*V předchozím dílu jste se mohli dočíst:
Jirka ráno zažije velmi příjemné sprchování, to ale zkazí nepříjemná slovní sprcha od Mirka i Věry. Všichni společně vyrazí na únikovou hru. Cesta nic moc. Úvod do hry taky žádná hitparáda, ředitel a právník společnosti nastíní pravidla a finanční stránku hry. Jirku rozhodí zaplacené vstupné a složená jistina. Začne podezírat Mirka z nějakých nejasných intrik a nechce se mu podepsat souhlas s účastí ve hře. Věra ho nakonec přesvědčí a Jirka jde do hry.
*A nyní se příběh posouvá dál:
„Na začátek mám pro vás jednoduchý úkol. Utvořte dvojice. Každá dvojice se postaví bosa na pódium a začněte se líbat. Podmínkou je po celou dobu stát, dotýkat se chodidly pódia. Nespěchejte, je to o vašem prožitku. Poznám, kdo to hrajete. V líbání se vystřídáte všichni tak, abyste se líbali každý s každým. Kdo začne?“ vysypala ze sebe plechovka.
Mirek vzal Hanu za ruku a galantně ji dovedl k podiu. Sedl jsem si do křesílka, nohu pohodově hodil přes opěradlo a díval se, jak si Mirek sundal sandály a postavil se na kovovou plochu podia. Hana sundala dolů kecky a stoupla si před něj. Upřeně se mu dívala do očí, zavěsila se mu na krk a přisála se k jeho rtům. Mirek si ji jemně přitáhl za boky. Jeho ruce klouzaly vzhůru, lehce ji nadzvedl prsa, pak ji rukou zajel do vlasů. Tlačil její hlavu proti svým rtům, rejdil jazykem v jejích ústech. Když se toho dostatečně nabažil, tahem za vlasy ji zaklonil hlavu a líbal ji přes tváře až na krk. Hana spustila ruce dolů a bez varování chytila Mirka v rozkroku. Mirek jen syknul a pokračoval v líbání směrem k jejím prsům. Věra pomalu obcházela pódium, upřeně sledovala, co tam Mirek s Hanou provádí. Vypadala jako zvědavý turista, který obchází antické sousoší až na to, že si při tom obcházení mačkala a třela prsa. Byl to vzrušující pohled a když Hana začala tiše sténat, musel jsem si přerovnat můj stoupající úd, aby mě pod oblečením netlačil. To už měl Mirek ruce pod tričkem Hany a věnoval se dráždění jejích bradavek. Můj stojící úd byl čím dál tvrdší, stejně jako bylo hlasitější sténání Hany. Věra stála kousek od pódia, olizovala si rty a silně si mačkala prsa, jako kdyby ždímala mokrý hadr na podlahu. Mirek přesunul ruce Hance na zadek, palci chytil okraj jejích legín a jedním plynulým pohybem je stáhl dolů. Ostré světlo zalilo Hanin kulatý zadeček a její mokrá vnitřní strana stehen házela jiskřivé odlesky na všechny strany. Mirek zabořil hřbet palce ruky přímo do středu její kundičky, opřel se jí o poštěváček a začal ji táhlými pohyby projíždět štěrbinu nahoru a dolů. Hana se k němu pevně tiskla a pohybem pánve vycházela dráždění vstříc. Gradující vzrušení rozbil plechový dozor.
„Výborně, dvojice Hana a Mirek dosáhla požadované hranice vzrušení, může nastoupit další dvojice,“ neslo se prostorem.
Zvedl jsem se z křesla a vyrazil k Věře. Chtěl jsem ji vyzvat k nástupu na pódium, ale než jsem si stačil narovnat stojící úd, aby mě při chůzi netlačil, urovnala si Věra sukni a vstoupila na pódium. Zastavil jsem se a viděl, jak se chtivě usmívala na Mirka, jak se k němu přiblížila a pak… do něj strčila oběma rukama. Mirek zavrávoral a vystoupil z podia. Věra se otočila k Haně a pohladila ji po tváři. Pochopil jsem, že tam pro mě teď není místo.
„Vítám Hanu a Věru,“ suše oznámila plechovka.
