4. díl – „Wellness? Ne, pomsta.“
Byla to jen otázka času.
Manželka si dál hrála na svatou.
Dál předstírala, že když mi jednou za měsíc sáhne na čuráka přes deku, tak je všechno v pohodě.
Doma ticho, žádný doteky, žádný pohlazení – jen rutina.
Sex?
„Jsem unavená.“
„Bolí mě hlava.“
„Třeba zítra.“
Zítra nikdy nepřišlo.
Jednou mi řekla:
„Když už teda nemůžeš vydržet, najdi si jen někoho na sex a mě dej pokoj.“
Tak jsem si našel.
A teď jsem měl plán. Dobrej plán. Zvrácenej plán.
Zarezervoval jsem wellness víkend. Luxusní hotel, vířivka, masáže, king size postel.
„Chci ti to vynahradit,“ řekl jsem sladce.
Usmála se jako naivní holčička.
„To je krásný, zlato. Těším se.“
Hovno víš, na co se těšíš, pomyslel jsem si.
Pátek večer. Příjezd.
Ona se usmívá, koupe se v bublinkách, cucá prosecco.
Já jí do toho dávám občas pohlazení, polibek. A ona mě najednou chytne za péro pod vodou.
No vida. Zázrak.
V noci jsme šli do pokoje.
Řekl jsem jí, ať si lehne na břicho.
„Chci zkusit něco, co jsme dělali, když jsi ještě nebyla nudná.“
Zasmála se. „Jasně. Vzpomínám si.“
Pouta jsem měl schovaný v kufru.
Nasadil jsem jí je na ruce. Pak nohy. Roztáhnul do X na posteli.
Byla nahá. Tělo trochu povolený, boky širší, břicho měkčí, prsa visely do stran – ale pořád moje žena.
Nadržená.
A najednou ochotná.
„Vzpomínáš si, jak jsi chtěla, ať tě někdo sváže a dělá si s tebou co chce?“
„Jo… miluju to…“
Usmál jsem se.
„Tak drž.“
Přešel jsem ke dveřím.
Odemknul.
A do pokoje vstoupila Veronika.
V síťovaném bodýčku.
Podpatky.
Bez kalhotek.
Vlasy rozpuštěný, oči namalovaný.
Kurva jak z filmu.
Manželka ztuhla.
„Co to kurva je?!“
Veronika se usmála a pomalu si začala sundávat kabát.
„To je tvoje lekce, miláčku,“ řekl jsem. „Teď budeš koukat, co je to sex. A jak se dělá ženská, co chce držet.“
Vylezl jsem na postel, ale ne k manželce.
Chytil jsem Veroniku za boky, otočil ji čelem k posteli a narval ho do ní zezadu hned u nohou mé ženy.
Manželka se začala cukat v poutech.
„Ty zmrde! Co to děláš?!“
„Co sis přála, ne? Říkala jsi, že si můžu najít někoho na šukání. Tak tady ji máš. Sleduj.“
Prstil jsem Veroniku, lízal jí kundu, až mi teklo po bradě.
Pak jsem ji chytil za vlasy, položil na bok vedle ženy a vrazil jí ho do pusy.
Začala ho sát. Hned. Bez řečí.
Sliny jí kapaly na peřinu.
Manželka brečela.
„Prosím… nedělej to přede mnou…“
„Máš na výběr?“ zeptal jsem se.
Pak jsem Veroniku hodil na záda, roztáhl jí nohy a přirážel. Tvrdě.
Plácal jsem ji přes kozy, tahal za bradavky.
Kunda jí mlaskala, celá postel skřípala.
„Chceš slyšet, jak se sténá, když máš mezi nohama pořádný péro?“
Zalapala po dechu.
Veronika křičela v orgasmu.
A já se do ní vycákal.
Hluboko.
A pak jsem se otočil k manželce.
„Teď jsi na řadě ty. Buď se přidáš, nebo se díváš, jak si Veronika vezme další kolo.“
Zůstala zticha.
Slzy na tvářích.
Ale oči nezavřela.
Koukala.
A v těch očích – vedle bolesti – byl i chtíč.
Ten skrytej. Ten, co mě celej život s ní chyběl.
A já si řekl:
Teď si tě vychovám znova. Nebo rozbiju úplně.......
(Jedná se o pokračování na přání)
