Kapitola 2
Katka visela na hrubém dřevěném trámu, ruce pevně svázané nad hlavou, tělo napjaté jako struna. Hedvábný šátek jí dokonale zakrýval oči, takže svět kolem ní zmizel a zůstala jen tma, vlastní zrychlený dech a jeho přítomnost, kterou cítila každým centimetrem kůže.
Jeho prsty se pohybovaly pomalu, neúprosně. Dva z nich byly hluboko v ní, pomalu se vysouvaly a zasouvaly, zatímco palec kroužil kolem jejího naběhlého klitorisu s přesností, která ji přiváděla k šílenství. Každý pohyb byl dokonale odměřený, dost na to, aby ji dostal na samý okraj, ale nikdy ne dost na to, aby ji přes něj pustil.
Katka cítila, jak se jí celý podbřišek stahuje, jak se jí svaly kolem jeho prstů křečovitě svírají. Dech se jí lámal, boky se samy tlačily dopředu, snažily se ho vtáhnout hlouběji, rychleji, tvrději. Potřebovala to. Zoufale potřebovala.
„Prosím…“ zašeptala chraplavě, hlas se jí třásl. „Už to nevydržím… dovol mi to… prosím…“
Jeho rty se dotkly jejího ucha. Teplý dech jí přejel po krku. „Vím, že to chceš, lásko. Cítím, jak se ti kundička kolem mých prstů stahuje. Jsi tak blízko. Tak strašně blízko.“
Jeho prsty se pohnuly rychleji, hlouběji. Palec přitlačil silněji na klitoris a začal kroužit rychlejšími, menšími kroužky. Katka vykřikla, tělo se jí napjalo jako luk. Vlna se blížila, obrovská, spalující, nevyhnutelná. Kolena se jí podlamovala, prsty na nohou se jí svíraly, dech se jí zadrhl v hrdle…
A pak, najednou, všechno přestalo. Jeho prsty se z ní úplně stáhly. Zůstala prázdná, pulzující, zoufale prázdná. Orgasmus, který už byl tak blízko, se pomalu stáhl zpátky do hlubin, zanechávajíc po sobě jen bolestivou, pálivou touhu.
Katka vzlykla frustrací, celé tělo se jí třáslo. „Ne… ne, prosím… vrať se… nemůžu…“
Uslyšela jeho tichý, temný smích. „Ještě ne, lásko. Ještě zdaleka ne.“
Přitiskl se k ní celým tělem. Cítila teplo jeho hrudi, tvrdost jeho erekce přes látku kalhot, která se tlačila proti jejímu břichu. Jednou rukou ji chytil za vlasy, zaklonil jí hlavu a políbil ji, hluboce, pomalu, majetnicky.
Druhou rukou se mezitím vrátil mezi její nohy. Tentokrát jen jeden prst. Lehce. Mučivě pomalu. Kroužil kolem klitorisu, pak vklouzl dovnitř, vysunul se ven, znovu dovnitř. Rytmus byl pomalý, ale neúprosný. Znovu ji začal dělat, pomaleji tentokrát, ale o to intenzivněji.
Katka sténala do jeho úst, boky se jí pohybovaly v rytmu jeho ruky. Slzy jí prosakovaly skrz hedvábný šátek a stékaly po tvářích. Každý nerv v jejím těle byl vzhůru. Kůže jí hořela. Mezi stehny měla úplnou spoušť, byla tak mokrá, že slyšela vlhké zvuky při každém pohybu jeho prstů.
Když už byla znovu na hraně, když už cítila, jak se jí orgasmus znovu blíží jako obrovská vlna, on opět zpomalil. Prsty se téměř zastavily. Jen lehce ji hladil zevnitř, palec sotva se dotýkal klitorisu.