Zůstal jsem zklamaně stát pod schůdkem pódia. Jen jsem zíral, jak Věra okamžitě a bez sebemenšího zaváhání svlékla Haně tričko. Přitiskla se k jejímu nahému tělu, začala ji líbat na krk, jazykem ji rejdila po uchu a občas do něj obtiskla zuby. Bylo vidět, že si to Hana naplno užívala, jemně vzdychala, vlnila se v bocích a občas přirazila k Věřinu podbřišku. Rukama Věře rozepínala halenku, knoflíček po knoflíčku, až ji shodila z ramen dolů. Věra zůstala na podiu jen v sukni a otevřené podprsence. S otevřenou pusou jsem sledoval její podprsenku. Vůbec jsem netušil, že takový rajcovní kousek má ve svém šatníku. Podprsenka předváděla Věry prsa stejně jako když stojan na víno předkládá skutečným znalcům lahve toho nejdražšího archivního vína. Její ztvrdlé tmavé bradavky vyzývavě trčely vpřed jako korkové zátky lahví toho nejlepšího ročníku vína. Hana je začala žmoulat mezi prsty a v ten moment sténání Věry jasně přehlušilo vzdychání Hany.
Mirek, který stál vedle mě si sundal kalhoty i trenýrky a zůstal jen v tričku. Byl na něj docela zábavný pohled. Hladově se díval na propletená těla Hany s Věrou, a přitom si pravou rukou přejížděl přes svého naběhlého, ale ještě ani zdaleka tvrdého ptáka.
„Pomoz mi, prosím,“ žadonila Hana a ukazovala Mirkovi na sukni Věry.
Mirek se přestal dráždit, natáhl se a zkušeně stáhl Věře sukni i s kalhotkami dolů. Poplácal ji po zadku a bez varování se do něj zakousnul. Asi to bolelo, protože Věra vykřikla, pustila Hanu a silně praštila Mirka rukou přes hlavu.
„Auu, co děláš?! Vypadni a hned!“ a vzápětí dodala smířlivým hlasem ostrým jako břitva, „teď mě nech!“
Mirek se stáhnul od pódia, pohodlně se rozvalil v křesle a pokračoval v kříšení svého ptáka. Hana s Věrou se dál věnovaly svému společnému dráždění. Věra se mírně rozkročila a předklonila. Z podprsenky ji vypadly prsa a pohupovala se jako dva obrovské hrozny vína přezrálého vína. Vyšpulila na Hanu zadek s kousancem od Mirka. Hana si podřepla, roztáhla Věře půlky a bez varování jí začala jazykem rejdit po análním otvoru přes hráz až na okraj její kundičky. Věra se křečovitě držela za kotníky. Její anál a kunda se leskla vlhkostí od vzrušení a slin Hany.
„Pojď ke mně,“ vyzvala mě Věra. Když jsem se k ní přiblížil, pustila se kotníku a nesmlouvavě mě chytila za stojící úd, který jsem měl stále ještě schovaný v kalhotách.
„Áááách,“ vydechla a já nevěděl, jestli tím ocenila mou tvrdou erekci nebo hbitý jazyk Hany. „Hoď to dolů,“ rukou mi tahala kalhoty, „chci cítit tvůj ocas v ruce.“
Vyzvání Věry mě velmi potěšilo, měl jsem navrch a s potměšilým pohledem jsem sjel Mirka, který stále marně křísil svou chloubu. Během vteřiny jsem byl bez kalhot i boxerek. Pro jistotu jsem svlékl i tričko. Věra mě pevně chytila za ptáka, tiskla ho a občas ho docela drsně pohonila. Hana neúnavně dál rejdila jazykem mezi jejími půlkami. Pak k jazyku přidala dva prsty, které pravidelně zastrkovala Věře do její roztoužené kundy. Vůbec ji nešetřila, její prstění vydávalo pěkně hlasité mlaskavé zvuky. Věra už dávno jen nevzdychala, ale podle hlasitého sténání a tlaku, kterým drtila můj úd ve své ruce, měla našlápnuto k pěkně bouřlivému orgasmu. Za ty roky dokážu už docela dobře odhadnout kdy Věra vyvrcholí a můj úd byl z toho očekávání čím dál tvrdší. Byl jsem tak vzrušený, že bych se snad udělal pouhou myšlenkou, pouhým pohledem na Věřin orgasmus.
Než k tomu však došlo, ozvala se opět plechovka.
