Jak jsem poznala svého „suggarDaddyho“

Půl roku psaní a kreditové džungle

Jednou za čas se v komentářích objevil GoodOldMan a přistála u mě hromada kreditů – malá virtuální bouře.

Ze začátku jsem ho brala jako štědrého fanouška. Ale on psal pečlivě: ptal se, co piju k snídani, jestli mám radši matné nebo lesklé laky, posílal odkazy na krémy proti suchým patám (s celým košíkem „kdyby sis chtěla vybrat“).

Po půl roce už byl náš rituál pevný. V devět večer mu posílám fotku „dnešní pelíšek“ – polštář, deka a moje chodidla s hrnkem v ruce. On obratem pošle hlasovku, kde čte předpověď počasí, ale předělá ji: „Zítra bude čtrnáct stupňů a možnost, že Valerie nechá palec bez punčochy.“ Směju se nahlas, i když sedím sama.

Pátek v lijáku: první reálné zazvonění

„Kdyby sis chtěl jednou dát to kafe doopravdy, kapku deště snesu,“ plácla jsem. On odpověděl: „U vchodu za dvacet minut. Deštník mám a kávu taky.“

V 20:05 zvonek. Tmavý plášť, po stranách šedé vlasy, v papírové tašce steak, tiramisu, láhev červeného, flakón parfému a inkoustově modrá hedvábná stuha.

„Ahoj, Valerie.“
„Čau, Daddy.“

Netřásl se trapností, jen se usmíval – a tím mě získal.

Fáze 1: „Netflix & No socks“ – rozehřátí

Jídlo jsme odložili, pustila jsem lo-fi, natáhla se na gauč a položila mu bosá chodidla do klína. Punčochy – úplně nové 20 den, koupené z jeho kreditů – jsem stáhla a odhodila.

Prstová rozcvička
Každý prst vzal zvlášť. Palec jemně povytáhl, pak mačkal kloub ukazováku, až jsem sykla. Malíček točil v kroužcích. Druhou rukou hladil lýtko – kontrast tlaku a hebkého klouzání mě rozehřál jako horké kakao. Když začal palcem kroužit ve středu plosky, zarazila jsem prsty do gauče: „Pozor, to je můj turbo-bod.“ Smál se a přidal kapku pomerančového oleje.

Vůně Vánoc, v podbřišku mi cuklo a teplo proniklo až k vagině; cítila jsem, jak se klitoris probouzí jen ze hry s chodidly.

Fáze 2: dráždivá večeře na stole

Steak se ohřívá; já stojím na špičkách, abych dosáhla vidličkou, takže zadeček vyšpulený. Jeho volná ruka hladí vnitřní kotník a po každém soustu přikáže: „Stoupni si na jednu nohu… poděkuj.“ Směju se, lýtko pálí, víno pomáhá.

Po tiramisu uklízíme stůl „bez rukou“. Posadí mě na kraj, nohy na talíř, chodidly shrnu drobky. Trapné? Možná. Vzrušující? Totálně. Na konci stůl čistý a on mě odmění dlouhým polibkem na nárt.

Fáze 3: stuha, parfém a dech

Na gauči mi uváže stuhu kolem pravého kotníku, pevně, ale něžně. Lehnu na břicho, nohy vzhůru. Studený střik parfému dopadne na oblouk nártu, alkoholík pálí, pak odpaří, zůstane skořicový tón a horko kůže. Přiloží rty, foukne. Husí kůže mi přeběhne od pat po stehna – a mrazení dorazí až k pyskům.

Fáze 4: horký vosk & chlazený kámen

Nakloní svíčku; pramínek vosku spadne na klenbu chodidla, pálí, zalapám po dechu. Hned nato přejede ledově studeným skleněným kamenem. Bolest zmizí, zůstane elektrické mravenčení, které pulzuje až k klitorisu. Opakujeme, až prosím „ještě jednou a dost“, cítím, jak mi zvlhne vagína.

Fáze 5: polštářový oltář & úplná odevzdanost

Polštáře do písmene V; lehnu břichem, chodidla nahoru. Líbat patu, stisk prstů, jazyk kolem stuhy. Když žádá „rozevři je“, roztáhnu prsty, on vsune jazyk mezi palec a ukazovák – a druhou rukou sklouzne po zadní straně stehen až k vlhkým pys­kům. Konečky prstů krouží kolem klitorisu jen tak mimochodem, a mně v těle hučí krev.

Přetočí mě na záda, boky vysoko na polštářích, chodidla mu míří k ramenům. Palcem sjíždí po napnuté šlaše na nártu a z druhé ruky jeden prst zaboří do teplé, mokré vagíny. Vzduch se mísí s mými přerývanými nádechy.

Vrchol praktiky: „Tvůj dech jako metronom“

Kotníky na jeho ramenou, prosím: „Veď mě.“ Slyší můj dech; při nádechu mě přitáhne po matraci dolů, při výdechu nechá zastavit. Pak jeho penis bez varování pronikne dovnitř – horký, hladký, vyplní mě celou.

Každý další tah řídí moje hluboké nádechy a krátké výdechy. Než se naděju, vlna kontrastů (vosk, led, stisk stuhy, jeho rytmus) se slije; stiskne mi kotník, tělo se propne a já vyvrcholím, horký orgasmický pulz rozvibruje klitoris i celou vagínu. Výkřik ztlumí polštář, on opírá čelo o moji holeň a jemnými polibky nechává doznívat chvění.

Aftercare – čokoládový obklad a kreditový polibek

Zbytek tiramisu – trochu krému na nárt jako „sladká komprese“. Navlékne mi staré růžové huňaté ponožky, zabalí do deky. Když skoro dřímám, naskočí notifikace: GoodOldMan posílá padesát kreditů s poznámkou „Za to, že jsi mě nechala nadechnout se tvých nohou i duše.“ Usměju se a šeptnu „dobrou noc“.

Ráno, kdy se převrací role

Ranní káva, otlačená stuha na kůži. Daddy rozcuchaný, já tahám skleněnou baňku, přisaju ji na bříška jeho chodidel. Zrudnou, on se směje, že to štípe, ale drží. Potom paty masíruju kokosovým olejem a baňka sklouzne dolů – jeho vzdech se zlomí a on poprvé beze slov ví, jak chutná odevzdanost.

Co bude dál? – epilog, kde punčochy putují poštou

Sbalím mu kousek tiramisu, do kapsy vklouznu lístek: „Další piškot přivezu já, ty si připrav led a verbenu.“ Usměje se: „Objednám nové hedvábné stuhy – inkoustová zůstane u tebe.“

Déšť už ustal. Ve sprše sleduju, jak vosk, parfém i kokosový olej mizí v odtoku. Klitoris ještě jemně pulzuje při vzpomínce, nehty s malinovým lakem to všechno přežily – malá připomínka noci, kdy pár kreditů a trpělivá konverzace proměnily notifikace v horkou kůži.

„Daddy, punčochy jsou na cestě. A vsadím se, že stuhy dojdou dřív, než stihneš ochladit další kámen.“
– Valerie