Seznamka
"Chtěl bych vidět vašeho kohouta", přistálo ve zprávě od anglicky znějícího nicku, plus doplněné několika dalšími frázemi strojového překladu. Hned jsem si pomyslel, že to je zase nějaký scam, jakých je na serveru denně tolik, že to už ani nelze spočítat.
Obvykle na tyhle zprávy nemá smysl ani reagovat, pokud teda člověk není v životní fázi, kdy ho přece jen trochu štve zkaženost dnešního světa a chce jej udělat o něco lepší. Odpovídám ve smyslu, že děkuju, ale že služby za peníze nehledám, ani že nejsem pravnuk katarského prince nebo něco podobného.
Konverzaci mažu, odcházím do práce vytvářet hodnoty a tlačit káru kapitalismu. Odpoledne návrat a hle, domnělý scammer odepsal, tentokrát anglicky a už to dávalo smysl. Ukázalo se, že jde o Filipínce, co si do Česka přijel vydělat nějaké peníze, nicméně ne sexem, ale prací. Oukej, tomu lze věřit, pracovníky z Filipín sem totiž různé agentury vozí po kilech.
Navíc hned prozradil, že je gay, což opět není nic nezvyklého. Být gay není na Filipínách žádná výjimečnost. Dokonce jsem nabyl dojmu, že je to tam kvůli influencerům trendy. Rozhodující moment byl výměna těch takzvaně civilních fotek, kdy přijde buď fotka a jede se dál, anebo výmluvy a tím to celé končí. Jako hej, fakt chci vidět s kým se mám sejít a komu mám kouřit kohouta dopředu. A kecy o soukromí a bla bla...
Nicméně fotka přišla, nástroj na odhalení AI tvorby nebo fotky z netu taky nic neukázal (och ano, i to se děje). Ono to začalo vypadat, že by ten mladík pracující jako šéfkuchař mohl mluvit i pravdu. A to se divím, s pravdou se totiž dost šetří, možná proto, aby zbyla. Ale třeba už jsem jen příliš zapšklý...
Asi taky chodíte do práce, takže víte, že usednout k tomuto serveru automaticky neznamená, že se můžete ihned sbalit jet s někým sexovat. Takže když přišla otázka, jestli můžu "today, now", očekával jsem, že půjde o konečnou. No nemůžu, protože si musím život organizovat trochu dopředu. Nicméně zázrak, ani přes sdělení skrze zprávy, že teď na tři dny odlétám do ciziny, mého přítele Filipínce neodradily. Zatím.
První stříkání
Během mé pracovní cesty v cizině jsme si ani nepsali, proto jsem neočekával, že když po návratu napíšu něco ve smyslu, že jsem zpátky a jak se měl, jak bylo v práci, že vůbec přijde odpověď. Asi začnu věřit na zázraky, odpověď přišla a působila, jako by ji psal někdo, kdo má IQ vyšší než průměrný volič populistických politických stran.
Z toho všeho oťukávání jsme asi oba cítili, že už je čas se potkat. Tím, že na Filipínách umí anglicky i tamní kočky nebo psi, nebyla komunikace problém, proto jsme se poměrně rychle shodli na termínu, místě a čase. Vypadalo to, že sympatie přerostou ve stříkání do pusy, proto on navrhl, abychom se potkali u něj. Bydlel v centru, v bytě, který mu přidělil podnik, kde pracuje.
Mekáč to rozhodně nebyl, ale asi ani michelinská restaurace, případně na bytě zaměstnavatelé šetřili. Ale co, i původní věci mají svoje kouzlo, zvlášť když dominantou malého obydlí s vysokými stropy je fakt velká postel.
První schůzky jsou vždycky náročný, zvlášť když je protistrana, stejně jako já, nesmělá. Ale vzpomněl jsem si na svoje základní znalosti o Filipínách i tradicích a pokusil se téma trochu rozvést. A naštěstí se povedlo, můj přítel se trochu rozmluvil, začal mluvit v rozvitých větách a nebavili jsme se jen o práci. Vyzvěděl jsem i onen gay trend na ostrovech, za kterým dle jeho názoru skutečně stojí slavní influenceři. Prý se už někteří gayové nestydí chodit v ženských šatech veřejně, což u nás není úplně běžné.
Kulturní rozdíly jsme řešili asi hodinu, vypil jsem přinejmenším tři sklenky bezcukrové coly (jakoby věděl, že klasickou kvůli linii nechci), což vyústilo v to, že jsem si musel odskočit. Po návratu zpátky jsem si oklepával ještě vlhké ruce a viděl jeho, jak se přesunul od stolu na postel a měl jen spodní prádlo. Docela dobrej náznak toho, že to chce posunout někam dál.