„Vynikající! Věra a Hana dosáhly požadované hranice vzrušení, může nastoupit další dvojice,“ neslo se prostorem.
Hana jako na povel přestala Věru dráždit a ta se tak nestačila udělat. Jak znám Věru, musela být strašně vykolejená, kousíček od vrcholu a nic. Zlostně pustila z ruky můj stojící úd a narovnala se. Vycítil jsem svou šanci a vstoupil jsem na pódium. Teď si to s ním rozdám a pořádně ji vymrdám její nadrženou kundu. Do cesty se mi ale připletla Hana, nechtěně jsem do ní strčil a ta srazila Věru dolů z pódia. Toho využil Mirek a chytil Věru nejprve za ruku a jako by neúmyslně se přitiskl na její prsa, aby nakonec objal oběma rukama její mokrý uslintaný zadek. Nechápal jsem proč, ale Věra se k němu přitiskla a nechala jeho ptáka vklouznout mezi nohy. V téhle pozici nezasuneš, máš smůlu chlapče, pomyslel jsem si napůl šťastně, abych vzápětí uslyšel od plechovky, že vítá na pódiu Hanu s Jirkou.
„To jsi udělal schválně, co?!“ se mě něžně s přízvukem ledové vichřice zeptala Věra. V jejích očích jsem viděl vztek, rozčarování, zlost, chuť se pomstít a hromadu dalších výrazů. Nechápal jsem, Mirkův pták se opírá o její rozkrok a mě tu bude tepat?
„No, jak myslíš,“ pokračovala, přitiskla k sobě stehna a zatnula svaly na zadku. Mirek musel mít ptáka jako ve svěráku, ale evidentně mu to vyhovovalo. Pak zakroutila Mirkovi bradavkou se stejnou intenzitou, s jakou by mi zřejmě ráda zakroutila krkem. Mirek protestoval, ale držel. Zřejmě obětoval bradavku za silný zážitek uvězněného ptáka v horkém a mokrém rozkroku mé ženy.
Hana se mi pověsila na krk, stejně jako na začátku Mirkovi. Její polibek a hbitý jazyk v mých ústech způsobil, že jsem okamžitě přestal vnímat okolí. Kde byla Věra s Mirkem bylo najednou nepodstatné a na světelné roky vzdálené. Její pomalu pohybující se ruka po mém nadrženém údu, její jazyk, který rejdil v mých ústech, její rty, které byly cítit Věrou, to vše mě naráz odřízlo od reality. Rukou jsem sjel k jejímu podbřišku a stejně jako předtím Mirek jsem zabořil hřbet ruky do štěrbiny její kundičky. Byla tak úžasně vzrušená, neodolal jsem a začal prstem kroužit na začátku její dírky. Nikam jsem nespěchal, žádný pohyb tam a zpět, jen jsem pomalu a bez přestání masíroval krouživým pohybem vchod do její jeskyňky. Mělo to na ni zničující účinek, místo honění mě už jen drtila úd ve svém sevření. Jazyk vyměnila za zuby a zjevně ji dělalo dobře, že mě může kousat do rtů a tahat za ně. Její sténání a vzdychání bylo občas přerušované vyrážením sprostých slov a návrhů. Byl jsem víc, než připraven jí je všechny splnit. Čím víc bylo tělo Hany napnuté, tím víc mokro a zároveň těsno měla dole. Najednou celá jako by ztuhla a se vzlykáním se mi pověsila na krk. Udělala se. Přestal jsem kroužit a vychutnávám si stahy svalů její kundičky.
„Hana a Jiří dosáhli požadované hranice vzrušení, střídání! Možné dvojice jsou Věra a Mirek, Věra a Jiří nebo Jiří a Mirek,“ téměř romantickou chvíli přerušila svým hlášením plechovka.
S Hanou stále na krku jsem se rozhlédl, co se vlastně stalo za tu dobu, kdy jsem byl na pódiu. Uviděl jsem rozvaleného Mirka na křesle, nohy hozené přes opěradla a mezi nimi záda Věry, která klečí a kouří mu ptáka. Zaskočilo mě to, cítil jsem, jak vadnu a začínám opadat na půl šestou. Hana se probrala, vysmekla z mojí ruky a podívala se na mě.
„Podívej, co jsem ti ráno říkala?“ bradou ukázala na Věru s Mirkem.
