Poslední půl rok jsem se dost nudila a tady nic, co by za něco stálo. Říkala jsem si ještě týden do dovolené a končím, zavírám krám.
A pak jednoho dne napsal jednorožec a na amatérském nebi se objevila duha.
Prosím virbl ... na scénu přichází Dominik.
Dominik, 40 let, nezadaný, časově velmi vytížený a finančně zajištěný céóčko z Brna. To Brno se mi nelíbí, ale odpustím mu to, když není nic jinýho skladem. Přezdívka Jednatel tedy pramení z jeho postaveni, ale doufám, že jen netlachá a jednat bude taky.
Jen jsem na to pomyslela, psal o jednání v Praze a jdeme na večeři. Chlapče chlapče, přikazovat mi můžeš, až se poznáme, až něco předvedeš a nebudeš mě stavět před hotovu věc.
"Chtěl jsi napsat Můžu tě pozvat na večeři, že ?"
"Nechtěl."
"Nevečeřím. Co oběd ?"
"Na oběd nemám čas. Budeš se dívat jak večeřím já."
Hmm, panáček se toho nebojí. Tak jo.
"Může být."
Celou dobu, výjimkou pár soust, ze mě nespustil oči. Vadilo mi to. Nejsem nic extra, aby ze mě nemohl spustit oči, takže mě znervózňovalo, že ze mě nemůže spustit oči.
Kupodivu nebyl namyšlený i když mluvil o sobě, co dělá a co by chtěl dělat. Pozorně jsem poslouchala. Co taky jinýho, když jsem nejedla a neměla s rukama co dělat.
Líbil se mi a takový vztah nevztah jsem chtěla.
Dojedl a: "Máš nějaké limity ?"
"Ne."
"Co preferuješ ?"
ˇ"Všechno a radši dvakrát. Ať s tím nějakou dobu vystačím."
"Co máš nejraději ?"
"Nohy do praku."
Neudržel vážnou tvář a usmál se. Jen pokýval souhlasně hlavou a mávnul na číšníka.
Venku před restaurací čekalo auto s řidičem. Otevřel dveře, políbil mě slušně na tvář a do ruky vtiskl složený papírek.
"Odvezte ji, kam bude chtít."
"Dlouho jsem nebyla u Balatonu." řekla jsem, když jsem si sedla a usmála se do zpětného zrcátka.
Řidič se rychle otočil a měl v obličeji velice nechápavý výraz.
Tyhle vtípky mě asi nikdy nepřestanou bavit.
Rozložila jsem psaníčko. Jednatel napsal svoje představy. Vlastní rukou, plnicím perem na papír. To se už nevidí. Papír jsem úhledně složila a dala do kabelky. Nechám si to do vany nebo postele.
Na telefonu pípla zpráva. Nový email. Rozkliknu to. Já jsem vyhrála, nemohla jsem tomu uvěřit !
"Jéé !" vypískla jsem nadšením, pustila mobil a zatleskala. Úplně jsem zapomněla, že jsem ve firemním autě a řidič mě má už za magora.
Ještě jsem nikdy nic nevyhrála !! A teď, víkend v zoo !!! V malé soukromé zoo s rodinnou atmosférou a ubytováním. Budu spát v apartmánu, krmit zvířátka, být s nimi celý den, fotit, natáčet a - tadáá - křtít ! Jsem kmotra malého mýválka. Miluju mývaly. Vymyslela jsem jméno Bertík, odeslala soutěžní email a vylosovali mě a pozvali k nim. Přijedu v pátek navečer, abychom mohli začít podle programu už ráno, celou sobotu a v neděli dopoledne ještě nějaké zajímavé přednášky a krmení a odjezd. Moc se těším.
Ležím ponořená v napuštěné vaně a vůně jasmínu z pěny do koupele je cítit všude. Čtu si polohlasně pro sebe:
*Zarezervuji pokoj ve sklepení v Jihlavě. Neboj, je to privátní wellness ve zrekonstruovaném měšťanském domě.*
Hmm, to zní dobře. Moment, udělám si atmošku. Naliju si skleničku koňaku. Mám lahev ve skříňce hned vedle kelímku s kartáčkem na zuby a pastou od chvíle, kdy mi trhali zub moudrosti a já dezinfikovala. Skleničku nemám, cucnu si z flašky a naliju do toho kelímku. No co, nikdo mě nevidí. Lehám si zpět do vany, upíjím a mhouřím oči. Představuju si ten pokoj ve sklepení. Ještě jednou se zhluboka napiju a ...
... a probudím se s rukou ponořenou a dopisem rozpitým, že není k přečtení co by se mnou dělal.
To nemůžu přiznat. Připravím se na všechno a jen doufám, že zažiju konečně Čertovo kolo. Přinejmenším.
Situace se komplikuje. Nik psal, že může v sobotu, poslal adresu a check in od 15 hod. Představuju si misky na váze. Levá víkend v zoo, pravá Nik jen jedna noc a bůh ví co. Nerozmýšlela jsem se dlouho a odepsala, že se mi to nejen nehodí, ale že už něco mám. A mám to v Táboře a večer a celou noc budu mít čas. Chtěl Jihlavu, je kousek, to už dojede. Pokud bude chtít. Mrzí mě to, ale nevim jaký sex s nevim kým, můžu mít na Amatérech kdykoli, tohle co mi výhra nabízí, už ne.
Nenapsal nic. Neodepsal. On s VIP svítil zeleně, asi lákal jiné samičky. Já s VIP byla šedivá, nestála jsem o dopisootravování, které k ničemu nevede. Pustila jsem ho z hlavy.
