IT servis - soutěžní povídka

Filip, pětadvacetiletý ajťák s rozcuchaným vlasem a tričkem s logem zapomenutý kapely, se špatně vyspal. Čekala ho šichta v korporátní firmě na okraji města – zaseklý server, pomalý počítače, klasický IT bordel. Vlezl do budovy s kufříkem plným kabelů a notebookem pod paží, připraven na další den boje s technickýma průserama. Dopoledne uběhlo rychle – reset hesla tady, update tam, kávička od účetní, co na něj házela očima, jako by ho chtěla sežrat. Ale hlavní problém, server v suterénu, byl pořád záhada. Choval se jako rozmazlený dítě – chvíli fungoval, chvíli ne. Filip se v tom hrabal od oběda, a když se venku stmívalo, pořád nic. Kanceláře se vyprázdnily, budova ztichla, jen klimatizace občas zacvakala.
Kolem osmé večer si Filip řekl, že potřebuje pauzu. Protáhl se, až mu kosti zapraskaly, a vyrazil pro kafe z automatu. Všude byla tma a ticho, jen ředitelská kancelář svítila. „Někdo zapomněl zhasnout,“ pomyslel si. Pak ale uslyšel sténání – ženský hlas, hluboký, nadrženej. „Co to, kurva?“ zašeptal, i když mu bylo jasný, co se děje.

Zvědavost ho přemohla. Potichu se připlížil k pootevřeným dveřím ředitelské kanceláře. Skrz škvíru viděl scénu, co mu vyrazila dech. Ředitel, padesátník s prošedivělýma vlasama a povolenou kravatou, šukal sekretářku na stole. Jaké klišé... Blondýna, kolem třiceti, sukně vyhrnutá k pasu, halenka rozepnutá, podprsenka na zemi. Ředitel ji držel za boky, přirážel tvrdě, a ona se prohýbala, vzdychala a škemrala: „Jo, Martine, přitlač, ať to cítím!“ Filip stál jako přikovaný. Věděl, že by měl zmizet, ale pták mu v kalhotách ztvrdnul tak, že to až bolelo. Bylo to jako live porno, jen bez přetáčení. Sekretářka zvedla hlavu, jejich pohledy se setkaly. Žádný křik, jen šibalskýúsměv. Naklonila se k řediteli a zašeptala mu něco. Ten se otočil, spatřil Filipa a zrudl vzteky. „Co tady, kurva, děláš?“ zavrčel, zatímco si zapínal kalhoty. „Vypadni, nebo tě vyhodím!“ Filip chtěl něco říct, ale jazyk měl jako přilepenej. Chtěl zdrhnout, ale sekretářka ho zarazila. „Počkej, Martine,“ řekla klidně, sedla si na stůl, sukně pořád vyhrnutá. „Není třeba ho vyhazovat. Třeba by se chtěl přidat.“

Filipovi málem vypadly oči. „Cože?“ vyhrkl. Ředitel se zamračil, ale mlčel. Sekretářka, evidentně šéfka situace, se na Filipa podívala s úsměvem, co sliboval průšvih. „Viděla jsem, jak koukáš, ajťáku,“ řekla a přejela si rty jazykem. „Líbilo se ti to, viď? Tvoje kalhoty to nezakryjou.“ „Já... ehm...“ koktal Filip, ale jeho ztopořenej pták ho prozradil. Sekretářka se zasmála, seskočila ze stolu a přešla k němu. Cítil její parfém – sladkej, ale dravej. „Jmenuju se Klára,“ zašeptala, ruka na jeho hrudi. „A tohle je Martin. Zůstaneš, ale hraješ podle nás, jasný?“ Martin si odfrkl, ale nebránil se. Klára měla navrch. Filipovi se točila hlava, ale když ho chytla za ruku a táhla do kanceláře, přestal myslet. Dveře se zavřely.