Pohladila můj uvadající úd, lehce mě políbila na rty a vyrazila k nim. Díval jsem se na Věru, jak náruživě zpracovává Mirkova ptáka. Kouzlo z orgasmu Hany bylo náhle pryč. Mě takhle vášnivě nikdy orál neudělala, prý je to nehygienické, mrcha jedna.
Hana se postavila za Mirka, předklonila se a chytila ho za bradavky. Tahala je a kroutila mu s nimi. Sykal bolestí, ale držel. Nevím, jak to s nimi vlastně má, vzrušuje ho to nebo se nechal trápit, aby mu Hana nepřerušila tu kuřbu? Proběhlo mi hlavou, to budu muset nějak využít.
„Nechcete toho nechat? Běží nám čas,“ snažila se alespoň slovně přerušit probíhající akci.
Věra se zvedla, ukázala od slin mokrou bradu, tvář a hrudník. Sundala podprsenku a otřela se do ní. Hodila ji na zem a s vítězoslavným výrazem natáhla ruku k Mirkovi. Udělala to bez váhání, skoro samozřejmě. To se mě vůbec nelíbilo, sešel jsem z pódia a postavil se k ní. Upřeně jsme si hleděli do očí. Já trochu nervózní, ale ona klidná, jistá, jako by přesně věděla, co dělá a co to dělá se mnou. Mirek vedle ní žádnou hlubokou myšlenku nenabízel, jen se stupidně tahal za svého oslintaného stojícího ptáka.
„Tak pojď,“ řekl jsem Věře tiše a natáhl k ní ruku na které zasychala vlhkost Hany.
Podívala se na nabízenou ruku, nic neřekla, ale její nepatrné zavrtění hlavou byla jasná a výmluvná odpověď. Zůstal jsem stát jako solný sloup. Naklonila se ke mně.
„Dívej se a užívej si to, klidně víc, než si to budu užívat já,“ zašeptala mi Věra a spiklenecky zamrkala na Hanu.
„Vítejte Věro a Mirku, předveďte se,“ oznámila jejich vstup na pódium plechovka.
Zůstal jsem sám pod pódiem a v ostrém světle jsem sledoval každý detail i když jsem ho vlastně ani nechtěl vidět.
Mirek si Věru přitáhl blíž k sobě. Ne prudce, ale majetnicky, jako někdo, kdo ví, co je jeho, kam má sáhnout. Přestože v našem vztahu byla vždy ta dominantnější, tady se najednou přizpůsobila. Nevedla, neodporovala, reagovala. A to jsem cítil jako to nejhorší příkoří. Mě nikdy tak… se mnou takhle nikdy… Ty myšlenky přišly samy. Jako nevyžádá pošta – otravná, zabírající místo, okrádající o čas. Pohledem jsem hledal Hanu, co na to ona. Jednoduše nic. Natáhla se přes opěradla křesla a cvrnkala si do piersingu na bradavce. Na podiu Mirek vesele cumlal Věře bradavky a Hana pohoda, klídek, žádný vzrůšo. Odvrátil jsem pohled od podia. Na chvíli. Jenže to nepomohlo. V hlavě mi to jelo dál. Věry občasné zasténání jasně říkalo, kdo má situaci pod kontrolou, já to ale nebyl. Pak se její občasné, změnilo ve stálé. Bylo to tím, že Mirek měl ruku v jejím rozkroku a místo něžného a decentního dráždění (jak jsem to já dělal Hance), tak ji na hulváta prstil. Vlhkou rukou od jejího vzrušení vnikal do ní nejdříve dvěma, potom třemi prsty, a nakonec čtyřmi naráz. Věra každému prstovému zásunu vycházela vstříc, nastavovala mu svou nenasytnou mokrou kundu. Bylo to neuvěřitelně živočišné, vzrušovalo a štvalo mě to zároveň. To mají být moje prsty, to já mám být připraven při první příležitosti ti vrazit ptáka do kundy a pořádně ti ji protáhnout, nemá to být tenhle kdosi, vykřikoval jsem v duchu na Věru a Mirka. Když Věra poprvé hlasitě vykřikla, přestala se Hana cvrnkat do piersingu a zvědavě se natáhla, co že se tam děje. Já jsem věděl, že se u Věry takhle ohlašuje velmi silný orgasmus. A taky že jo. Věra chytila Mirkovu ruku v zásunu, stiskla stehna k sobě, drtila ho v obětí.
