Zvrhlé prase 2 - trest

3 apr 2026 · 1,275 views VenusezMoravy

!!! Je to příběh obsahující prvky BDSM hry a jako hru ji akceptují a souhlas k ní dávají všichni zúčastnění, přičemž je vždy brán zřetel na předem dohodnuté gesto či slovo, které znamená zastavení hry. Ta také vždy probíhá v duchu možností a bezpečnosti všech zúčastněných a po ní následuje safe care.!!!

Vrátil se do haly a Diana tam nebyla. Jen na stole lístek. Odemkni mučírnu, nechej otevřené dveře, tlumené světlo a klekni si ke křeslu. Dočetl a ani župan nezakryl jeho vzrušení. Sešel dolů a udělal, co přikázala. Župan pověsil v koupelně. Klečel nahý a čekal. Když uslyšel klapání podpatků po schodech, tak sklonil hlavu a srdce se mu rozbušilo. Poznal, že vešla dovnitř a zavřela. Pomalým krokem došla k němu. Měla na sobě nádherný kožený korzet a úzké obtáhnuté kalhoty. Dlouhé rukavice a na nohou kožené a doslova úchvatné vysoké kozačky na jehlovém podpatku. Jestli měl pocit, že mu před tím bušilo srdce, tak teď to byl závod Formule 1. Zvedla mu hlavu za vlasy, které dost surově držela. Sykl bolestí a leknutím. Takovou sílu v její jemné ručce nečekal.
Sedla si a pohodlně se rozvalila s nohou přes nohu. „Někdo tady dnes hořel touhou a spaloval ho přízemní chtíč. Dokonce se choval jako nadržené prase. Žebral, prosil a hlavně sliboval,“ řekla mrazivě a sledovala Daniela, který rudl i na uších. Ten hlas ho vzrušoval i to, co říkala. Cítil erekci. Zvedla trochu nohu a lehce se botou dotýkala jeho koulí a ocasu. „Trest je výchovný prostředek, který má zmrdovi jako Ty vysvětlit, že jsou věci, které si nesmí dovolit. Není to odměna, ze které se Ti postaví a bude Ti dobře, ale je to něco, co nemáš rád, nezvládáš a rozhodně Ti z toho dobře není. Nebo máš snad jiný názor?“ sykla vztekle a Danielovi se chvěly kolena. „Ne, Paní,“ špitl a dostal facku. „Nahlas!“ štěkla. „Ne, Paní, nemám jiný názor,“ řekl hlasitěji. Spokojeně se usmála a znovu špičkou boty jemně kopala do jeho koulí. Zbledl. Tohle neměl rád, bál se toho a navíc, když to jednou zkusil, bolelo ho to nesnesitelně. Vyschlo mu v krku při představě, že ho do těch koulí opravdu kopne.
Dost jízlivě se usmívala a dál lehce pohupovala nohou k jeho koulím a mírně je okopávala. Pak nohu mírně natočila a dotkla se jich jehlovým podpatkem. Daniel se potil, zatím dělala všechno, co nesnášel moc dobře a bál se toho. Nevzrušovalo ho to. Ano, trestala ho. Zatlačila mírně podpatkem do jeho koulí a Daniel zalapal po dechu, ale spíš strachem než bolestí. Asi se ohromně bavila. Kruci ona ho fakt trápila a on jí to dovolil. Rozhoupala botou jeho koule a nastavila podpatek, který se nepříjemně nabodával do koulí. Usykával a začal se kroutit. „Dej ruce za hlavu a ani se nehni!“ řekla potichu, ale pořád tím mrazivým tónem. Udělal to, ale nehýbat se bylo horší. Znovu koule rozhoupala a tentokrát jim nastavila špičku boty. Bylo to nepříjemné, ale snesitelné. Trochu se uklidnil a ona si toho všimla. „Podej mi tenký kožený řemínek!“ řekla přísně. „Ano, Paní,“ pokusil se o hlasitou odpověď, ale hlas se mi u těch dvou slov zadrhával. Zvedl se, došel pro řemínek a chtěl si kleknout. Zarazila ho, vytrhla mu ho z ruky a během okamžiku mu podvázala koule. Pak teprve ukázala na zem.
