Jitka nervózně přešlapovala uprostřed zšeřelé ložnice. Na tmavém povlečení před ní ležela ta věc – lesklý kovový kolík, ze kterého trčel dlouhý, huňatý asi 40centimetrový černo-šedý liščí ocas. Našla ho jen tak mimochodem ležet na posteli, když se vrátila domů. Nebyl u toho žádný vzkaz, ale to ani nebylo potřeba. Moc dobře věděla, co to znamená a co se od ní očekává. Zhluboka nadechla a polkla nasucho. Ruce se jí třásly, když ze sebe stáhla poslední kousek krajkového prádla a zůstala úplně nahá. Opatrně vzala tu hračku do ruky. Kov byl chladný. Oproti tomu byl liščí ocas neuvěřitelně jemný a hebký na dotek. Věděla přesně, o co Radkovi jde. Chtěl z ní mít dnes večer svoje poslušné zvířátko, děvku na hraní.
Sáhla po tubě s lubrikantem a potřela jím kovovou kapku. Pak si klekla doprostřed postele na všechny čtyři a svůj bílý zadek poslušně vystrčila do vzduchu. Srdce jí bušilo až v krku a dech se jí zrychlil, když si studenou špičku hračky přiložila přímo ke své sevřené kakaové dírce.
„Tak dělej, ty couro,“ zašeptala sama pro sebe.
Zatlačila. Chladný kov do ní začal pomalu, ale neúprosně klouzat a roztahovat její těsné svaly. Jitka bolestivě zasyčela a zabořila prsty do prostěradla. Směs tlaku a zvráceného vzrušení jí projela celým tělem. Musela se vědomě uvolnit, jinak by tu hračku do své prdele nikdy nedostala celou. S dlouhým, chvějivým výdechem do sebe zatlačila zbytek.
Kovová základna jí tvrdě narazila na kůži a huňatý ocas jí teď jemně lechtal na. Zkusila nepatrně pohnout boky. Ten pocit, že je úplně plná ji doháněl k šílenství. Každý její pohyb znamenal, že se liščí ocas vyzývavě zavlnil nad jejím zadkem. V rozkroku už byla úplně mokrá.
Teď už nezbývalo nic jiného než čekat, až se Radek vrátí domů. Nevěděla, jestli v zámku zachrastí klíče za pět minut, za hodinu, nebo jestli bude muset s tou věci být až do hluboké tmy. Opatrně se zvedla z postele. Samotné narovnání těla vyvolalo nečekaně intenzivní vlnu tlaku – její svěrače se instinktivně stáhly kolem tlustého kovu, což jí vehnalo do očí slzy a vyvolalo husí kůži po celém těle.
Zkusila udělat první krok. Byla to zvláštní, trochu nepohodlná , ale zároveň neskutečně vzrušující kolébavá chůze. S každým došlápnutím a přenesením váhy cítila, jak se kolík uvnitř její dírky pohne, zatímco jí jemné chlupy ocasu přejely po nahých stehnech a dráždivě zavadily o její mokrou kundu. Přešla pomalu k velkému zrcadlu u skříně. Čekala, že ucítí stud, ale ten pohled na vlastní odraz se jí vlastně docela líbil. Stála tam úplně nahá, s mírně roztaženýma nohama a z prdele jí trčel zvířecí ocas. S uličnickým úsměvem se otočila zády k zrcadlu, prohnula se v kříži, aby svůj zadek s trčícím ocasem co nejvíc našpulila, a přes rameno poslala svému vlastnímu odrazu vzduchem pusu.
Byla teď přesně tím, co z ní chtěl mít: zvrhlou samičkou, která teď musí chodit po bytě s ocasem jako liška a čekat, až se její majitel vrátí a udělá si s ní, co se mu zachce.
