Bylo po dešti. Coural jsem se Prahou a užíval si vlhký svěží vzduch po lední přeháňce, o kterém již předem víme, že dlouho nevydrží, protože už teď voda rychle mizí z chodníků, jež nestačila dostatečně zchladit. Miluji léto. Vedra sice bývají nesnesitelná, na druhou stranu dávají krásným slečnám i ženám příležitost odhalit svá těla a vystavit je pohledům všech, kterým pohled na mistrovská díla přírody dělá hezčí den. Povrch chodníku pod mýma nohama se proměnil. Asfalt a beton vystřídaly kamenné kostky. Má bujná fantazie mi vždy z náhodných textur, tvarů mraků a skladby kostek na chodníku nabízí konkrétní tvary, ale teď se mi zdálo, že se mi ne příliš dokonalá šipka vytvořila přímo před očima v reálném čase. Zastavil jsem se a otočil za ženou, která mě právě minula. Měla sice svá náctiletá léta za sebou možná i dvakrát, ale patřila k těm ženám, o kterých si řeknete, že se umí podívat. Ženu následovala krásná vůně citrusového ovoce a v jejích vlasech s odrážely slunční paprsky. Když jsem se otočil zpět v koutku oka jsem zahledl další šipku a to už jsem začal uvažovat nad tím, co jsem kde pil a jedl a jak velké horko musí být, aby člověk viděl fatamorganu. Šipka se stáčela do vedlejší ulice a ukazovala na ne příliš velkou, na první pohled ničím nezajímavou, louži vody. Nejdřív jsem nechápal čím mě tak běžná věc jako louže po dešti přišla zvláštní. Až na druhý pohled mi to došlo. V té louži se neodráží její okolí. Na hladině se znovu mihly nohy nějaké dámy, přestože kolem louže nikdo neprošel. Dřepl jsem si k louži a přiblížil k její hladině ruku. Přesto, že se na hladině odrážely okolní domy, můj odraz včetně odrazu mé ruky na hladině chyběl. Přiblížil jsem prsty ještě blíže hladině a bez odrazu neodhadl vzdálenost a hladiny se dotknul. V tu chvíli jsem měl pocit, jako by mě ve vzduchu někdo otočil a znovu postavil na nohy. Žaludek se mi zhoupnul jak ve výtahu, ale jinak se mi nezdálo, že by se stalo něco zvláštního. Přesto jsem si stoupl a raději od louže odstoupil a pokračoval v procházce. Po chvilce jsem však nabyl pocitu, že se za mnou kolemjdoucí otáčejí s pohledem jako bych se vztekal uprostřed obchodu s potravinami, že chci čokoládu, nebo měl rozpnutý poklopec. Raději jsem to nenápadně zkontroloval. Tak poklopec to nebyl a tři roky už mi taky dlouho nejsou takže čokoládu si kupuji sám. Nechápal jsem to. Pak ke mě přistoupila asi tak 30ti letá žena, která už to evidentně nevydržela a přesně tím nenápadným způsobem na půl úst jakým by mě napomínala, že bych si měl něco obléci, mě oslovila. Psst, asi jste ztratil náramek... Cože? odpověděl jsem. Náramek. Jaký náramek? Máte modrý, nebo zelený? Nechápu... Nemít náramek je neslušné. Jaký náramek? Náramek sexuální přístupnosti... Zaskočilo mi a rozkašlal jsem se. Přestal jsem na chvíli vnímat ženu, která přede mně natahovala ruku s náramkem, a rozhlédl jsem se. Všichni kolemjdoucí měli na ruce náramky. Promiňte, chápu, že asi ve Vašich očích vypadám jako bych spadnul z vesmíru, ale mohla byste mi vysvětlit o co se jedná? Od doby porodní revoluce v 18.století je slušnost nosit náramek. Uvolila se žena mi vše vysvětlit a přesto, že se mě nejdřív zeptala, zda jsem ztratil paměť, začala krátkou přednášku, ze které jsem pochopil, jen to, že po velkém poklesu porodnosti vladaři v civilizovaných zemích zavedli systém náramků sexuální povolnosti, které měli usnadnit a zrychlit seznamování, aby se porodnost zvedla a necivilizované národy, které podobný problémem netrpěli nás nakonec "neumlátili čepicemi". Chápu, že už k tomuto dávno náramky neslouží, ale z úcty k předkům, je neslušné je nenosit asi stejně tak jako čůrat někomu na nohu. Pokračovala žena. Nakonec mi bylo vysvětleno, že modrý náramek znamená nezpůsobilost k sexuálnímu styku, ze zdravotních důvodů, nebo jiných důvodů, mezi které patřilo i to, že prostě teď sex nechceš, nebo pospícháš. Zelená oproti tomu znamená volno jako na semaforu. Na některých zápěstích kolemjdoucích lidí jsem si všimnul ještě duhových náramků. To jsem asi pochopil, ale přesto jsem se dotazem ujistil, že chápu správně. Ano máte pravdu. Duhový náramek znamená preferenci stejného pohlaví, se samozřejmostí v hlase, potvrdila žena, která se mi představila jako Sára a která mi vysvětlila i to jak funguje zelený náramek. Když máte na ruce zelený náramek, můžete se zeptat jiných lidí se zeleným náramkem zeptat, zda by s Vámi teď nechtěli sex. Není nic nezvyklého když dotázaná, nebo dotázaný slušně odmítne, ale také nedostanete facku, nebo na vás nikdo nekouká skrze prsty, když se zeptáte. Tedy pokud dokážete slušně odmítnutí přijmout, završila svůj výklad Sára. Poděkoval jsem a ještě se zeptal, kde náramky seženu a se ženou se rozloučil. Náramky měli za pár korun v každé trafice. Koupil jsem si oba. Nasadil jsem si zelený náramek a vyšel z obchodu zpět na ulici.
