Od bisexuality po cuckold (začátky)

Všechno to začalo nenápadně v pubertě, v pokoji plném plakátů a rozházených časopisů. Jakub a jeho nejlepší kamarád
Pepa trávili odpoledne jako všichni kluci – mluvením o holkách, které pro ně byly tehdy nedosažitelné. Prvotní vzájemná onanie byla jen zvědavost, ale Pepa byl ten dravější. Jednou prostě řekl: „Zkus to ústy, schválně, jaký to je.“
Jakubovi se ten pocit podřízenosti a Pepova rostoucí erekce zvláštním způsobem zamlouvaly. Pepovi se to zalíbilo okamžitě. Stala se z toho rutina „na pohodu“ – žádná romantika, žádné city, jen čistá fyziologie a dominance. Jakub brzy začal polykat Pepovo semeno jako úplnou samozřejmost. Cítil k Pepově mužnosti respekt, který v něm probouzel první submisivní sklony. Byla to praktická domluva: Pepa měl servis a Jakub objevoval svou chuť sloužit.
Když se později Jakub seznámil s Lenkou, netrvalo dlouho a v posteli se jí s těmito zážitky svěřil. Lenku to nečekaně a brutálně vzrušilo. Musel jí do nejmenších detailů popisovat, jak Pepovi sloužil, jak chutnalo jeho vyvrcholení a jak se cítil ponížený. Lenka u toho fascinovaně onanovala a dosahovala tak silných orgasmů, jaké s ním do té doby nepoznala.
To byl zlom. Lenka začala experimentovat s Jakubovou poslušností přímo doma. Jednou ho nechala, aby se sám uspokojil na malý dezertní talířek. Pak mu s chladným úsměvem poručila: „A teď to pěkně poslušně vylízej dočista, Kubíku. Je to tvoje, tak si to užij.“ Jakub poslechl a ona se dívala s vítězoslavným výrazem. Stalo se to pravidelným rituálem.
Jejich každodennost se změnila v neustálý servis. Stalo se naprostým standardem, že Jakub fungoval jako její živý kapesníček. Kdykoliv Lenka přišla z toalety, Jakub už klečel. Musel ji jazykem dokonale očistit po močení, aby byla svěží, suchá, dokonalá. Byla to pro něj čest, pro ni naprostá samozřejmost. „Takhle jsi nejužitečnější,“ říkávala mu a pohladila ho po tváři, zatímco on dokončoval svou práci.
Tyto základy z mládí a raného vztahu s Lenkou vytvořily podhoubí pro to, co přišlo později s Markem a klíckou. Jakub byl na svou roli připravován roky, od prvního polknutí u Pepy v pokoji až po každodenní čištění své ženy.

Ale nejde všechno jako po drátkách.
Jakub se v hloubi duše dlouho upínal k představě, že by to byl právě Pepa, kdo by do jejich trojúhelníku vnesl tu správnou nostalgii a syrovou dominanci. Bylo by to tak přirozené – navázat tam, kde v mládí skončili, ale tentokrát s požehnáním jeho ženy. Jenže realita byla studenou sprchou.
Pepa bydlel v sousedním městě a jeho život vypadal jako sled neúspěšných pokusů o návrat do formy. Rozvedený, v novém, nejistém vztahu, se stále snažil hrát roli lva salonů a balit holky, i když mu už dávno ujížděl vlak. Když ho Jakub po letech kontaktoval, narazil na neprostupnou zeď. Pepa jako by tu společnou minulost v pokoji plném plakátů úplně vymazal z paměti.
Když se vzácně potkali a Jakub se pokusil stočit řeč na jejich staré rituály – na to, jak mu Jakub sloužil a jak mu chutnalo jeho semeno – Pepa prostě „ohluchl“. Díval se skrze něj, mluvil o muzice (náruživý hifista) nebo o své nové přítelkyni, a dělal, že o ničem neví. Jakub mu zkoušel psát SMS, připomínat mu detaily, které by ho měly vyprovokovat, ale odpovědí bylo jen mrazivé ticho. Nakonec Pepa přestal odepisovat na jakékoliv zprávy, i ty neutrální.
Jakuba to strašně mrzelo. Cítil se odmítnutý a zhrzený. Tehdy ještě netušil, jakou má v Lence oporu a jak moc by ji Pepova přítomnost vzrušila. Kdyby Pepa tehdy zareagoval, Jakub by mu Lenku naservíroval na stříbrném podnose. Byla by to pro něj ta největší odměna – nechat svého starého přítele, aby si vzal jeho ženu, zatímco on by mu u nohou děkoval.
Jenže Pepovo vymlčování a ignorování Jakuba tak ranilo, že v něm veškerý zájem vyhasl. Uvědomil si, že Pepa buď všechno vytěsnil ze strachu o své „mužné ego“, nebo prostě už nebyl tím dravcem, kterého si pamatoval. Nebyl to ten pravý pro jejich hru. Chyběla mu ta přirozená nadřazenost, kterou teď nacházeli u Marka.
„Zapomeň na něj, Kubíku,“ řekla mu jednou večer Lenka, když viděla, jak smutně zírá do telefonu na neodpovězené zprávy. „Pepa je minulost. Potřebujeme někoho, kdo si tvou službu zaslouží a kdo si ji umí vzít bez ptaní. Někdo kdo tě nepotřebuje ignorovat, a jen tě prostě použije.“
Jakub přikývl. Uvědomil si, že nabízet Lenku někomu, kdo ho nerespektuje ani jako sluhu, by byla chyba. Pepa zůstal jen vybledlou vzpomínkou na první polykání, zatímco to co později následovalo bylo mnohem ostřejší a opravdovější.