty neskrývala. Když Zuza částečně nakročila na hromadu kvádrů z hradní zdi a vysadila zadnici, pod kterou se jasně kudrnatila její tmavá houštinka, cítil jsem ve slabinách jisté pnutí. To se ještě zvýšilo, když fotograf po chvíli skončil její sólo set a zavolal obě děvčata k sobě, aby je dál fotil společně. Pózy, do kterých se mu začaly spolu stavět, už jistou svádivost v sobě měly: Monika se například posadila na nízkou zídku nad Zuzanu, rukama podebrala její těžká prsa a zvedla je nahoru, Zuzana zase v jiném aranžmá vzala mezi prsty její drobnou bradavku a zatáhla za ni. Sama měla své ceciny docela jiné nejen objemem a tvarem, ale i prsními dvorci, v jejím případě širokými a rozlitými téměř přes celé vrcholky koz. I svými klíny, barvou a hustotou jejich ochlupení se obě děvčata lišila. Část kompozic si sama spontánně vymýšlela, do jiných si je dirigoval fotograf, který ale očividně rád zaimprovizoval: když si například všiml v rohu nádvoří staré jabloně, dívky si červená jablka z ní dávaly postupně před prsa, vleže na bříška, pak mezi nohy...

Nevěděl jsem, kam s očima a spíš než dozor jsem si připadal jako šmírák. Abych se trochu rehabilitoval a přispěl svou troškou, nesměle jsem navrhl, že pod hradem je zajímavé jezírko. V mysli mi pochopitelně vytanuly obrazy nahých trampek, které jsem tam před několika týdny tajně pozoroval, jak se "na Evu" koupou a sluní. Tentokrát jsem nahou Monču se Zuzkou mohl ovšem sledovat bez skrývání, protože to, že je doprovázím, vzaly zcela automaticky. Od hradních víl tak přešly do rolí rusalek a nechaly vodu jezírka laskat jejich nahotu, zatímco uzávěrka foťáku vesele cvakala. "Tak jo, asi máme.", zavelel nakonec jejich fotograf. "Stejně už nám padá světlo. Ta voda je ale úžasná, já se taky smočím.", prohlásil, patrně odložil své foto nádobíčko, rychle se zbavil oblečení a skočil za nahatými kráskami. Chvíli na sebe cákali všichni tři, pak se ale chlapík začal výrazněji a taky důvěrněji věnovat Zuzaně, zatímco blonďatá Monča se od nich odpojila, několika tempy dosáhla břehu a vyšla z vody ven. "Tak díky, že jste... žes nás tu nechal fotit.", přešla do tykání, když tak vedle mě stála, pořád úplně nahá, malé bradavky vztyčené, světlou houštinku mezi stehny mokře zplihlou a odhalující křivky její kundičky, zatímco jí po mokré kůži stékaly pramínky vody. "Oni si to teď spolu rozdají.", dodala věcně a kývla směrem ke dvojici ve vodě, která se propletla rukama a začala s vášnivým líbáním. "Igor se Zuzou chodí, po každém focení ji ošuká.", upřesnila Monika. "Aha... a ty?", plácl jsem tu nejpitomější věc, co mi přišla na jazyk. "A já?", rozesmála se tak, že i mazlící se pár se po nás krátce otočil. ""Já se mezi ně nepletu, ale ráda se dívám a ... dělám si to, když mám chuť.", dodala vzápětí šokující detaily. A protože i oba milenci ze studené vody už vyšli na břeh, kde se začali znovu mazlit a vzájemně laskat, na důkaz toho, že nekecá a dnes chuť určitě má, se posadila na kámen, upřela na ně oči a začala si dlaní hladit svá malá prsa. Pár o její přítomnosti pochopitelně věděl, ale nijak na ni nereagoval. Zuzana si klekla, vzala Igorům zpola vztyčený klacek do rukou a vzápětí do pusy a pohyby hlavy sem a tam ho rychle dovedla k erekci. Musel jsem mimoděk přiznat, že fotograf má pořádné péro; když se mu postavil, ani ho do pusy celý nepojala, takže začala jazykem dokola olizovat odhalený žalud a tisknout si jeho čurák ke svým mohutným ceckům. Monika je sledovala, dlaněmi si pomalu, beze spěchu přejížděla po hrudníku a sem tam vzala mezi