Paní ředitelka mě vřela přivítala, předala jsem ji kytičku a v tašce měla jablka a mrkev. Nebyla u toho ani televize, ani rozhlas, jen nějaké studentka, která psala pro místní noviny. Super, hned jsem se cítila dobře s tím, že si to pořádně užiju.
"Paní Šmídová, tohle je náš, váš Bertík. Pojďte k němu, nebojte se. Nabídněte pamlsek. Až se seznámíte, Martina vás vyfotí do novin i na památku a máte volno k zábavě, krmení, procházce, přednáškám. K ruce máte tady Františka. On se o něj stará a postará se i o vás."
Františkovi ujíždělo jedno oko, bylo vidět, že se rád napije a nevěděla jsem jestli se dívá na mě, na ředitelku nebo na Bertíka.
"Ahoj Bertíku, ráda tě poznávám." předstoupila jsem před medvídka a vyndala z taška jablko a podala mu.
Bertík ze mě nespouštěl oči a jablko mi vrátil. Sedla jsem si na zem a na svazku klíčů, kde jsem měla jako přívěsek kapesní nožík, jsem oddělila nůž a jablko s ním překrojila. Do jedné půlky jsem si kousla, druhou podala Bertíkovi. Bertík si taky sedl a začal tu svou půlku jablka jíst. Ředitelka potichu zatleskala, Martina cvakala jeden snímek za druhým. Je tak roztomilý. Až jednou kočka nebude, pořídím si mývala. Promiň, Kačenko.
Když jsme dojedli, nevěděla jsem co dělat. Bertík mě hypnotizoval.
"On se do vás zamiloval, to je roztomilé !" pravila paní ředitelka a předala mně nějakou listinu, z které jsem měla přečíst, co je tam napsané a to byl ten křest.
Pak jsme se ještě vyfotili všichni tři a byl konec. František mývala odvedl a já se šla na pokoj převléknout, abych se mohla pohybovat po zahradě v pohodlném oblečení a teniskách.
Večer jsem si objednala pravé sushi pro dva a drahé červené víno do apartmánu. Rozhodla jsem se napsat Dominikovi. Respektive poslat jen jednu fotku. Buď se najím a vypiju to sama a strávím tu noc sama nebo ... nebo se chytí. Dostala jsem totiž nápad.
Šla jsem na parkoviště, když mi řidič volal, že bude u mě do 10 minut. Mám v autě místo řadící páky dildo. Ano, čtete správně. Vtípek od bratránka, který mi servisuje auto. Občas jim hlídám syna, občas psa, někdy obojí. Naposledy jsem si dala na facebook fotku jak Martínek jí z misky na zemi a vedle z misky jí Max. Denise se to nelíbilo. Ta holka nemá vůbec smysl pro humor. Když mi Michal vyměnil katalyzátor, nechtěl to zaplatit s tím, že když jsem takový vtipálek, odřízl na spodku dilda přísavku a navlíknul ho na šaltpáku. Musím ho tam mít dokud si nenajdu chlapa, kterýho jim představím jako svýho chlapa. Né, že někomu zaplatím pivo v hospodě, on se ke mně bude znát, to se nepočítá. A né, že ho budu používat ! Kurva, ten mě dobře zná. No, tak ne, no. Sranda musí bejt. Chlapa nemám a tak řadím gumovým čůrákem. Super. Policajti mě ještě nestavěli a nikoho jsem zatím taky nevezla.
Začalo pršet, pán akorát přijel. Převzala jsem papírovou tašku, hodila do ní dildo a utíkala zpět do pokoje. Zatopila jsem v krbu, nalila dvě sklenky vína, naaranžovala to a šla otevřít okno, aby šel dovnitř čerstvý vzduch. Lehla jsem si před krb, vzala mezi nohy gumáka a vyfotila to. Poslala Nikovi a čekala. Bylo 19 hodin. Za půl hodiny se rozsvítil zeleně a zprávu kde byla jen tahle fotka si prohlédl. Jestli neodpoví do 15 vteřin, odhlásím se, opiju se, přežeru se a má smůlu. 14, 13, 12, 10, 9, 8, 7, 6 cink.
"Kde jsi ?"¨
"Taky ti přeji pěkný večer. Co děláš, Niku ? Já si to dělám a potřebovala bych pomoc. Nějak z toho nic nestříká."
"Kde jsi ?!"
Napsala jsem adresu zoo v Táboře. Připomněla, že jsem v apartmánu mimo oplocení bez ostrahy a je to první vchod s prvním schodištěm. Nechám odemčeno a mám otevřené rozsvícené okno. Nevím o tom, že by tady byl ubytovaný vedle ještě nikdo další. Moje auto je tu samotné. Upozornila jsem ho, že jdu ve 23 hod spát a po snídani odjíždím domů do Prahy. Nečekala jsem na odpověď a odhlásila se z AM.
Vypila jsem jednu skleničku, jídla se nedotkla, neměla jsem hlad. Vypila jsem druhou skleničku. Nevím kolik je hodin. Ležím na koberečku u krbu a už ani nepřikládám. Chce se mi spát. Slyším škrábání na dveře ? Natahuju uši. Ano. Někdo je za dveřma. Asi jsem teda automaticky zamkla. Běžím v průhledné košilce ke dveřím, odemykám, srdce mi buší. Budu mít sex, juchů. Otevírám dveře a tam stojí on. S velkýma tmavýma očima a natahuje ke mně tlapičky.
******
Nudíte se ? Kupte si medvídka mývala !
🐼
Přeji vám krásné léto a zase někdy, nevím kdy, třeba až skončí, nanapsanou !
🌞