A teď to začalo pořádně. Klára si stoupla před stůl, opřela se o něj a přitáhla Filipa. „Ukaž, co umíš, ajťáku,“ zašeptala sprostě, oči jí svítily. Rozepnula mu pásek, kalhoty mu spadly, a ona si ho hned vzala do ruky – tvrdýho, pulzujícího. „Kurva, pěknej klacek,“ zamumlala a klekla si. Olízla žalud, pomalu, dráždivě, pak ho vzala do pusy – hluboko, až po mandle. „Mmm, chutnáš“ zasmála se mezi olizováním, sliny jí tekly po bradě. Filip zasténal, chytil ji za vlasy. „Kurva, Kláro, ty to umíš,“ vydechl, nohy mu vibrovaly.

Martin seděl v křesle, koukal a honil si svýho ptáka, který byl zase připraven k boji. „Kláro, nejsem tady jen na koukání,“ zabručel. Klára se zasmála s pusou plnou, vstala a přitáhla ho. „Fajn, šéfe, neboj, na tebe dojde.“ Postavila se na čtyři na koberci, sukně dole, kundu mokrou. „Martine, vem mě zezadu a pořádně tvrdě,“ přikázala. Martin se nechal dvakrát pobízet, klekl si za ni a vrazil do ní, doggy style, pleskalo to. „Jo, přesně tak, šéfe, šukej mě, ať to cítím až v krku!“ vzdychala Klára, tlačila se proti němu.
Filipovi kývla: „Ajťáku, pojď před mě.“ Klekl si před ni, a ona ho hned vzala do pusy, sála a sténala zároveň. „Mmm, ty jsi tak tvrdej,“ zamumlala, jazykem kroužila kolem žaludu. Martin přirážel tvrději, „Kurva, Kláro, ty jsi pořád tak těsná,“ zavrčel a plácl ji přes zadek. Klára zavyla rozkoší: „Jo, Martine, ještě!“

Pak se to přehodilo. Klára se otočila, sedla si na Filipa, kterej ležel na koberci, a nasedla na něj. „Pojď, ajťáku, ukaž, jak šukáš,“ dráždila ho, skákala na něm, kozy poskakovaly. „Bože, ten tvůj pták mě plní,“ sténala, zatímco se Martin postavil vedle a strčil jí ptáka do pusy. „Saj, Kláro, saj a pořádně,“ přikázal. Klára to brala jako profík, jedna ruka na Filipově hrudi, druhá masírovala Martinovy koule. „Mmm, Martine, chutnáš po mě,“ zašeptala sprostě mezi kousky.

"Výměna," zavelela po chvíli Klára a klekla si znovu na všechny čtyři. "Ajťáku, pojď zezadu a pořádně se snaž. Mrdej mě tvrdě a bez zábran." Martin je chvíli jen zmateně pozoroval jako paté kolo u vozu. Klára na něj však mrkla a tak je chvíli jen pozoroval. Filip Kláru nabodoval co mu síly stačily. Ta si přitom kroužila po klitorisu rychlostí, kterou Martin vůbec nechápal a za chvíli už se začal prohýbat v zádech a její dech se zrychloval a za chvíli přišel její první orgasmus.

