Ahoj. Zaujal mne Tvůj inzerát. Na rovinu, nejsem žádná mladá modelka, nemám ani vyhraněné úchylky. Jsem vdaná, je mi přes padesát, vychovala jsem děti, starala se o domácnost. Sex jsem měla vždy ráda, ale už si pár let připadám zanedbávaná. Manžel ve svém věku raději tráví večery u počítače nebo s kamarády u piva. Když jednou za čas něco je, je to krátké a spíš z nutnosti. Navíc, on byl celý život v posteli pasivní typ. Vidím jak roky utíkají. A chci si zase jednou připadat jako žena.
Odpověď doplnila fotografií. Úplně obyčejná, tuctová ženská. Ty jsou mimochodem nejlepší. Na nic si nehrajou, nepředvádějí se. Používají starý dobrý selský rozum a stojí nohama na zemi. Odpověděl jsem, že mne zaujala. Že ji chápu a líbí se mi, že ví co chce. Ale že nevím, zda já se svojí nestandardní povahou a úchylkami jsem ten typ, který hledá. Prý se bojí, ale zároveň jí to láká. Touha je prý silnější. Tomu rozumím. Touha umí být často pěkná potvora. Dobře, zkusíme to.
Ptal jsem se jakou má představu. Prý, nic zvláštního – ráda bych se zase jednou cítila jako ženská. Chci taky zažít změnu. Aby iniciativu v posteli převzal muž. Moc ráda bych chtěla dostat možnost v posteli vypnout. Kdy to nebudu já, kdo plánuje a vede. Chci zažít živočišný sex. Chci mít muže, kterému se oddám a budu mu sloužit jen jako pomůcka k ukojení jeho potřeb. Připadat si jako zneužitá. Ale v rámci nějakých pravidel. Chci aby to bylo s někým, kdo je mi sympatický a komu důvěřuji.
Další dny jsme trávili povídáním, domluvili si seznamovací schůzku na neutrální půdě. Měli jsme možnost podívat se vzájemně do očí, usmát se na sebe. Komunikovat. Sledovat jak ten druhý reaguje. Byla roztomile plachá, ale v jejích očích šlo vidět oheň.
Klapka. O týden později a jinde... Líbala se divoce a vášnivě. Bylo znát, že jí divočišnost chyběla. Jednou rukou jsem ji držel pod krkem, druhou vzadu za vlasy, a kontroloval situaci. Občas jsem si ji odtáhl a díval se jí upřeně do očí. Měla v nich nejen ten oheň, ale i očekávání. "Jsem tvoje čubička. Dělej si se mnou co chceš, prosím!", špitla. Lehce jsem se ušklíbl a nespustil z ní zrak. Pak jsme se opět líbali. Když jsem to uznal za vhodné, přešli jsme k dalšímu kroku. "Svlékni se, ale pomalu. Budu se dívat." Plnila svůj úkol trochu rozpačitě, z obav z reakce mladšího chlapa na tělo o víc jak dekádu starší ženy. "Nekoukej se tak, prosím. Stydím se." Nezájem. Vyzval jsem ji, aby pokračovala.
Přede mnou se pomalu rozbaloval dárek. Nespouštěl jsem z ní zrak. Ano, nebyla to osmnáctka s mírami dokonalé modelky. Ale ani nic, co by normálního chlapa muselo odradit. Na svůj věk to byla zachovalá ženská, krev a mlíko. Když si odložila svršky a stála přede mnou jen v prádle, zapojil jsem se. "Máš hezký zadek," pronesl jsem se zájmem a pohladil ho. Pak jsem ho znalecky zmáčkl a plesknul ji přes něj. A ještě jednou. A ještě. Měl jsem chuť ji tam ohnout přes židli a seřezat ten její zadek hned na prvním rande. Vím že by neprotestovala. Ale vše má svůj čas.
Jednu hodně štiplavou ránu přes něj ale přesto dostala. Na rozdíl ode mne se nedokázala udržet, touha byla silnější než ona. "Já ti snad dovolil sahat mi na něj, ty couro? Tohle dělají slušně vychovaný vdaný paničky?!" Jen něco zakňourala a tvářila se jako malá holčička, které seberete hračku. Ženské kňourání na mne ale vůbec nezabírá. Znovu jsem ji pleskl přes prdel a zdůraznil: "Teď jsi moje hračka na hraní. Pokud něco budeš chtít, poprosíš. Rozumíš?" Špitla, že rozumí. Mezitím moje druhá ruka přejížděla přes její prso a zkoumala jeho celkem zajímavý objem. Pak zajela pod podprsenku a prsty nahmataly bradavku. Chytil jsem ji a velmi pomalu zvyšoval tlak stisknutí, abych zjistil intenzitu její citlivosti. Tedy, mačkal jsem bradavku do doby, dokud se dámě nezkřivil obličej a téměř nevyjekla. Zopakoval jsem to ještě několikrát. Moje oblíbené hraní. "Hodná čubička, hezky drží. A líbí se mi tvoje větší bradavky. Dobře se mačkají."