„Podívej se, jak krásně prosíš,“ zašeptal jí do ucha. „Celá se třeseš. Tvoje nohy se pod tebou třesou. A já cítím, jak se ti kundička snaží mě chytit, jak se stahuje kolem mých prstů. Ale ještě ne. Chci tě ještě víc.“
Znovu zrychlil. Dva prsty. Pak tři. Hluboko. Rychleji. Palec tvrdě kroužil po klitorisu. Katka křičela, tělo se jí kroutilo, boky se tlačily proti jeho ruce tak silně, že ji to skoro bolelo. Byla tak blízko… tak neuvěřitelně blízko…
A zase nic. Prsty ven. Jen lehký dotek na vnitřní straně stehna, který ji nenechal úplně spadnout, ale nedovolil jí ani vyvrcholit.
Katka vzlykla nahlas, hlava jí klesla dopředu. Tělo bylo pokryté tenkou vrstvou potu. Stehna měla úplně mokrá. Každý sval v podbřišku ji bolel touhou.
„Prosím… už nemůžu… bolí to… prosím, dovol mi to… udělám cokoli…“ hlas se jí lámal, zněl zoufale, roztřeseně.
Jeho rty se dotkly jejího krku. Lehce kousl, pak ji políbil na místo, kde tepala tepna. „Vím, že bolí, lásko. Právě to chci. Chci, abys byla tak zoufalá, tak mokrá, tak moje, že už nebudeš schopná myslet na nic jiného než na mou ruku, na můj hlas a na to, jak moc mě potřebuješ.“
Pustil ji na chvíli. Slyšela, jak se pohybuje po místnosti. Pak ucítila něco nového, něco studeného a hladkého. Malý, kulatý předmět, který byl teplý od jeho ruky. Přejel jím pomalu po jejích bradavkách, pak dolů po břiše, až mezi nohy. Lehce jím přejel po klitorisu a pak ho pomalu zasunul dovnitř, jen kousek.
Katka zasténala, boky se jí samy zvedly. On ho tam nechal, jen lehce pohyboval, zatímco jeho prsty se vrátily na klitoris, tentokrát pomaleji, ale s větším tlakem. Znovu ji to dělal. Blíž. Stále blíž. A ještě blíž.
Když už byla na samém vrcholu, když už cítila, jak se jí tělo chvěje v očekávání exploze, on všechno zastavil. Předmět vytáhl ven. Prsty se stáhly. Zůstala jen prázdnota a pulzující, bolestivá touha.
Katka plakala tichými, roztřesenými vzlyky. Tělo se jí třáslo tak silně, že provazy na zápěstích lehce vrzaly. Jeho ruka jí něžně přejela po tváři, otřela slzy. Hlas měl najednou měkčí, ale stále plný té temné dominance.
„Jsi tak krásná, když takhle prosíš, lásko. Tak otevřená. Tak moje.“
Přitiskl se k ní znovu, tentokrát bez kalhot. Cítila jeho horký, tvrdý penis, jak se tlačí proti její promočené kundičce, ale jen se o ni otíral. Nepřišel dovnitř. Jen se pomalu pohyboval nahoru a dolů po jejích pyscích, dráždil klitoris, ale nikdy nevnikl.
„Cítíš to?“ zašeptal. „Cítíš, jak jsem tvrdý pro tebe? Jak moc tě chci? Ale ještě ne. Ještě chvilku vydržíš. Ještě tě chci slyšet prosit… ještě víc.“
A pomalu, neúprosně, znovu začal prsty a tím malým předmětem stavět další vlnu, ještě vyšší, ještě intenzivnější než předtím.
Katka věděla, že tohle je teprve začátek. Že ji bude držet na té hraně dlouho. Velmi dlouho. A přesto, nebo právě proto, její tělo toužilo po každém dalším mučivém doteku ještě víc.
„Prosím…“ zašeptala znovu, hlas úplně zlomený. „Prosím…“
Jeho odpověď byla jen temný, spokojený úsměv a další pomalý, krutě dokonalý pohyb prstů. Pokračoval. Bez milosti. Bez konce. Jen ona, on a ta nekonečná, spalující touha.