Povídka, která vlastně není uplně tak o erotice jak je na tomto webu zvykem, je to spíš takové mé vyjadření toho, co pro mě znamená být skutečně naživu
Pokud si chceš přečíst tuhle "povídku" tak, jak si to představuju já, doporučuju pustit si na youtube písničku “Train Dreams” by Nick Cave & Bryce Dessner
__________________________________________________________________
Je mi třicet. Tenhle věk mi nikdo dopředu nevysvětlil, je to ten zvláštní bod, kdy už nejsem kluk, co má moře času, ale muž, který začíná slyšet, jak ty hodiny sakra rychle tikají. Dívám se kolem sebe a vidím lidi, co život jen „udržují v chodu“. Já to tak nechci. Chci ho cítit.
Tohle je moje zpověď o tom, co pro mě dneska znamená žít a milovat.
Dřív jsem si myslel, že jsem nesmrtelný. Dneska vím, že život je jen tenká nitka. Stačí jeden blbý okamžik a všechno, co znám, zmizí. Ta křehkost mě ale neděsí, naopak mě nutí se na tebe dívat jinak. Když vedle tebe ležím, nespím jen s „někým“. Spím s vesmírem, který tu zítra nemusí být.
Proto tě chci teď. Ne zítra, ne „až bude hotová práce“. Chci cítit tvoji kůži pod svými dlaněmi s vědomím, že každý ten dotek je vzácný.
V jednadvaceti to byli splašené hormony, miloval sem ty noci, když sem se vykašlal na pravidla, vzal sem Tě do auta a jedeme někam, kde nás nikdo nezná.V hlavě jen scény jak si Tě vychutnám... Bylo to intenzivní, nespoutané. Noční výlety autem za město k lesu, jen Ty a já a hlava pohlcená sexem. Když je člověk mladý, je nevybouřený, pořádně neví, co chce (i když si myslí že to moc dobře ví)... Ale čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje to, že realita je trošku jiná. Dřív jsem byl povrchní, moje oči hledaly jen dokonalé křivky, pevný zadek nebo hluboký výstřih. Myslel jsem, že v tom je ta síla. Dneska už vím, že to byly jen kulisy. Teď mě fascinují úplně jiné věci. Způsob, jakým se na mě podíváš, když si myslíš, že tě nesleduju. Ta drobná gesta náklonnosti, když mi položíš ruku na zátylek, nebo tvůj hlas, když mluvíš o věcech, které miluješ. To, jak se chováš k lidem kolem sebe, tvoje vnitřní integrita a ta tichá síla v tvých očích, energie, která z Tebe vyzařuje. To je pro mě dneska skutečný erotismus. Je to o tom, že mě nepřitahuje jen tvoje tělo, ale tvoje celá bytost. Krása s věkem dostává jiný rozměr; už to není o symetrii, ale o hloubce toho, co spolu sdílíme.
Samozřejmě, že je pro mě sex stále důležitý, ale cesta k němu je jiná. Už nemám vidinu toho, že si někde užiju, s někým, koho ani nemusím znát. Nechci jen „přežívat“.
Chci partnerku, která chápe, že milovat se neznamená jen splynout těly. Chci se s tebou milovat tak, jako by to bylo naposledy, a přitom s klidem vědět, že máme před sebou celou věčnost. Protože nakonec nám zbydou jen ty vzpomínky na to, jak moc jsme se odvážili. Život je krátký, užívej si každý jeho moment.
Moje vnímání světa se nezměnilo u stolu s kávou, ale v prachu a tichu. Když mi zemřela máma, pochopil jsem konečnost života. Na zahraniční operaci jsem pak viděl tu syrovou realitu – chudobu, děti na ulicích a život osekaný na samotnou dřeň. Tyhle kontrasty ze mě omlátily všechno nepodstatné. Už mě nezajímají prázdné pózy, ale pravda. Naučilo mě to vážit si hloubky v očích druhého a každého nadechnutí, protože teď už vím, že nic z toho není samozřejmost – je to dar, který musíme žít naplno, dokud můžeme.
