Kamarádky

8 lug 2025 · 1,362 views sedmslonu

Jana seděla u televize. Zabalená jen v županu, tak, jak vylezla před chvílí ze sprchy, popíjela chianti a sledovala nějaký přiblblý seriál. Na víc neměla po náročném dni mentální kapacitu.
Vtom jí z večerního klidu vytrhl zvonek u dveří. Zasakrovala, kdože to tak pozdě otravuje. Předpokládala, že za dveřmi uvidí sousedku, důchodkyni, které stále něco docházelo. Jednou sůl, pak cukr, jindy zapomněla koupit vejce…
Jana se podívala do kukátka a uviděla za dveřmi překvapivě ne sousedku, ale svou letitou kamarádku Romanu. Otevřela a uviděla u Romaniných nohou velký kufr. Ihned jí došlo, o co jde.
„Tak už jsi dostala konečně rozum a kopla jsi ho do zadku?“ zeptala se místo pozdravu.
Romana přikývla a utírala si uslzené oči.
„Tak pojď dál, ty hromádko neštěstí,“ vzdychla Jana a odstoupila od dveří, aby se Romana mohla dostat dovnitř i se svým loďákem. V předsíni jí pomohla z kabátu a pokynula, aby jí následovala do obýváku. Vzala ze skříňky, druhou sklenku, nalila do ní víno a přistrčila ji před Romanu.
„Na zdraví,“ ťukla svojí skleničkou o kamarádčinu, „a teď povídej… a hlavně nebreč, ten blbec za to nestojí.“
„Už to nešlo vydržet,“ začala vzlykavě Romana. „Vždyť Karla znáš, pořád smrdí korunou, už je zase bez práce a stejně celý dny stojí u těch pitomejch automatů a hází tam půjčený peníze. Už na to nemám sílu, pořád rovnat jeho průsery a platit za něj dluhy.“
„Tohle jsem ti říkala už dávno, nechápu, že ti to došlo až teď.“
„No jo, ale když… ten jeho čurák. Něco takovýho jsem v sobě nikdy neměla… a jak to s ním umí,“ zasnila se Romana.
„Běž někam,“ okřikla jí Jana. „Za ty prach, co jsi do něj nacpala, by sis mohla platit gigola na plnej úvazek a myslím, že by ti to udělal stejně dobře, možná líp.“
„Asi máš pravdu,“ vzdychla její kamarádka. „Asi jsem udělala dobře, že jsem odešla. Ten byt je, bohužel jeho, má ho po rodičích, ale jestli takhle bude pokračovat, stejně o něj přijde. Mohla bych tu pár dní zůstat, než si něco najdu?“
„No jasně, to je samozřejmost. Zůstaň, jak dlouho budeš potřebovat. Jsem už pár týdnů sama, tak mi tu alespoň nebude smutno.“
„Ty už nejsi s Honzou?“ zeptala se překvapeně Romana.
„Nějak nám ro přestalo klapat. Ale nerozešli jsme se ve zlém, jsme stále kamarádi, dokonce jsme se spolu po rozchodu i jednou vyspali. Ale bylo to opravdu jen takové to ‚kamarád taky rád‘, nic víc.“
„Tak to jsi hodná, že mě tu necháš, klidně si lehnu tady na gauč, nechci nijak obtěžovat…“
„Neobtěžuješ, ale klidně ses mohla vyspat se mnou v ložnici, mě by to nevadilo.“
„Raději ne, potřebuju chvíli na vzpamatování a raději budu sama.“
„Jak chceš,“ pokrčila rameny Jana. Dopila svou skleničku, popřála Romaně dobrou noc a odebrala se do ložnice.
***
Ráno se Romana probudila později, než byla zvyklá. Asi to způsobilo nervové vypětí z předchozího dne, ale cítila se, kupodivu, docela odpočatá. Do práce chodila až na devátou, tak nebylo kam spěchat. Z kuchyně k ní zavoněla káva a uslyšela cinkání hrnků. Vydala se tedy tím směrem.
Jakmile vstoupila do kuchyně, zůstala mezi dveřmi překvapeně stát. Jak předpokládala, uviděla Janu, jak připravuje ranní kávu, ale ona byla… úplně nahá.
„P… promiň,“ zakoktala Romana, „netušila jsem… že…“ a chtěla odejít.
Jana se zarazila a pak se rozesmála. „Ale ne, ty promiň, zapomněla jsem tě upozornit, že doma chodím většinou nahá. Když tu se mnou bydlel Honza, zvykli jsme si na to a mě to nějak zůstalo. Docela mi to vyhovuje, cítím se mnohem volnější a když tu jsem skoro pořád sama… ale jestli ti to vadí, něco na sebe hodím.“
„Ne, ne, to je v pohodě,“ rychle zareagovala Romana, „mě to nevadí, ty jsi tu doma, jen mě to překvapilo. Takhle po ránu jsem nečekala… něco tak… hezkýho,“ dodala s mírným ruměncem ve tváři.
