Kde to začalo? Nebyla to exotika, žádná bouřka na rovníku, žádnej palác, žádnej osudovej let.
Byla to úplně obyčejná prodejna Marks & Spencer v obchodním centru, kam jsem si po fitku chodil kupovat ty jejich malý, vysoustružený mrkvičky.
Takový ty, co vypadají, jako by je někdo brousil na soustruhu, ideální velikost. Funkční estetika.
Kupoval jsem dva pytlíky a jeden,
než jsem došel k autu, byl pryč.
Jedl jsem je cestou, řídil jednou rukou, druhou sahal do tašky a přemýšlel o tom, že některý návyky jsou až podezřele uspokojivý.
Fitko. Mrkev. Auto. Řád.
No a pak takhle jednou po fitku beru mrkev a stojím u pokladny.
Stál za mnou, nevím proč, ale v hlavě se mi okamžitě objevil Rocco Steele.
Jeden herec pro dospělý, jestli ho neznáte, tak to je jedno.
Vysokej, vlasy pepř a sůl, krátká, udržovaná bradka.
Postava chlapa konfence evropská XL.
Nestál moc blízko, nestál daleko, jen tam byl a díval se, jako když někdo zkoumá, jestli to, co vidí, odpovídá tomu, co si myslí.
Zaplatil jsem. Sebral nákup.
A šel do parkingu.
U automatu jsem zjistil, že nám ve fitku prodlužovali parkovací kartičky a že já teď stojím s plnýma rukama a tu kartičku mám někde v kapse.
Taška s nákupem mi klouzala z ruky, snažil jsem se vytáhnout peněženku, tašku, kalhoty.
A v tu chvíli se objevil vedle mě.
„Já ti to podržím,“ řekl klidně.
Vzal mi tašku.
Bez dotazu.
Bez teatrálnosti.
Já vytiskl lístek, otočil se, poděkoval…
A on mi místo tašky podal malý papírek.
Číslo.
„Napiš,“ řekl.
„Cokoliv.“
Usmál se.
A odešel.
V autě jsem se zasmál.
Protože Pulp Fiction, to byl můj oblíbenej film.
Takže jsem mu na to číslo napsal:
Cokoliv.
Odpověď přišla skoro hned.
Začali jsme si psát.
Přiznal se, že mě už delší dobu vídá ve fitku.
Že si mě všiml v sauně.
Že měl vedle mě lehátko.
Tvrdil, že to nebyla náhoda.
A já jsem si byl naprosto jistej, že to nemohlo být možný.
Byl přímej.
Mužnej.
Vůbec nevypadal teple.
Direktivní, ale ne tvrdej.
Zjistili jsme, že bydlíme pár set metrů vzdušnou čarou, a tak jsme si domluvili nezávazný kafe.
Poprvé to bylo v létě, dopoledne.
Jak se ke mně přibližoval, odhalovaly se mi jednotlivé detaily jeho těla.
Mohutná chlupatá hruď, už na pohled pevná jako skála, silná vypracovaná stehna, prošedivělé vlasy a kratší plnovous.
Poměrně rychle po mě vyjel hned na první setkání.
Už když mě vedl z chodby do bytu, mravenčilo mi v podbřišku a nohy se mi chvěly.
On mě dotlačil až k posteli a vyhrnul mi tričko, zabořil se tlamou do mýho chlupatýho břicha, který mně kazí postavu.
Hned, jak mý triko dopadlo na zem, mě shodil na postel a povolil mi knoflík džínových kraťasů.
Stáhl mi je přes boky i s boxerkami, a jen co oblečení odhodil kamsi za sebe, sjel mé tělo pohledem.
Nahnul se přes postel a zpod ní vytáhl tašku.
Hodil vedle mě na matraci gel balíček kondomů XL, kroužek a dildo z modrýho silikonu.
Než jsem se vzpamatoval, měl jsem kolem koulí a čuráka těsnej kroužek a jeho tvrdý péro před obličejem.
„Otevřeš tu tlamu sám, nebo ti mám pomoct?” zeptal se, zatímco si sundaval tričko a kraťasy.
Velmi rychle jsem pochopil, proč se ptá.
Cukalo mi v čurákovi z pomyšlení na to, že ho konečně ochutnám, po takový době těšení..
„Sám.”
„Tak otevři tu tlamu,” rozkázal mi a obkročmo si klekl nad můj hrudník.
S nepatrným zaváháním jsem poslechl a otevřel pusu.
Jak se na mě díval seshora, předloktím se přitom opíral o stěnu nade mnou a druhou rukou se sám chytil u kořene čuráka, já viděl jeho zarostlý podpaží… pohled na něj byl jako pro bohy.
„Seš moje děvka“, řekl a narval mi prsty do pusy.
„Je ti to jasný, seš muj, budeš poslouchat.“
„Vymrdám ti díru, ty zmrde, budeš držet“ už mi šeptal do ucha, které se mi pokoušel lízat a zároveň jsem cítil, ja se mi nasliněními prsty pokouší dostat do díry.