Když spokojeně naposledy vydechla naznačila Martinovi aby si stoupl nad ní. "Ajťáku, to bylo skvělý, pokračuj! Ale aby z toho Martin taky něco měl vykuř mu ho!." Martin se zamračil, ale jeho pták byl jako skála. „Fajn, ale pořádně,“ zavrčel a postavil se před Filipa, kterej pořád šukal Kláru. Filip se podíval na Martina – starý prďola, ale s ptákem, co by prorazil zeď. Klára ho popohnala: „No tak, ajťáku, vem si ho. Hluboko, až po mandle.“ Filip se nejdřív cukal, ale pak mu to nedalo. Naklonil se, nejprve jen olízl špičku – slanou, tvrdou – a pak ho polkl celýho. „Kurva, Filipe,“ zasténal Martin, chytil ho za hlavu a přitlačil. „Saj pořádně, ty ajťáckej kreténe.“ Filip se dusil, ale nevzdával to – jazykem kroužil, ruce na Martinových koulích. Klára koukala a prstila si kundu: „Bože, kluci, to je pohled, nekončete!“ Filip narážel pusou na Martinova čůráka, pevně držel a přitom mu masíroval koule. Svíral je v rukou a hnětl jako těsto na vánoční cukroví. Sliny mu vytékaly z pusy, ale užíval si to. Úplně zapomněl, na Kláru a jen se oddával Martinovu ptákovi. Ten už to dlouho nevydržel a vystříkl, a pořádně – cítil, jak se mu koule stáhly, pták mu zacukal ve Filipově puse, a pak to přišlo, horký, slaný výstřiky, jeden za druhým, plní Filipovu pusu až po okraj. Filip se málem zadusil, sliny a sperma mu tekly po bradě, ale spolykal to skoro všechno, jazykem ještě olízl žalud, až Martin zařval jako zvíře: „Kurva, dobrý, ty ajťáckej sráči, vysál si mě do sucha!“ Martinovi se podlomily nohy, tělo se mu třáslo v křečích rozkoše, srdce mu bušilo jako o závod, a on se svalil na koberec, zadýchanej, s ptákem, co pomalu povadl, ale ještě se chvěl.

Klára všechno spokojeně sledovala, "to nebylo vůbec špatný, ajťáku. Zasloužíš si odměnu," vstala a opřela se o stůl, nohy široko. „Filipe, vem mě zezadu,“ přikázala. Filip ji chytil za boky, vrazil do ní, kozy jí lítaly. „Jo, přesně tak, rozjeď mě!“ ječela. „Bože, ty mě roztrháš,“ vzdychala, zatímco Filip vydával poslední zbytky sil. A pak už to nemohl déle vydržet – cítil, jak se mu v koulích nahromadila ta energie, pták mu nabobtnal ještě víc v Klářině těsné kundě, a pak explodoval – vlna tepla mu projela tělem od koulí až do mozku, pták mu zacukal, vystříkl do ní horký semeno, jeden proud za druhým, plnil ji až po okraj, až to přetékalo ven. Tělo se mu stáhlo v křeči, svaly se napnuly, dech se zadrhl, a on se třásl jako v horečce, oči zavřené, svět se mu točil v extázi. Klára cítila každý výstřik, teplo se jí rozlévalo po kundě, a to ji dotlačilo k dalšímu orgasmu. Filipův orgasmus ji zaplavil, kundu měla plnou jeho semene, klitoris jí pulzoval, a najednou to přišlo jako tsunami. Tělo se jí prohnulo do oblouku, kunda se jí stáhla kolem Filipova ptáka jako svěrák, svaly se jí třásly nekontrolovatelně, a ona stříkala – horký, mokrý proud jí vystříkl z kundy po Filipových koulích a na koberec, křičela jako divá: „Bože, kluci, to je ono!“ Dech se jí zrychlil, oči se jí převrátily, celé tělo v křečích, prsa se jí chvěla, bradavky tvrdý jako diamanty, a ta vlna rozkoše ji nesla dál a dál, až se konečně uvolnila, spadla na koberec, zadýchaná, zpocená, s kundou, co ještě cukala v dozvucích orgasmu. „Bože, kluci, to byla jízda!“ smála se mezi dechy, tělo ještě v lehkých křečích.

Leželi na koberci, zadýchaní, zpocení, ptáci povislý, kundička rudá a mokrá. Klára se zasmála: „Ajťáku, lepší než kafe, co? Martine, sdílení je radost.“ Martin si zapnul košili, zamumlal, že tohle se nikdo nesmí dozvědět. Klára ho umlčela pohledem.

Když Filip později opravil server, odcházel s pocitem, že tenhle výjezd si zapamatuje navždy.