Zatímco jsem dál trápil bradavku, druhou rukou jsem ji chytil zezadu za vlasy, přitáhl k sobě a políbil. Dámě se kombinace slasti a bolesti pomalu začala líbit. Líbala hodně lačně, vášnivě. Pustil jsem bradavku a s podezřením lehce sklouznul rukou do klína. Nemýl jsem se. Bylo tam už znatelně horko a vlhko. "Děvko nestydatá. Líbí se ti být za čubku?" Neodpověděla, ale její výraz napovídal, že se nemýlím. Naopak, zdánlivě opovržlivý tón mého hlasu ji akorát ještě víc nabudil. "Vem si mě, prosím!" Znělo to jako zoufalé volání o pomoc. Jen jsem se v duchu pousmál. "Vezmu si tě, až já budu chtít." Znovu jsem nahmatal a stiskl bradavku. Ale tentokrát tak, aby vykvykla bolestí. Pak jsem se vrátil k jejímu klínu. Přejížděl jsem přes něj tak, aby ji to co nejvíc dráždilo. Podle stylu líbání a hlasitého oddechování bylo vidět, že to chce moc a už dlouho nevydrží. "Teď si tady klekneš a seznámíš se s mým kamarádem." Poslechla. Rozepla a stáhla kalhoty i boxerky, nesměla se ho však dotknout rukou. Místo toho jsem ji chytil za vlasy a zabořil její obličej do rozkroku. Třel jsem o něj svou chloubu, koule. Aby si to všechno mohla užít pěkně bezprostředně. Obličej zabořený v mém rozkroku, nemožnost si sáhnout a lehká deprivace vzduchu způsobovaly, že se pomalu přestávala ovládat. Ale hraní neskončilo.
"Dělej, vem si koule do pusy a pěkně mi je saj." S velkou chutí poslechla, zatímco jsem jí je cpal dovnitř. Baví mě dívat se, když přede mnou žena klečí a snaží se dostat moje koule do pusy. Má to něco do sebe. Doslova, i metaforicky.
"A teď zadek. Dělej." Jen udiveně zamrkala, ale než stačila něco říct, čapl jsem ji pevně za vlasy, otočil se a vrazil hlavu mezi své půlky. "Táák, hezky, poctivě. Neboj se toho." K mému údivu ji šel rimming velmi dobře. Napadlo mne, nakolik to způsobilo omámení chtíčem, nakolik její ochota a učenlivost, a nakolik její praxe. Každopádně, v tomhle moje nová čubička excelovala.
Když jsem uznal za vhodné, že si s mým zadkem už dostatečně pohrála, vrátili jsme se zpět ke koulím a následně i k tomu nejcennějšímu. "Budeš se k němu chovat jako k Pánovi, protože on ti dokáže dělat hezké věci, stejně jako tě trápit." Neprotestovala. Seznamovala se s ním, mazlila se s ním. Líbala ho, olizovala. Pak dostala svolení vzít si ho do pusy. I tady se snažila být jemná, a už hezky stojícímu kamarádovi dopřát tu nejlepší péči. Chytil jsem ji po chvíli opět za vlasy a začal jen nepatrně přirážet. Pak jsem přirážel trochu víc. Nakonec jsem rozjel svou oblíbenou neřest – hru na slintání. Na rozdíl od lízání zadku, dáma si v tomhle už tak jistá nebyla. Bála se nehody. Ale snahu měla stejně obdivuhodnou. Postupně se nechala dávit docela tvrdě a hluboko. Zajíkala se, slintala, chrčela, tekly jí slzy s rozmazaným makeupem, ale nevzdávala to. Miluju, když se ženská dokáže takto přirozeně uvolnit a oddat se chlapovi a jeho pudům. Aniž by dbala na to, jak u toho vypadá. Koneckonců, jsem to pouze já, kdo ji vidí. A já ji mám takovou, jakou jsem si ji "nalíčil" (respektive, "rozlíčil").
V tom nejlepším jsem ji náhle přerušil, rychle zvednul ze země, ucedil "...tak pojď, ty děvko, teď se konečně dočkáš...", a donutil kleknout si na postel. Následně jsem ji několikrát a pořádně plesknul přes vystrčenou prdel, strhnul kalhotky a vrazil ho do ní. "Ty couro, ty jsi tam až takhle mokrá?" Bylo to jako strčit ho do bazénu. Dosavadní hraní ji evidentně proti srsti nebylo. Šukal jsem ji dost tvrdě nějakou chvíli, než intenzita jejího povyku dosáhla vrcholu, sklouzla ze mně, prohnula pánev dolů a silně vystříkla na postel. Jenom jsem se ušklíbl a šukal jsem ji nemilosrdně dál. Za další minuty se situace opakovala a pak ještě. Docela se nám to užívání protáhlo, a spokojenost byla oboustranná. Nakonec se po tom všem ke mně schoulila do náruče a usnuli jsme zdravým spánkem příjemně unavených lidí. Ráno jsem si ji vzal ještě dvakrát, i když tentokrát už bez "předehry". Prostě jsem měl na ni chuť.
Scházeli jsme se pak opakovaně, přestože vdané ženy primárně nevyhledávám. Moc jí chybělo být hračkou na hraní. Na nic nemyslet, jen si užívat syrový chlapský chtíč. Být zneužitá. Dívat se chlapovi do očí a poslouchat, co od ní chce a co má dělat. Oddat se mu, patřit mu. Neposlouchat od něj "Miláčku, nevadilo by ti, kdybych...?" nebo "Zlatíčko, mohl bych....?" Chtěla se zase cítit jako ženská, na kterou má chlap chuť a vezme si ji, kdykoliv chce. Jediné její prosby byly, že nebude mít následky na těle, bude dodržován vzájemný respekt, a vždy na konci všeho ji dopřeju náruč a pohlazení. Splněno.