Totiž když jsme si psali, projevil jsem touhu po tom, že bych ho chtěl vzít pěkně do pusy, hezky až do konce. Chybí mi totiž mít vystříkanou pusu, a to už fakt dlouho. A teď to vypadalo, že dostanu filipínský semeno.
Během přemýšlení jsem na něj trochu tupě koukal, on začal naznačovat, jestli jako blbý, nicméně gestem jsem ho uklidnil, že tohle je v pořádku. Cestou k posteli jsem si sundal nepohodlné kusy oblečení a jen v Adamově rouše vklouznul na postel a dral se k jeho nejspíš polotrčícímu nástroji. Ukázalo se, že však skoro stojí.
Nemám odhad na velikosti, mohl mít tak 12 nebo 13 cm? Kdoví. Tím neříkám, že to je špatně, to naopak, jestli mě bude brát zezadu, může pěkně po kořen a pořádně mi nandat.
Jeho spodní prádlo letělo hned do kouta, jaká zbytečnost to na sobě mít. Ztopořený filipínský nástroj jsem nejprve mnul prsty a tak lehce pohoňkával, aby pořádně zesílil, nalil se. Po chvíli se podařilo, zatímco on jen pasivně ležel a mírně vzdychal. Beru ho do pusy, ochutnávám, olizuju, přetahuju. Zkrátka ty věci, které mám sám rád, aplikuju i na něm. Očividně úspěšně, protože jeho zvukový projev zesílil. Kdoví, jak dlouho to neměl.
Konečně se trochu rozjel a začal aktivně přirážet vůči mojí puse. Vzhledem k jeho délce jsme se mohli bavit o tom, že mu dělám takřka permanentní deep throat, což mu nejspíš dělalo dobře. Po chvíli kouření vstal a řekl, že mi taky chce splnit to, co chci já.
Hned jsem si k němu klekl, rukou si to začal dělat a blaženě se usmál, on si jednou rukou honil a druhou si mě přidržoval, abych mu nikam neutekl. Sladkým, ale udýchaným tónem mi chvíli pověděl, že už bude stříkat a ať otevřu pusu. Zavřel jsem oči a otevřel ji, cítil jsem, jak si honí přímo u ní, jak jeho stisk na mém rameni zesiluje, což ve mě vyvolalo takovou vlnu vzrušení, že jsem se malém udělal. Bylo to tady, bude stříkat.
Ještě, než mě stačila myšlenka opustit, uslyšel jsem hlasitý vzdech úlevy a moji pusu začalo plnit jeho semeno. Konečně, připadal jsem si nadšeně jako obézní dítě, co pod vánočním stromkem našlo kupón na dvě hodiny neomezené konzumace čokolády. Nechal jsem si nastříkat všechno semeno do pusy, ukázal mu, jak ji mám plnou a poté jsem to polkl.
Vypadal, že je fakt v nebi, proto jsem ho nakonec dočistil a vrhnul se na svoje honění. Klečel jsem, dočišťoval jeho nástroj a sám se blížil k vrcholu. On byl tak offline, že ani nepostřehl, že jsem mu postříkal jeho nohy, zatímco jsem se staral o jeho nářadí.
Oba jsme pak odpadli, vydechovali a mě se před očima objevilo staré latinské moudro. "Post coitum omne animal triste" neboli po sexu je každý tvor smutný. Ačkoli není myšleno doslova smutný, nýbrž uspokojený. A to jsme byli oba
Příště do mě
Trvalo nám pár minut, než jsme přišli plně k sobě a rozvedli první post sexuální konverzace. Pověděl mi, že ho mrzelo, že si mě taky nemohl ochutnat, nicméně to nešlo vydržet. Možná jsem se mu i omluvil, že jsem byl moc nadržený.
Čekal jsem, že mě po sexu hned vyprovodí, ale podařilo se nám ještě další hodinu povídat, už celkem přirozeně. Povídali jsme si hlavně o sexu, o zkušenostech, spíš o těch s kluky, jeho ty moje o ženách nezajímaly, ale klučičí si nadšeně poslechl.
Nadhodil jsem, jestli by mě nechtěl příště ošukat. Říkal mi, že je spíš pasivní, jako já mimochodem, ale úplně to nevyloučil. Pravda, lákal jsem ho na to, že by se mi moc líbilo, kdyby mě zezadu pěkně vystříkal, že mu poslušně podržím a že může hezky natvrdo. Asi ho to vzrušilo. A mě představa tekoucího semene z mého rozšukaného análku taky.
Tedy doufám, že svého filipínského přítele ještě uvidím, snad tedy i ucítím, v sobě, tvrdého, že mě hezky naplní až po okraj. Už teď mi z toho stojí.
