Párty, tanec, alkohol, znáte to. Narážky, něco víc očividného až po totálně nadržené řeči. No, nevydrželi jsme. Skočila po mě a začala mě líbat. Vždy jsme byli jen přátelé a nemysleli na sebe jinak, ale teď to nešlo. Nadrženost byla mocnější než cokoliv. Vášeň proklela naše těla a jazyky souhlasně tančili tango. Nemohl jsem se nabažit jejího líbání. Už při tom lehce vzdychala. Co jsem však netušil bylo, jak krásně vzdychá jen při letmých dotecích na prsa, na zadek, na krk, na stehna. Byla totálně rozjetá a chtěla jen jedno, ostatně my oba. Jen ve spodním prádle, nahoře bez, bradavky v pozoru a čekající na každé další skousnutí a líznutí. Cumlal jsem její bradavky, jak kdybych po ní vždy toužil a tohle byl splněný sen. Líbal jsem celá prsa, krk, muchloval se s jejím tělem a ona vzdychala, jak kdyby jsme už šukali. Sundala si kalhotky a ležela tam krásně oholená, roztažená a nadržená. Nechtěla nic jiného než mě a já nechtěl nic jiného než jí. Pak se vše zastavilo, věděli jsme, že tohle by mohlo skončit špatně, přeci jen jsme dlouholetí přátelé. Nic, konec vášně…
Říkali jsem si, že to bylo správné rozhodnutí. Jak jinak. Vše změnil jediný sen. Ani nevím proč se mi zdál, nebylo to měsíc po, snad ani půl roku, byl to možná rok, snad dva? Najednou jsem se probudil a pocítil strašnou chybu. Proč jsme to zastavili? Tak krásně vzdychala a to se jí prakticky ještě nic nedělo. Ležela tam celá volná, chtivá, otevřená. Ne jen nohy, ale i její pysky, dokořán.
Udělal jsem tehdy chybu? Měl jsem ochutnat tu nadrženou kundu, která po mě tak lačnila? Která nechtěla nic jiného než moje péro a pořádně zarazit až po koule? Věnoval bych se jí pusou a jazykem jako by to byla Afrodita. Byll jsem tak nadržení, že by dostala tu nejkvalitnější péči, jakou umím dát. Jak by vzdychala, kdybych jí lízal? Kdybych jí prstil? Kdybych sál její klitoris a mačkal ty její nádherné kozy? Jaké by to bylo zajet svým pérem do té neskutečně nadržené děvky? Přirážel bych hezky od žaludu až po koule, ať si tu mou plus mínus průměrnou délku užije celou. Neumím si představit, jak by u toho všeho vzdychala a jak krásně by jí bylo když bych se jí vystříkal do pusy, to má totiž ráda. Ale vím, že bych to její vzdychání a její tělo hltal plnými doušky. Lituju toho, že jsem tohle zakázané ovoce neochutnal. Už nikdy nejspíš neochutnám. Byla to chyba? V tu chvíli asi ne, ale dnes? Bože kéž mi tvá roztažená kunda teče po jazyku a žadoníš mě o mé péro, zatímco tě lížu ke dalšímu orgasmu.
Kdybych stál znovu před podobnou příležitostí, co bych udělal dnes? Riskoval bych opět možnou lítost z nečinnosti, nebo bych se na to vrhl jako zvíře a neskončil, dokud bys neměla dost? A co vy?