„Hraj, proboha hraj, pohybuj prsty…“ těžce ze sebe vyrážela.
Mirek pochopil a na předloktí bylo vidět, jak se mu napínají jednotlivé svaly a snaží se prsty roztahovat Věru. Po výkřiku a zvucích, které se spíš podobaly vytí Baskervilského psa, nebyl nikdo na pochybách, že se Věra právě udělala. Navíc odměnila Mirka mokrým orgasmem. Další moje prohra. Začínal jsem být pěkně otrávený.
„Exelentní, Mirek a Věra dosáhli potřebné úrovně vzrušení,“ vyhodnotila plechovka situaci ještě dřív, než na pódium dopadly první krůpěje z mokrého orgasmu Věry.
Tohle jsem nemohl nechat jen tak, nadechl jsem se a vykročil. Teď, teď to srovnám a vrátím všem do normálu.
„Jirko v klidu,“ zazněla rada od Hany a doprovodila ji divokou gestikulací a několika ksichty.
Mávnul jsem rukou a vstoupil na pódium. A kurva, to je chyba, moje chyba, blesklo mi hlavou. V tu chvíli byl totiž na podiu samotný Mirek
„Vítej Mirku a Jirko. Jirko, budeš lepší, než byl Mirek?“ zní uvítací proslov od plechovky.
„Chci tady Věru, ne Mirka!“ bráním se.
„Výměna partnerů již není možná,“ odtuší plechovka.
„Tak tohle chci vidět, na to jsem fakt zvědavá,“ okukuje nás Hana.
„Kluci do toho, nestyďte se a dejte si pořádného francouzáka,“ pobízí nás z křesla se zlomyslným smíchem Věra.
„Pusu, pusu, pusu,“ skandují obě unisono a hihňají se jako puberťačky.
Mirek se ke mně nakloní a já se instinktivně odtáhnu.
„Chyť ho za ptáka, ať ti neuteče!“ dává Věra dobrou radu Mirkovi.
„Ale dej pozor, ať ti nevyteče,“ doplňuje ji vtipně Hana.
Jsem zmatenější než Goro před Tokiem. Přemýšlím, jak se z téhle situace dostat. Sice jsem Mirka ojel, ale to bylo něco úplně jiného, to byla pomsta a navíc bez líbačky. Byla to jednoduše nutnost, abych ukázal, že silnější pes mrdá. Po chvilce kapituluji, snad to nějak přetrpím.
„OK, zkusíme to,“ povídám, zavřu oči, zatnu svaly na obličeji a našpulím rty.
Obě se hihňají jako kdyby v životě neviděly nic směšnějšího. Když se mě Mirkovy rty dotkly, okamžitě se mi postavily všechny chlupy na těle. Uvědomil jsem si, že z Mirka cítím vůni kundy Věry, stejně jako předtím u Hany. Věru jsem lízal a ochutnal tolikrát, že bych ji klidně poznal mezi tisícovkou jiných. Nejen, že Věra kouřila Mirka jako o život, ale on ji stačil ještě vylízat! To nemůžu nechat jen tak. To že jsem dovedl Hanu na vrchol, to se nepočítá, Mirek to samé provedl Věře a ta ranní kuřba v koupelně se vůbec nepočítá. Chce to mít, bude to mít, dozrálo ve mně rozhodnutí. Pootevřel jsem oči a chytil Mirka za ptáka a druhou rukou jsem chytil jeho koule. Překvapeně sebou trhl. Nepustil jsem ho, nenechal vyklouznout. Naopak, lehce jsem ho pohonil a promnul jeho pytlík. Odtáhl se a překvapeně vzdychl.
„Wau, to bych do tebe neřekla,“ vydechla užasle Věra.
„Vyhoň ho, udělej ho stejně jako mě, prosím…“ rozdávala další chytré rady Hana.
