Ahoj všichni píšu to sem hlavně proto, aby se lidi přestali stydět a aby věděli, že se dá domluvit i taková věc, která na první pohled vypadá divně, ale ve skutečnosti funguje. Není to žádná romantická pohádka ani porno. Je to reálný příběh o disciplíně a cíleném oplodnění. Stalo se mi to před dvěma lety.
Bylo mi 27. Na amateři.cz jsem potkal Annu. Tehdy jí bylo 44, teď jí je 46. Vysoká, elegantní, s tmavými vlasy po ramena, příjemným úsměvem a klidnou hlavou. Měla vlastní byt kousek od metra v hezké pražské čtvrti – upravený, s balkónem, kde se dalo večer posedět. Pracovala v marketingu a datech, měla stabilní život a byla to ženská na úrovni, která by dítě zvládla i sama. To pro mě bylo klíčové.
Potkávali jsme se skoro rok. Ne hned jsme skočili do postele. Byly kavárny, procházky, kino, dlouhé večery u vína u ní doma. Sex pro ni nebyl priorita. Řekla mi to hned na začátku: „Chci dítě, ne dalšího chlapa na krk.“ Mně to vyhovovalo. Naše intimita byla spíš pomalá a něžná.
Když jsme se rozhodli to zkusit, měli jsme jasný plán. Anna sledovala ovulaci ovulačními testy z lékárny. Když se objevily dvě čárky, věděli jsme, že je čas. Já jsem 3–4 dny předem nedělal nic – abstinence, aby spermie byly co nejkvalitnější. A v tom plodném měsíci jsme se potkali vždycky dvakrát až třikrát. Někdy to bylo v teplém létě, někdy v dešti, někdy když venku padal sníh. Vždycky stejný postup, ale pokaždé trochu jiná atmosféra podle počasí a nálady.
Sex byl pořád stejný, praktický a cílený. Anna si lehla na postel na všechny čtyři – zadek nahoru, kolena od sebe. Pak se lehce předklonila, až se její kundu otevřela a byla dobře vidět. Udělala to schválně, aby mě vzrušila. Měla tam dole hustší tmavé chloupky – nebylo to úplně můj šálek kávy, ale bral jsem to jako součást ní a šlo nám o výsledek.
Já jsem stál nebo klečel za ní, díval se na ni a honil si ho. Dlouho, pomalu, abych se dostal pořádně nahoru. Když jsem cítil, že už jsem těsně před výstřikem, přitiskl jsem se k ní, vsunul se hluboko do její teplé, vlhké kundy a tam jsem to do ní vyprázdnil. Celou dávku. Silně, pulzující, co nejhlouběji. Držel jsem ji za boky a tlačil se dopředu, aby to šlo co nejblíž k děloze. Necouval jsem hned. Zůstal jsem v ní ještě pár vteřin, dokud to úplně nedošlo.
Pak se Anna pomalu přetočila na záda, zvedla nohy vysoko (kolena k hrudi), pod zadek si dala složený polštář a takhle zůstala 15–20 minut. Ležel jsem vedle, držel ji za ruku a mlčeli jsme. Byla to ta nejcennější chvíle – ticho a vědomí, že právě teď se možná rozhoduje o novém životě.
Opakovali jsme to v každém cyklu dvakrát nebo třikrát, vždy v tom plodném okně. Žádný velký předstih, žádné dlouhé milování, žádný tlak na její orgasmus. Jen krátký, cílený akt a pak nohy nahoru.
A jednou to vyšlo. Po skoro roce takových setkání přišel pozitivní test. Dneska máme malou holčičku, které jsou skoro dva roky. Anna ji vychovává v tom svém bytě kousek od metra. Já pomáhám, jak můžu, vidíme se pravidelně. Není to klasická rodina, ale je to naše fungující řešení.
Píšu to sem na amateři.cz právě proto, aby lidi viděli, že se to dá domluvit. Dneska je porodnost v Česku pořád nízká, kolem 1,3. Spousta mužů i žen si říká, že na dítě nemají partnera, čas nebo ideální podmínky. Ale jde to i takhle – prakticky, bez velkých emocí, s respektem a disciplínou.
Najdete ženu, která chce to samé. Proberete to jako dospělí. Sledujete ovulaci, dodržíte abstinenci a v těch 2–3 klíčových dnech se prostě potkáte a uděláte to. Ona se postaví na čtyři, ukáže se, ty si ho připravíš a pak to do ní dáš těsně před výstřikem. Celou dávku hluboko. Pak nohy nahoru. Statisticky tomu pomůžete a může to klapnout.
Není potřeba velká láska ani velký sex. Stačí vzájemný respekt a jasný cíl.
Jestli jste na podobné cestě, nebojte se o tom tady psát. Možná někomu pomůžete, aby se nebál udělat ten první krok.
Budu rád za komentáře – ať už souhlasné nebo kritické. Možná má někdo podobný příběh.
S pozdravem
