Sedím si tak po práci v kanceláři a dopisuju s kávičkou resty, když někdo klepe.
Na mé „dále“ se otevírají dveře a v nich stojí opět ONA.
„Dobrý podvečer, pane učiteli, mohu?“
„Ajeje, přisla sis pro opakakování?“
Zachichotá se a kouká do země.
„No jak bych Vám to řekla, čeká na mě před budovou přítel, půjdeme na večeři a já mám šíleně, mokré kalhotky, mohla bych si prosím vzít ty, které jsem tu nechala?“
„Snad vyměnit, myslíš, ne?“
„Ano, pokud chcete, budu ráda….“
„Tak pojď sem“, pokynu a vytahuju ze šuplíku ty ztvrdlé, několikrát postříkané gaťky.
Ona si je hned vezme a čichá k nim….“Hmmmm, pane učiteli, to je krása, budu Vás mít na sobě“ a dívá se mi do očí.
„Chtěla bys snad v sobě? A teď mi dej ty nové !“
Ryche se zouvá, stahuje kalhoty, otáčí se zády a v předklonu špulíc tu svou větší prcinu na mě si stahuje gaťky, které jsou krásně ulepené.
„Pro Boha, na co jsi myslela.“, ptám se, zatímco zjišťuju, jak jsou vlhké, čichám k nim a ona natahuje ty druhé.
„Na Vás, je vzrušující sedět v aule a vědět, že jste poblíž a máte na mně chuť.“, odpovídá přes rameno.
Mi se zatemnělo….postavil jsem se chytil ji za vlasy, přitáhl dozadu, přitiskl se k ní a pošeptal doucha.: „Opravdu? Tak Ty myslíš na to, že mi tady přijdeš kouřit, kdykoliv se Ti zachce?“
„A né jen to, vždy si ji vyhoním, když si představuju, jak pulzujete ve mně, pane učiteli“
To už nevydržím a druhou rukou ji hrabu do kalhotek….bože, jak je ta čubka mokrá!
„Opravdu? Jak dlouho ten Tvůj počka?“
„On je zvyklý….beztak hraje nějakou hru“
„Tak si tady sedni a dej ty gaťky stranou….na dlouho to nebude“
Zatímco si sedá na kraj stolu a pomalu si lehá na papíry rychle kasám z kalhot mého ztvdlého pionýra, dávám na kraj tu prošívanou látku a pomalu zasouvám do té zvlhlé a úzké stěrbiny.
Ona má zavřené oči a kouše se do předloktí.
Jednu nohu si zvedám na rameno a druhou doširoka otevírám….pomalu se rytmicky dobývám do té zvrácené mladé mrchy a užívám si její touhu a jak umí krásně držet.
Otevírá oči, dívá se na mně a vyprskne: „Prosím rychle nebo se udělám, já se nechci udělat.“
Tuto větu beru jako povel a několika velmi prudkými přírazy začínám do té dospělé školačky pouštět dávky mého vzrušení.
Zatímco ho pomalu vytahuju, ona okamžitě hmatá po kalhotkách a dává si je přes tu protaženou šterbinu, já se svaluju na židli s ocasem v ruce a nevěřím vlastním očím.
Ryche sklouzává ze stolu a obléká si kalhoty, boty a já si ji prohlížím.
„Tak to díky, odcházím vlhčí, než jsem přicházela, směje se…už se těším až mu ji dám večer vylízat, ani nepozná, že jste tam byl…“
„Ty jsi vážně nemravná coura….“, reaguju téměř v úžasu.
„Ano jsem, mám dobrého učitele“ usmívá se, zatímco mi píše něco na papír na stole.
Děkuje a odchází.
Až se vzpamatuju, zjišťuju, že na papíře je telefonní číslo, které si ukládám.
Večer píšu při cestě domů: „ Děkuji, příjemný závěr týdne.“
Až druhý den mi přichází zpráva:
„Chlapec se mě nemohl nabažit, hned dvakrát mě udělal jazykem, bylo tak vzrušující vědět, že jste se mnou. Kdy se uvidíme? Myslím na Vás.“