Zaslouží si to, za Věru, za její mokrý orgasmus! Vyřídím ho! Začal jsem pomalu sjíždět ke kořenu jeho ocasu. Přitom jsem si jemně pohrával s jeho koulemi. Nevěřícně na mě zíral a jeho oči jasně říkaly, že mu stále nedochází, co mu dělám. Pokusil se chytit můj úd, ale stál jsem tak, že neměl žádnou šanci. Na tenhle chabý pokus jsem odpověděl rychlým honěním, které jsem zakončil pevným stiskem u kořene jeho ptáka, abych vzápětí několikrát promíchal jeho koule. Když jsem mu nehty přejel po pytlíku, jeho přiškrcený pták se napínal a jasně říkal, že tohle by se mu líbilo. Hmm, možná jsem v honění lepší, než Věra v kouření napadlo mě, když jsem si u Mirka všiml kapičky na konci jeho žaludu. Vyhnul jsem se jeho útoku, když se mi chtěl přisát na ucho, jednoduše jsem odklonil hlavu a za trest jsem mu stiskl víc koule a zrychlil honění. Vůbec jsem si na jeho honění dával záležet. Žádný pravidelný pohyb, žádný předvídatelný tah a tlak. Pěkně několik rychlých silných pohybů za sebou, sjet dolů a pevně stisknout. Když jsem v jeho ocasu ucítil, že vzrušení z předchozích pohybů odchází, znovu jsem zopakoval sérii, kterou jsem vylepšil o další opakování hned po pevném úchopu kořene jeho ptáka. Pytlík se mu pomalu scvrkával a jeho koule se stěhovaly směrem vzhůru. Několikrát jsem je během honění stáhnul dolů, ale bylo čím dál těžší je dole udržet. Během honění jsem částečně udržoval oční kontakt s Věrou. Bylo na ní vidět, že jí to velmi vzrušuje. Jen jsem nemohl poznat, jestli ji vzrušuje to, co já provádím Mirkovi, nebo Mirkovo vzrušení. O tom, že by byla mokrá z mé erekce, jsem si iluze nedělal. Hana stála někde za mnou a kdoví co tam prováděla.
Mirek se nakonec asi smířil s tím, že na mě nedosáhne nebo se možná rozhodl si to celé užít. Přestal se ke mně natahovat a snažit se mě chytit nebo dokonce oslintávat. Já jsem s jeho tělem, vlastně ptákem, pracoval systematicky a dostával ho k vrcholu, nechal ho sklouznout trochu zpátky, abych ho vzápětí dohonil do stejného bodu. Na to, jakého měl měkkýše na začátku, teď byl tvrdý jako skála. Podíval jsem se Věře do očí a viděl v nich otazník a zároveň jasnou zprávu – chci tě, neprodlužuj to. Nepatrně jsem přikývl. Změnil jsem rytmus honění a teď jsem jel pomalu, ale nepřetržitě, žádná přestávka, žádný tlak, jen silné pomalé přejíždění po celé délce. Za chvíli pochopil, že tohle nebude jen k jeho vrcholu. Chytil mě pevně za ramena a hlasitě hekal. Rukama mi drtil svaly, ale nepolevil jsem. Jeho pták mi pod rukou narůstal a pulsoval až to přišlo. S přidušeným výkřikem začal jeho pták v mé ruce cukat a vysílat vpřed výstřiky bílého horkého spermatu. Věra na ně fascinovaně hleděla a otevírala pusu jako kapr na suchu. Do otevřených úst chytala výstřiky semene, které ve skutečnosti padaly na pódium. Rukama si je roztírala po hrudníku a prsou. Naprosto dokonalé.
„Máme chybu, Jirka s Mirkem se nedostali na požadovanou úroveň. Pokud nedojde do jedné minuty k nápravě, bude udělen trest,“ dávala plechovka na vědomí svou nelibost. To, že jsem Mirka dohonil ke krásnému vyvrcholení, bylo plechovce zjevně šumafuk.
Cítil jsem vzrušení a uspokojení z toho, že jsem Mirka dostal, že jsem opět dokázal svou převahu. Lichotilo mi, jak Věra na mě doslova visela pohledem. Jsem king a můžu mít všechno i Věru, hned teď a tady. Nechal jsem na podiu Mirka svému osudu a šel k Věře.
„Vypršel určený čas. Uděluji trest Jirkovi, byl z dvojice nejslabší a opustil pódium před limitem,“ udělila rozsudek plechovka.
Co to mele za pitomosti?! Jaký trest?!
Světla nad podiem se rozblikala…
*Pokračování...
