Madam nesnášela zbytečná slova. Když něco řekla, mělo to váhu.
Seděla rovně v křesle, nohy klidně zkřížené, prsty položené na opěrce, jako by už dávno věděla, jak ten večer skončí. Byt byl tichý a uklizený — žádné náhody, žádný chaos. Jen řád.
Čekala.
Ne na kohokoli. Na někoho, kdo pochopí, že tohle není hra na víkend.
Když konečně zazvonil zvonek, Madam vstala pomalu, bez spěchu. Otevřela…