prsty drobnou, tvrdou bradavku, aby ji potahala, až se jí malé prso propnulo. Pak dlaní jedné ruky zamířila přes ploché bříško mezi stehna, rozevřená doširoka od sebe směrem k nahé dvojici, takže kdyby se po ní ohlédli, viděli by její nahou mušličku dokonale roztaženou. Oba si ale hleděli sebe navzájem: Zuzana si klekla na čtyři, až se jí objemné dudy těžce zhouply a visely jako dvě nalitá, plná vemena, Igor zaujal pozici za její zadnicí, přes kterou ji několikrát citelně plácl, až vyjekla, ale pak rukou hmátl mezi oblé půlky a začal jí prsty tisknout a ohmatávat kundu. Vzdychala, co chvíli sebou trhla, až se ji ceciny zavlnily, a nastavovala mu ji k důkladnému osahání. Konečně nasměroval mezi rozcapené pysky její maciny svůj klacek, žalud rychle a se slyšitelným mlasknutím překonal odpor poševního vchodu a začal jí kundu zezadu projíždět. Nejdřív pomalu, aby se jeho velikosti roztáhla, ale postupně stále rychleji. Zuzana klečela, hekala a cecky se jí houpaly sem a tam, jak ochotně ten velký čurák do své rozevřené kundy přijímala.

"Klidně si ho můžeš honit.", prohodila na kameni sedící Monika, aniž by z dvojice spustila oči. Sama už pohybovala rukou mezi svými stehny v pravidelném rytmu a hlas jí maličko zastřelo rostoucí vzrušení. "Nebo ti ho ... vyhoním ... já.", dodala ochraptěle. Celá situace byla absurdní, ale zároveň svou nečekaností vzrušující, a jakkoliv nejsem rozhodně fanda nějakého voyerismu a daleko raději jsem přímým účastníkem než divákem, opravdu jsem uvolnil tlak svého čuráku tím, že jsem ho vylovil z kalhot. Monika natáhla ruku a přejela mi po něm. Pomalu, beze spěchu, a hlavně úplně naslepo, protože dál upírala oči na mrdající dvojici kousek od nás. Sjela mi prsty až na kořen, pak ještě níž a promnula koule. Několikrát mi ptáka pohybem ruky pohonila, pak ho zase pustila a nechala komicky trčet v prostoru, maximálně ztopořený, zatímco dál se už věnovala zase jen mrskání své frndy. Rozhodl jsem se nezvyklou situaci vrátit do kolejí, v jakých se většinou pohybuju já. Jemně, ale důrazně jsem Monču přiměl vstát z kamene, na kterém se dosud frndila, posadil jsem se tam místo ní a ji nechal, aby si s rozkročenýma nohama nade mnou navedla můj klacek mezi plátky své mokré kočičky, načež na něj pomalu dosedla, takže do ní zajel až po koule. Byla nádherně mokrá a úzká, a když do své prciny mé péro nasoukala, chvíli jen nehnutě seděla. Pak začala pohybovat pánví, nejdřív zvolna, ale postupně pořád ve větším rozsahu a rychleji. Jak na mě seděla a šukala se na mém čuráku zády ke mně, měla pořád jako na dlani druhou mrdající dvojici, která podle Zuzanina hekání a Igorových dušených vzdechů byla už podstatně dál. Když po chvíli vyjel svým tlustým, žilnatým klackem ze Zuzčiny kundy a s chroptěním jí začal na záda a zadnici chrlit spršky semene, zatímco se dodělávala rukou vmáčknutou mezi svá silná stehna, až s táhlým sténáním dosáhla orgasmu i ona, Monika dál rajtovala svou úzkou pičkou na mém ocase, a teprve když jsem rovnováhu v nejisté pozici na kameni začal udržovat jednou rukou, zatímco tou druhou jsem zepředu hnětl a tiskl její malé kozičky a drtil mezi prsty kamínky drobných bradavek, její vzdechy se zrychlily a slily v naříkavé sténání, když se udělala i ona. Včas se sesmekla svou vyšukanou pipinou z mého klacku a přivedla mě v podřepu k prudkému výstřiku kombinací honění a kouření mého ptáka. Když jsem explodoval, dál mi ho stříkajícího honila a nedbala toho, že jí cákám semeno na tváře, ramena a nahá prsa. Se studem opravdu tahle mrška potíž neměla.