Jana se usmála nad tím komplimentem. Věděla o sobě, že se nemá zač stydět. Byla častou návštěvnicí fitka, ale ještě raději chodila plavat do bazénu. A v tu chvíli jí něco napadlo.
„Hele, Romi, jestli chceš, můžeš si klidně taky odložit, já se zlobit nebudu a bylo by to takové přirozenější, že bych tu nepobíhala nahatá jen já…“
Romana se na ni zadívala, ale pak přikývla. „Tak jo, proč ne,“ a jedním tahem přetáhla přes hlavu noční košili.
Když pak seděli u stolu a snídaly, Jana se vrátila ke svému nápadu.
„Teď jsem si uvědomila,“ začala opatrně, „že každý čtvrtek večer je v místním bazénu koupání bez plavek. Občas jsme tam s Honzou chodili. Dneska je čtvrtek… co kdybychom tam večer zašli?“
Bylo vidět, jak Romana usilovně přemýšlí o kamarádčině návrhu, ale pak si řekla, že to nezní úplně blbě. Když životní změna, tak se vším všudy. „Tak jo, půjdu ráda. V kolik?“
„Je to od osmi do desíti, tak když vyrazíme o půl osmý, pohodlně to stíháme.“
„Fajn, dělám do pěti, pak se musím stavit na nějaký nákup, abych tě tu moc nevyjídala… do sedmi budu určitě tady.“
„Výborně,“ zajásala Jana. „Já mám dneska náhradní volno, takže budu doma. Trochu tu poklidím a něco dobrýho uvařím. A večer razíme…“
***
Romana se ten den v práci nemohla na nic pořádně soustředit. Neustále jí hlavou probíhala myšlenka na nahou Janu, jak nenuceně pobíhá po kuchyni, bez rozpaků si sedá ke snídani… opravdu je to moc krásná holka. Ne že by jí byla lesbická láska nějak odporná, ale žádnou takovou zkušenost neměla a nikdy jí ani nenapadlo, že by jí mohla jiná žena fyzicky přitahovat. Ale najednou… Měla z toho v hlavě pěkný zmatek.
O polední pauze, když kolegyně odcházely na oběd, vymluvila se, že jí není nějak dobře a že s nimi nepůjde. Když v kanceláři osaměla, otevřela v prohlížeči svou oblíbenou stránku s erotickými videi, kam občas zabrousila, když pocítila potřebu a žádný parter nebyl zrovna po ruce.
Obvykle vyhledávala scénky tradičních párů, kde muž býval podle jejích představ. Tedy štíhlý, svalnatý s trochu větším pérem… u těchhle videí se vždycky spolehlivě udělala. Tentokrát ale zadala do vyhledávání „lesbian“. Vyskočila na ní spousta odkazů a ona namátkou klikla na první z nich.
Jak scénka běžela, čím dál tím víc pociťovala vzrušení. Zpočátku spolu dvě mladé dívky seděly na pohovce a povídaly si. Postupně se začaly sbližovat, letmé doteky, pohlazení, opatrné polibky a po chvíli už líbaly vášnivě a navzájem se zbavovaly oděvů.
Romana si na jejich místě mimoděk představovala sebe a Janu. Napadlo jí, že vlastně ani neví, jestli má její kamarádka tyhle sklony, ale to pro ni bylo v tuhle chvíli vedlejší. Ponořila se do děje na monitoru tak, že jí ruka automaticky zamířila pod sukni a dotkla se vlhnoucích kalhotek. Nejdřív prsty odhrnula jejich lem, ale pak se nadzdvihla a svlékla je úplně.
S volným přístupem ke kundičce teď vyhrnula sukni, roztáhla nohy a začala masturbovat. Stačilo jí pár minut a sesula se na židli pod náporem orgasmu. Z kundy jí prýštila šťáva tak, že odkapávala na podlahu pod stolem.
Když se po chvíli vzpamatovala, začala přemýšlet, co s tím. Vtom uslyšela od vchodu hluk, předznamenávající návrat jejích kolegyň. Rychle popadla svlečené kalhotky, utřela jimi potřísněnou podlahu a pak je honem schovala do kabelky. Jen taktak stihla upravit si sukni a posadit se ke stolu.
Když kolegyně dorazily do kanceláře, bylo všechno tak, jako před jejich odchodem. Pouze Romana na sobě měla o jeden kousek oblečení méně.
Zbytek pracovní doby už byla klidnější a práce se jí začala lépe dařit. ‚Občas to prostě chce upustit páru,‘ pomyslela si a v duchu se usmála.
Cestou z práce nakoupila nějaké potraviny, hlavně ovoce a zeleninu, bez toho nedokázala žít. Když v ale obchodě držela v ruce okurku, napadaly jí věci, které do té doby neznala. Podvědomě vybrala takovou, která by, podle jejích představ, dokonale pasoval do její pičky. Pak se zasmála sama sobě a nákup dokončila.