Znovu mu je lehce rozhoupávala a okopávala nebo trápila podpatkem. Uklidnil se a přestal se bát, že by ho opravdu kopla nějak víc a způsobila mu bolest, o které tušila, že by ji nevydržel. Přestala a zvedla se. Došla ke svorkám, provazům a pak ještě vybrala svíčku. Vrátila se pro závaží. Donesla si to, sedla si a položila do klína. Na bradavky mu dala svorky a pak závaží. Usykával. „Na čtyři!“ zavelela a Daniel si poslušně klekl na čtyři. Závaží se zhouplo a rozkývalo. Trochu zasténal, ale tohle byla bolest, kterou znal a dokázal si s ní poradit, navíc ho to vzrušovalo. Na jeho záda si položila zbytek věcí. Vzala provaz a omotala ho kolem jeho nártu a pak i kolem druhého. Cítil, jak ho natáhla a asi nějak zavazovala. Ucítil, jak provazy spadly mezi jeho lýtka. Laskala teď jeho koule a on dost znejistěl, protože vůbec netušil, co má čekat. Na druhou stranu ho tohle vzrušovalo. Rád se bál.
Ještě chvilku je laskala a pak vzala mezi dva prsty kůži na koulích a postavila nohu na jeho záda. Cítil její podpatek a pak silnou bolest na koulích, kdy kůži sevřela svorkou. Vyjekl bolestí, zasténal a jeho tělo mělo tendenci se nadzvednout, ale dobře si uvědomoval její podpatek na zádech. Udělala to znovu a připnula mu další svorku. Scéna se opakovala. „Drž, sakra!“ zavrčela a ucítil, jak svorky natáhla. Vzala konec jednoho provazu a upevnila ke svorce, utahovala, dokud se provaz nenapnul a netáhl za svorku, což Daniela bolelo a zasténal. Totéž udělala s druhou svorkou. Pak dalším provazem stáhla jeho nohy nad koleny a pak v kotnících. Spokojeně si Daniela prohlédla a trochu zatlačila na napnuté provazy a Daniel zavyl, jak svorky zatáhly za koule a napínaly je směrem dozadu. Bylo to i dost nepohodlné, jak vlastně klečel trochu skrčený, zadek hodně dozadu a ještě ho táhly koule. Plivla mezi jeho roztažené půlky a naslinila prstem jeho anál. Vsunula dovnitř svíčku a zapálila ji. „Doufám, že víš, že když povolíš svěrače, tak Tě plamen popálí!“ zasmála se. „Ano, Paní,“ šeptl.
Pak si spokojeně sedla a položila nohy na jeho záda. Svíčka hořela a pomalu začal na jeho lýtka kapat vosk. Usykával, občas i ucukával a došlo mu, že jak se bude svíčka upalovat, tak nezadržitelně přijde chvíle, kdy vosk bude kapat na jeho natažené koule a pak i pálit plamen jeho prdel a koule svým žárem. Orosilo se mu čelo a vyděšeně vzdychl.
Vybrala dost dlouhou svíčku, takže se teď dobře bavila s nohama na jeho zádech. Ona viděla, jak se svíčka zkracuje, on ne a musel prožívat malé peklo. Vytáhla nůžky, které měla schované v korzetu a zkrátila knot, aby jeho utrpení prodloužila. Daniel zasténal. Už tak ho vosk kapající na lýtka mučil, ale ta nemožnost odhadnout, kdy spadne první kapka na koule, byla děsivá. Navíc ho bolelo, jak je svorky svíraly a táhly dozadu. O těch na bradavkách raději nepřemýšlel. Protože ty ho vzrušovaly, stavěl se mu ocas a cukal se mu, což vždy pohnulo i koulemi a rozhýbalo svorky na provazech. Zoufale svíral svíčku, aby nevypadla a nespálila mu koule. Trpěl a věděl, že ona to ví. Že si ho vychutnává a sleduje ho. „Auuuuuu.“ Zařval, když nečekaně káplo na koule a ona silně zatlačila své nohy na jeho záda, aby se nemohl zvednout. „Auu.“ Ozývalo se každou chvilku, jak ho pálil vosk na citlivější koule, které byly o to citlivější, že je jemně dost dlouho okopávala a zabodávala do nich podpatky. „Hach.“ Bylo to další, co ze sebe vydával. A jemně sebou cukal. Znovu zastřihla knot a Daniel myslel, že zešílí.