„Otevři tu hubu zmrde, tak pěkně, koukej se. i přitom do očí.“
Cítím vůni jeho čuráka, zatoužím ho mít v sobě.
On si tou jeho pazourou s tlustými prsty honil čuráka před mym obličejem.
Myslím na to, jak asi stříká tenhle chlapák…
Pokojem se rozlehlo jeho zadýchané zasténání
a několika trhavými pohyby mi přirazil do tlamy,
než se znovu oddálil a vystříkal se mi
na obličej
na nos,
tváře,
do otevřený tlamy,
na bradu…
všude, kam se mu zachtělo.
Lízej tu mrdku, tak, pořádně… nutil mě slízávat jeho mrdku z prstů,
z čuráka.
Stiskl jsem rty k sobě a chtěl polknout, ale on mě zarazil:
„Nedovolil jsem ti zavřít tlamu zmrde.
Otevři tu držku
a oči taky,
dělej zmrde.”
Asi bych odmlouval,
jelikož bych se před ním v takové pozici příliš styděl,
ale chytře si mě pojistil vibrujícím dildem, který mě díky kroužku kolem mý klády držel neustále na hraně.
Přesto jsem nespokojeně zakňoural a dočkal se jen popleskání po tváři.
Donutil mě olízat a očistit jeho obrovskýho čuráka i koule i prsty od mrdky.
Pak si na tu pořád tvrdou kládu nasadil kondom.
„Na všechny čtyři, dělej zmrde!”
No moc času na vzpamatování mi nedal, do dneška nechápu,
jak to ten chlap dělal, že měl neustále pevnou erekci.
Chytil mě zezadu za obličej a z jeho prstů i na jazyku cítil chuť jeho spermatu,
mísící se s latexovou pachutí kondomu, nebo to bylo z toho dilda.
Už nevím.
Prostě jsem cítil gumu.
A latex, na kterej mám alergii, která se projeví někdy až krvácením z nosu, což je materiál na povídku o mě a krásné švýcarské hoteliérce.
Uslyšel jsem zvuk dávkovače gelu a vzápětí do mě už začal pronikat.
„Dobrý?” zeptal se a já několikrát souhlasně kývl.
S ním to nemohlo být špatný nikdy.
Vytáhne ho, spokojeně kouká, jak lapu po dechu, i na svýho čuráka pokrytého slinami. Dívám se mu do očí a čekám, co bude dál.
Drží svoje péro v pravé ruce, párkrát mi jeho nagelovanou špičkou projede mezi půlkama a bez větších okolků mi ho vrazí do prdele.
Zařvu.
“Ale no tak, to nic není, to není v prdeli, to v hlavě,” řekne, a projíždí mi díru tam a zpátky. Ještě nějakou chvíli úpím bolestí, než si mý tělo navykne na jeho rozměry.
Tím se teda on rozhodně netrápí, ví, že si jeho kláda místo udělá,
a mé kňučení jeho čuráka jen povzbuzuje k další razantní akci.
Drží mě za boky a mrdá mě.
Bere si, co chce.
Pak mě chytne za vlasy a zalomí mi hlavu.
Po chvíli mi ji pootočí a flusne mi do pusy.
“Líbí se ti to, ty děvko, ta zmrde?
Takhle to máš rád?” ptá se mě.
Jeho čurák ve mně klouže,
mrdá mě jak stroj
a já se nezmůžu ani na slovo.
Tak tohle je agónie.
Plácne mě přes zadek a opakuje svou otázku: “Líbí se ti to děvko, líbí? Koukej se mi do očí a řekni, jestli se ti to líbí”. Řekně a pořád mě mrdá.
“Líbí,” odpovídám, “nepřestávej, prosím, nepřestávej.”
Cítím, jak jeho kláda ztvne ještě víc, jeho údery zrychlují a pak stříká podruhý, dlouho.
Cuká mu ve mně.
Vzdychá a popadá dech.
Pořád mě drží za boky a hlavou se mi opírá o rameno.
Cítím jeho váhu, užívám si ji a oddechuju.
Pomalu ho vytahuje, a když už je skoro venku, vrazí mi ho vší silou zpátky.
Zařvu.
„Ty čuráku ty ses asi posral ne?“
Řvu na něj.
Směje se.
Klekne si přede mě a stáhne si kondom.
„Pořádně mi olízej toho čuráka, ať tam není kapka mrdky,
Dělej“ a přitáhne mi hlavu a komanduje mě dál a dál, co mám dělat.
V mrdání Bůh, jeho verbální projev v sexu nikdo nepřekonal ani se k němu nepřiblížil. Chci tohle ještě zažít. Škoda, že Češi u sexu mlčí.
V životě bych ho ale vedle sebe nechtěl, měl snad všechny špatný vlastnosti, jaký chlap může mít.
Ovšem nutno přiznat, s tímhle chlapem si vybavuju nejživočišnější sex,
jeho autorita ve mně vzbudila respekt už jen pouhou přítomností.
Škoda, že jsem to pokazil a půjčil mu peníze.
I tak mě vzpomínka na něj zaleje vděčností.
Kdyby aspoň existovalo porno, kde by tak někdo mluvil.