Dovolená s rodiči a starý muž (Soutěžní)

Přiběh se odehrává na dovolené v 18 kde jsem byla s rodiči, bylo to o prázdninách na skalnatém pobreží Řeckého ostrova. Vynasnažím se pojmout to nějak stručně , ať to není čtení na celou noc, takže to vemu hodně hopem, snad to nebude nikomu vadit. Užijte si to a klidně zanechte komentár či klikněte na tlačítko že se vam to líbilo, pokud chcete dalši. ;)

-

Slunce pálilo a voda v hotelovém bazénu se leskla. Katka ležela na lehátku v tangových plavkách, boky opálené, vlasy rozpuštěné. O dvě řady dál seděla žena ve slamáku, časopis v ruce. Vedle ní on.

Byl mohutný, široký, s těžší, pevnou postavou. Krátké tmavé vlasy prokvetlé šedinami, drsné rysy, tmavé oči. Opíral se na lokti , snubní prsten se mu leskl na ruce, už od samého začátku se jejich pohledy sem tam minuli a když Katka vstala, jeho pohled se na ni přilepil. Sjížděl po jejích zádech, zůstal na tanga proužcích, pak níž. Jeho pohled na její mladé drobné tělo velice cítila.

Katka zpomalila krok k vodě, boky se houpaly. U hladiny na něj pohlédla a koutky úst jí jemně cukly. On jí to oplatil úšklebkem, který měl v sobě víc než pozdrav. A ona věděla, že si navzájem všimli víc, než by měli.

-

Odpoledne se potkali u baru. Katka už byla převlečená, krátká lehká sukně, vlasy ještě vlhké. Stála před ním. Když se natáhl pro peněženku, bokem se o ni otřel, pomalu, těžce. Ruka mu při tom sklouzla po jejím boku níž, k linii kyčle, a na zlomek vteřiny se tam zdržela.

Večer, v úzké chodbě k pokojům, šli proti sobě. Když se míjeli, boky se setkaly. Katka se k němu nepatrně natočila, aby dotek prodloužila. On jí věnoval ten samý úšklebek, co u bazénu, a oči, které ji probodly až do kalhotek.


---

Ráno přišla na snídani v krátké sukni. U bufetu cítila jeho pohled, když si nabírala jídlo. Otočila se, jejich oči se střetly přes hlavy hostů. Nebylo tam nic přátelského, jen tiché přiznání.
Během jídla se pohledy opakovaly, vždy jen na pár vteřin, aby si toho rodiny nevšimly.

Odpoledne na pláži prošel kolem jejího ručníku. Lýtko mu zavadilo o její chodidlo, aniž zpomalil. Ale pootočil hlavu a zachytil její úsměv, který patřil jen jemu.

-

Další den v úzké chodbě šla s rodiči, on naproti s manželkou a dětmi. V okamžiku, kdy se míjeli, Katka se bokem otřela o jeho bok, nenápadně, ale cíleně. Nikdo jiný si nevšiml. On zpomalil krok a prsty jí zlehka přejel po paži.

U baru stáli vedle sebe. Paže se dotýkaly a ani jeden neuhnul. Mluvil s barmanem v řeči které nerozuměla, ale to, co se dělo v těch pár centimetrech mezi jejich těly, bylo hlasitější než všechny rozhovory kolem.

-

Čtvrtý den se už nehledali - našli se hned. Na snídani, v chodbě, na pláži. Pohledy byly delší, doteky jistější. Na chodbě k pláži ustoupila jen natolik, aby jeho mohutné tělo muselo projít natěsno. Jeho ruka jí přejela po kyčli, pomalu, bez omluvy, šli posledni , nikdo si nevšiml.

-

Pátý den - podvečer
Pláž byla prázdná, slunce nízko a šero. Katka šla sama, konečně bez nikoho, po hraně vln, písek teplý pod chodidly. Na kamenném výběžku seděl on. Zřejmě také sám na večerní procházce. Vstal, šel k ní, ona se posadila na kámen krytý z jedné strany molem a čekala, zastavil se blízko a přisedl.

Ramena se dotkla, šum vln přehlušoval jejich dech. Jeho ruka našla její koleno, prsty se pohnuly výš po stehně. Katka mu ruku přikryla, prsty se propletly. Otočil se k ní, jejich oči se spojily - a všechno, co mezi nimi bylo poslední dny, se stáhlo do jediného okamžiku.

Přitáhl si ji. Rty se setkaly, hladově, bez váhání. Držel ji pevně za boky, tělem ji přitiskl k sobě. Jeho ruce pak sklouzly níž, pevně sevřely a mačkaly její malý zadeček, jako by si ho bral pro sebe.

Katka se k němu natočila čelem, rukou mu vyndala již tvrdý úd z kraťasů, obě ruce mu dala kolem krku a pomalu se na něj nasedla, kolena projela po stranách jeho stehen. Citila jak pronika do jeji mokré pičky, jejich těla se přitiskla, horko mezi nimi sílilo, dech se mísil s mořským větrem. Pohyb se stal rytmem, pomalým a pak rychlejším, dokud neucítili, že to přichází oba. Splývali v jediném okamžiku, kdy se svět kolem ztratil.

Držel ji pevně, tvář zabořenou do jejího krku, její prdelku pevně v dlani sevřenou a jejich uspokojení se prolnulo v jednom dlouhém dechu. Katka i po delší době cítila jeho ruce stále na svých bocích, jako by ji nechtěl pustit.

-

Další den – snídaně
Ráno seděli každý u svého stolu s rodinou. Jejich oči se setkaly přes šum talířů a cinkání příborů. Bylo v nich všechno — vzpomínka na noc, nevyřčené dohody, tiché přiznání, že to nekončí.

A nekončilo.
Kdykoli se mohli ztratit svým rodinám, pokračovali. Každý dotek byl od té chvíle odvážnější, každý pohled měl v sobě obraz toho večera.

Když jela domů tak Katka věděla, že na to nikdy nezapomene. A v jeho očích bylo jisté, že on také ne.