Můj první striptýz
Tenhle příběh se stal před několika lety.
Každý pátek jsme se scházeli u kamaráda celá parta – kluci i holky. Nezávazně, bez stresu. Pili jsme, bavili se, občas se mezi námi zrodil nějaký ten milostný románek.
Ten pátek začínal úplně stejně jako ty ostatní. Hlasitá hudba duněla z repráků, pití teklo proudem a vzduch byl nabitý energií. Zábava se pomalu rozjížděla, až přišel ten moment – flirt přešel v otevřenou provokaci.
Se Janou jsme se celý večer škádlili. Nebudu lhát – chtěl jsem ji už dlouho. A najednou přišel ten opilý, ale skvělý nápad:
„Uděláme všem pořádný žhavý striptýz. Společně.“
Obecenstvo okamžitě ožilo. Všichni najednou byli zvědaví, natěšení a lehce šokovaní.
Hudba se změnila na pomalejší, rytmický beat. Světla byla tlumená. Jana se postavila naproti mně uprostřed pokoje a začala se pohybovat. Já jsem se přidal.
Pomalu, vlnivě, v rytmu hudby. Nejdřív tričko – letělo pryč. Pak kalhoty. Prsty jsem si pomalu rozepínal knoflíky, pohled upřený na ni. Ona se otáčela, prohýbala v pase, rukama si přejížděla po těle. Já jsem se osahával, dráždil, sundával si tričko přes hlavu .
Když zůstalo jen spodní prádlo, atmosféra zhoustla. Jana se na mě provokativně usmála a rozepnula si podprsenku. Její prsa se uvolnila. V tu chvíli jsem sundal boxerky a zůstal úplně nahý. Ona udělala totéž – pomalu stáhla kalhotky dolů.
Stáli jsme tam oba nazí, tělo na tělo, jen pár centimetrů od sebe. Vlnili jsme se v rytmu, dotýkali se boky. Cítil jsem na sobě desítky očí – kluci i holky si nás prohlíželi. Byla to směs ostudy, vzrušení a adrenalinu. A líbilo se mi to. Byl jsem středem pozornosti a ta pozornost mě neskutečně nabíjela.
Bohužel moje snaha o něco víc s Janou nevyšla. Byla pěkně rozjetá… ale chtěla to s jiným klukem.
Když se z vedlejšího pokoje ozvalo vzdychání, rozhodl jsem se, že se řádně opiju. Nalil jsem do sebe další panáky.
Po chvíli, už pěkně namol, jsem si všiml Veroniky. Sakra, jak to, že jsem ji celý večer přehlížel? Byla skvělá. Najednou jsme seděli vedle sebe, flirtovali, a za chvíli jsem ji už vášnivě líbal. Strhla si mě na sebe, sedla mi na klín a naše jazyky se proplétaly. Líbal jsem ji tak, že se nám zkracoval dech. Ona mi tu vášeň vracela plnou silou.
Zase jsem byl středem pozornosti, ale tentokrát mi to bylo jedno. Cítil jsem jen její prsa v dlaních a její jazyk v ústech. Veronika na mně seděla, byli jsme ve víru vášně… a v tu chvíli jsem to ucítil naplno.
Byla tak neskutečně vlhká, že to prosáklo přes její kalhotky a přímo skrz moje kalhoty. Cítil jsem vlhkost na svém stehně – úplně promočené. Její vzrušení bylo tak silné, že mi nasákly kalhoty. Bylo to tak intenzivní a zřetelné, že můj opilý mozek na moment ztuhl. Tohle fakt žádná žena nedokáže zahrát. Ta vlhkost byla naprosto, hmatatelná a říkala víc než tisíc slov.
Domluvili jsme si schůzku na druhý den odpoledne. Moc jsem se těšil.
Dorazil jsem první. Pak přišla ona – Veronika.
…A tady přišel ten zlom.
Jsem debil. Fakt korunovaný debil.
Veronika byla super holka a jasně mě chtěla. Jenže já v sobě necítil nic. Žádnou chemii, žádné „to“ tam prostě nebylo. Chtěl jsem holku na vztah, a k ní jsem nic necítil. Na jednu stranu je plus, že jsem s ní nespal. Na druhou stranu – jak jí to sakra říct, aniž bych ji ranil?
Celé odpoledne jsme strávili společně, ale konverzace se točila hlavně kolem počasí. Bylo to trapné. Nakonec jsme se rozloučili s tím, že si zavoláme.
Veronika mi pak pár dní volala. Já se pokaždé vymlouval, že nemám čas. Prostě jsem to totálně posral. Vždyť říkám jsem debil.
Zaslouženě jsem pak trpěl výčitkami svědomí. Když se na vás někdo vykašle, bolí to. Ale dát někomu sbohem úplně bezdůvodně, … to z vás dělá hajzla.
Z celé té historky jsem si odnesl hlavně jedno velké poučení:
Chlast nic nevyřeší.
