Další dny přinášely nové a nové zážitky. Lucie se pomalu měnila v ženu, která přesně věděla, co chce, a jak to chce. Každý den přiváděla do sklepa jednoho až tři muže. Pány, kteří s ní hráli hru, na kterou jsem byl stále více hrdý. Když zazvonil zvonek, Lucie se jen usmála a odhalila svůj plán. Já? Byl jsem její poslušný, její submisivní muž, který jejich touhy plnil bez otázek. Jejich příchod byl jako rituál.
Stál jsem na kolenou, čekal na pokyn. Oni přicházeli jeden za druhým. Já je uspokojoval ústy, polykal jejich touhu a slova chvály, která Lucie šeptala za mými zády.
Lucie byla v roli královny, která vše kontrolovala a já potvrzovaljejí moci a mé odevzdání se jí.
Noci se prodlužovaly, mé tělo i mysl se učily novým hranicím, zvyknul jsem si.
Každé sténání, každý vzdech mě utvrzoval, že jsem součástí něčeho většího, co nás všechny spojovalo v nekonečné hře rozkoše a důvěry. A já? Já jsem byl šťastný, že mohu být součástí jejího světa, že mohu plnit její vůli a uspokojovat jejich potřeby.