Koule ho pálily, bolely a začínal cítit i žár plamene, který se blížil. „Ssssssss.“ Vyletělo z něho, když začal, být žár nesnesitelný a Diana ji konečně uhasila. Sundala z něj nohy a jemně si hrála s voskem na jeho nohách a koulích, když ho odlupovala. Chválil sám sebe, za to, že se pravidelně holil i dole. Teď by to jistě bolelo mnohem víc. Na druhou stranu, možná by ho horký vosk tolik nepálil, když kapal. Pečlivě sloupla všechen vosk a k jeho zděšení zasunula další svíčku. Znovu ji zapálila a Daniel zachroptěl. Na jeho zádech pořád ještě něco leželo a teď se měl dovědět, že další závaží. Jedno dostal na svorky na bradavkách a to druhé pověsila na svorky na koulích a Daniel nedokázal udržet sténání a tlumené výkřiky, kdy tentokrát Diana nohou do jedněch nebo druhých kopala a rozhoupávala je. A když konečně přestala, aby mu přidržela tělo před cukáním, tak nemilosrdně ryla svoje podpatky do jeho zad. Daniel ztěžka dýchal, funěl a naříkal. Koule měl popálené a dopad dalšího horkého vosku bolel o to víc. A ona zase zastřihla knot. Daniel se cítil docela vyčerpaně, když konečně zhasla knot a vytáhla zbytek svíčky.
Když prudce odepla svorky na koulích, neudržel pozici a jeho ruce vystřelily ke koulím, aby si je třel a bylo mu jedno, že tím rozhoupal závaží na bradavkách. Jen vyděšeně sledoval její ruce, které prudce škubly i jimi a on nevěděl, co si má třít dřív. Řval a svíjel se. Spadl na zem a smotal se do klubíčka, jak jen to šlo se spoutanýma nohama. Rozvazovala mu nohy. „A buď rád, že jsem odolala chuti sundat z Tebe ten vosk bičíkem.“ Řekla jedovatě a Daniel se snažil vzchopit. Počkal, až z něj sloupla vosk a klekl si. „Děkuji, Paní.“ Zašeptal. Na to, jak se toho na začátku bál, tak si uvědomil, že to vlastně bylo vzrušující. Líbilo se mu bát se. S ní se mu to líbilo, protože jí věřil. Bylo to jiné a s žádnou jinou to takhle necítil. Dokázala i z toho, čemu se bránil a měl z toho strach udělat vzrušující zábavu. Viděl, že ona spokojená je a to bylo to, co chtěl nejvíc. Bavila se jeho strachem. To, že ho to bolelo a bylo mu to nepříjemné, ji tak nevzrušilo, jako právě jeho strach, kam až zajde.
Pohodlně si znovu sedla a on se po kolenou přiblížil k ní. Neodolal a položil si hlavu do jejího klína. Pohladila ho a on se uvolnil, přitiskl se víc k ní a pohodlně spustil tělo na nohy. Cítil se dobře a cítil, že i ona. Bude si muset zvyknout, že je trochu jiná a moc nemluví. Deprimovalo ho to ticho, které vytvářelo atmosféru nejistoty a strachu. I jakého si chladu a odstupu od ní. Byl tu pro ni, měl jí sloužit a plnit její přání. Neměl být otrokem, ale pro tu danou chvíli se měl cítit, jen jako její hračka, věc na jedno použití a s věcí se nemluví. Mělo ho to ponižovat. Protože teď ho vlídně hladila po vlasech i zádech a cítil, jak jí na něm záleží. „Tak, kde máš ten župan, Ty stydlivko moje?“ zeptala se po nějaké době se smíchem a zvedla mu hlavu. Jemně ho políbila a dívala se mu do očí. „V koupelně, Paní.“ Odpověděl a taky se usmál. „Tak si běž zchladit, ty koule, obleč si ho a uděláme nějakou večeři.“ Řekla klidným a veselým hlasem. „Ano a děkuji.“ Odpověděl vroucně, a i když nedodal to Paní, tak jeho hlas zněl pokorně a oddaně.