Tenhle poněkud neobvyklý zážitek mi pochopitelně ležel v hlavě po zbytek víkendu a ještě dlouho po něm. Marně jsem si lámal hlavu, jestli akty obou děvčat slouží jen k neobvyklému povyražení celé trojice, v níž se zřejmě hezky sešla ochota holek pózovat v rouše Evině se zálibou partnerského páru nechat se při milování pozorovat jejich kamarádkou, nebo jestli Igor má s fotkami i nějaké umělecké ambice. Časopis Československá fotografe, jehož pár čísel se mi dostalo do rukou, vedle nevinných témat jako příroda nebo sport sem tam pár stránek uměleckým aktům poskytl. S hlavou trochu zamotanou nevšedním průběhem své služby jsem se v neděli večer vracel z Nového hrádku jako obvykle rovnou do hospody pod zámkem. Ode dveří jsem si všiml krásné kastelánky Krásné, ale u stolu neseděla sama, a zároveň na mě z rohu místnosti gestikulovala Žaneta, že si mám přisednout radši k ní. "Rodinná záležitost, nepřišel bys vhod.", vysvětlila. Pak se bez obalu zeptala, jestli ta rajda z hvězdárny během víkendu spala i se mnou. "No Žaneto, co si to sakra o mně...", bránil jsem se, ale protože Žanda sama věděla své, moc to na ni dojem neudělalo. "Jestli myslíte Bereniku, tak ta odjela.", vmísila se nám do hovoru Natálka, která mi bez ptaní přinesla pivo. "Včera mi jeden fousáč z tý jejich bandy, co tu nechal pro Pavla... eh, co tu pro Pavla něco nechal, povídal, že ji z čista jasna odvolali do tý jejich akademie, protože jí snad povolili nějakou stáž nebo co. Snad prý ve Francii. Ta se má, co? Hele, fakt je pravda, že se Francouzky opalují všechny bez horního dílu? Jako nahoře bez? To já bych si na koupáku teda vršek nesundala, ty místní paka by z toho měly událost roku.", zavrtěla hlavou, až se jí potenciální příčina "události roku" pod halenkou zahoupala, a odplula k výčepu. Po očku jsem sledoval její hezký zadeček, ale pohled mi zabloudil i ke stolu, kde seděla naše krásná Kateřina a na prošedivělého fešáka, ze kterého jsem viděl jen široká záda, se dívala zase tím zvláštně skelným pohledem, který jsem už jednou viděl. "Divný, co?", potvrdila Žanda mou domněnku, že se tu žádná vroucí partnerská idyla neodehrává. Radši jsme dopili a vydali se k zámku. Po cestě jsem se dověděl, že naše krásná zámecká paní opravdu pustila Pavla za tou jeho "plochou holčinou" do Prahy a Tomáš musel provádět skoro všechny skupiny. Žanda to říkala s neskrývanou škodolibostí a dodala, že se dokonce mohla odpoledne opalovat v zámeckém parku. "A sundala sis vršek? Francouzky to jinak nedělají.", popíchl jsem ji a oba jsme se na účet Natálky rozesmáli.

"Srandičky, legrácky, ale já si fakt spálila záda.", fňukla Žaneta teatrálně, když jsme dorazili na ubikaci. "Naše krásná Kateřina mi na to něco dala, ale copak si tam dosáhnu?", pokrčila rameny a bez rozloučení zmizela v dívčím pokoji. Jelikož ho po odjezdu Ami a Gábiny obývala už pár dní sama, a navíc za sebou nezavřela dveře, váhal jsem jen chviličku, než jsem vešel. Žaneta ležela na posteli na břiše, od pasu nahoru svlečená (tričko viselo přes židli, podprsenku zřejmě neměla). "No ty jsi poklad! Holky jsou pryč, Tomášovi bych fakt neřekla.", zavrněla, když jsem z tuby Panthenolu vystříkl na její opravdu trochu chycená záda bílou pěnu a začal ji jemně vmasírovávat do její pružné kůže. Dělal jsem to ve vší nevinnosti, rukama hnětl pružné svaly jejích zad, až tiše vzdychala a nastavovala se mi. Maličko se přitom zvedla na lokty, takže už neležela přitisknutá k posteli. Moje prsty se díky tomu postupně přesunuly do okrajových partií jejích zad a někdo zběhlejší v anatomii by dokonce možná mohl tvrdit, že svalové partie, které jsem jimi hnětl a uvolňoval, by se dala zařadit spíš mezi prsní než zádové. Já ale nebyl žádný medik, a tak teprve když mě Žandiny tiché vzdechy a cuknutí sebou upozornily, že mám mezi prsty její bradavky, napadlo mě, jestli jsem nezašel moc daleko. Žanda ale v tom smyslu neříkala nic, jen se ještě víc zvedla nad postel, až jsem měl obě její prsa v dlaních a mohl jejích vztyčené hroty brát mezi prsty, tisknout je a potahovat. Když jsem jí vzrušené vrcholky koziček několikrát palci přitiskl k dece, nechala je pod nimi uvězněné a ještě víc se zvedla, až se jí nahá kůzlata hezky propnula. Pak si zajela rukou pod bříško a rozepla knoflík a zip riflí. Stáhnout jí je přes štíhlé boky pod kulatý zadeček, přes stehna a až na kotníky, to už byla moje práce. I když jsem s nimi vzal rovnou i kalhotky, takže vykoukla oblina Žandiny mušličky, ta nijak neprotestovala. Zato když jsem ji za prdelku popadl a začal jí pičku nesmlouvavě lízat zvenku i uvnitř, doprovázela to patřičným vzdychaným doprovodem i dychtivým pohazováním boků proti mému jazyku. Jelikož od doby, kdy ji obšťastňoval celé odpoledne její přítel, uběhlo už hezkých pár dní, frnda jí tekla, až to mlaskalo, a ještě dřív, než jsem stihl k dílu přiložit kromě jazyka i jiné části těla, prohnula se jako luk, hlavu zabořila do polštáře a s dušenými vzdechy do něj sténala svůj orgasmus. Rychle jsem ze sebe strhal od pasu dolů všechno, co překáželo mému čuráku v cestě do Žanetiny pičky, a vrazil jsem ho do její mokré štěrbiny. Mrdal jsem ji prudce, shora prsty zatínal do jejích pružných koziček, a nečekaně brzy musel horké sevření její pipiny opustit, abych vzápětí s rukou marně přitisknutou na pusu začal Žandě cákat dávky semene na její čerstvě ošetřená záda. V náhlém popudu jsem to všechno po nich rozetřel, než jsem se vyčerpaně zhroutil vedle ní a s prsty zatnutými do jejího chvějícího se prsa unaveně oddychoval. "Bože ... můj... tys mě ale... krásně... namazal...", vydechla a přitáhla si mou ruku z kozičky do podbřišku. Až když po chvíli začala pravidelně oddychovat, opatrně jsem ji přikryl a vykradl se z holčičího pokoje.