Karolina a zažítek....Soutěžní

Slunce už pomalu klesalo k obzoru a moře v Chorvatsku mělo tu zlatavou barvu, kterou miluju. Ležím nahá na teplém písku, vlny mi občas olíznou chodidla a stehna. Perlový náhrdelník, který nosím už pětadvacet let, se mi lehce pohupuje mezi plnými prsy. Teď, v osmačtyřiceti, jsem na své tělo pyšná – zralé, měkké, ale pořád přitažlivé. Prsa se mi při každém nádechu lehce zvedají, bradavky ztvrdly chladem odpoledního větru.
Byl konec října 2001 a v Praze už pořádně chladlo. Stála jsem před zrcadlem v malém panelákovém bytě na Jižním Městě a nervózně si upravovala podprsenku. Černé šaty, které mi půjčila Lenka, mi seděly jako ulité – přiléhaly k tělu, zdůrazňovaly plný dekolt a končily těsně nad koleny. Nikdy v životě jsem si neoblékla něco tak odvážného.
„Jsi si jistá, že tohle je dobrý nápad?“ zašeptala jsem nahlas, i když v bytě jsem byla sama.
Lenka a Tomáš na mě čekali dole v autě. Lenka – moje nejlepší kamarádka, třicetiletá vysoká blondýna s dlouhýma nohama a malýma, ale dokonale tvarovanýma prsy – mi už měsíc vyprávěla o „tom klubu“. Nejdřív jen tak, jako o vtipu. Pak vážněji. A dnes večer to mělo být skutečné.
Když jsem seběhla dolů, Lenka mě objala a políbila na tvář. „Vypadáš úžasně, holka. Uvidíš, budeš si připadat jako v jiném světě.“
Tomáš – vysoký, charismatický, s krátkým vousem a klidným hlasem – se jen usmál a podržel mi dveře starého BMW. „Žádný tlak, Karolíno. Když se ti to nebude líbit, hned jedeme domů. Slovo na to.“
Cesta trvala skoro čtyřicet minut. Projížděli jsme tmavými silnicemi za Prahou, až nakonec zabočili na úzkou cestu mezi stromy. Na konci stála velká, stará vila s vysokým plotem a jednou jedinou lampou nad vchodem. Žádné nápisy. Žádné cedule. Jen nenápadná zvonkohra.
Cítila jsem, jak mi buší srdce až v krku. Ruce jsem měla studené jako led.
„Poslouchej,“ řekla Lenka tiše, když jsme vystupovali. „Uvnitř platí jen tři pravidla: bezpečné slovo je ‚červená‘, všechno je dobrovolné a fotky jsou zakázané. Jinak… se uvolni. Dneska tam bude jen uzavřená skupinka. Žádní divní lidi.“
Dveře se otevřely. Uvnitř bylo teplo, tlumené červené světlo a tichá hudba. Vzduch voněl po vanilce, kůži a něčem, co jsem nedokázala pojmenovat – ale tak nějak jsem tušila, že to je vzrušení.
V předsíni nás přivítala elegantní žena kolem pětačtyřiceti let. Tmavé vlasy stažené do přísného drdolu, černé kožené šaty, které vypadaly draze. Oči měla ostré, ale úsměv laskavý.
„Vítejte,“ řekla hlubokým hlasem. „Já jsem Valerie. A ty musíš být Karolína… nováček.“
Jen jsem přikývla. Hlas se mi zadrhl v krku.
Valerie si mě prohlédla od hlavy k patě. „Pěkná. Velmi pěkná.“ Usmála se mírně a pokračovala klidně: „Jako nováček nemusíš svlékat šaty hned. Zůstaň oblečená, dokud se sama nerozhodneš, jestli chceš jít dál. Pokud se ale budeš chtít podívat do místností, kde se něco děje, budeš se muset převléknout – stejně jako ostatní. Někdo tam chodí ve spodním prádle, někdo úplně nahý. Rozhodneš se až na baru.“
Cítila jsem obrovskou úlevu. Ramena se mi trochu uvolnila, ale nervozita pořád zůstávala.
Valerie pokračovala: „Zatím ti dám škrabošku. To je pravidlo pro všechny nováčky.“
Otočila se k malému stolku u zdi, vzala černou hedvábnou polomasku s jemným zlatým lemováním a podala mi ji. „Smíš se dívat, kolik chceš. Můžeš chodit, sedět, sledovat… ale nesmíš se zapojit. Ani náznakem. Jakmile ucítíš chuť se přidat – byť jen malou – pak už není cesty zpět. Musíš jít se vším všudy. Jinak musíš okamžitě odejít z vily.“
Lenka mi stiskla ruku. „Je to férové, Karolíno.“
Prsty se mi třásly, když jsem si škrabošku nasadila přes oči. Svět trochu ztmavl, ale pořád jsem viděla dost jasně. Cítila jsem se anonymnější… a zároveň ještě víc odhalená.
Valerie se usmála. „Výborně. Teď pojďte dál. Lenka s Tomášem ti ukážou bar. Až budeš chtít jít blíž… řekneš nám.

Sklenka vína mi v ruce lehce vibrovala. Ne od hudby, ale od toho, jak se mi třásly prsty. Seděla jsem na vysoké stoličce, nohy jsem měla pevně zkřížené a černé šaty mi najednou připadaly mnohem těsnější než před hodinou. Lenka seděla vedle mě, Tomáš stál opřený o bar a oba se tvářili tak přirozeně, jako bychom byli v obyčejné kavárně na Václaváku.
Ale nebyli jsme.
Zpoza těch pootevřených dveří se ozývalo něco, co mi nedovolovalo se odvrátit. Tichý ženský smích, který přešel v hlubší zasténání. Pak zvuk dlaně na kůži – ne bolestivý, spíš takový ten vlhký, rytmický plesknutí. Někdo tam řekl něco tiše, ale autoritativně. Nerozuměla jsem slovům, ale tón byl jasný: příkaz.
Polkla jsem další doušek vína. Bylo suché, tříslovité, přesně takové, jaké mám ráda, ale dnes mi chutnalo jako krev.
„Vidíš tu blondýnu v červeném korzetu?“ zašeptala Lenka a lehce se ke mně naklonila. Její dech mi zašimral ucho. „To je Marta. Dneska má na starosti svého muže. Podívej se, jak ho vede na řetězu…“
Nechtěla jsem se dívat. Opravdu ne. Ale oči mi samy sklouzly k těm dveřím. Skrz škvíru jsem zahlédla jen kousek: ženu v červeném korzetu, která stála vzpřímeně, a vedle ní klečícího muže s koženým obojkem. Jeho hlava byla skloněná, ruce za zády. Marta ho lehce tahala za řetěz a něco mu říkala. Muž přikývl a políbil jí nohu těsně nad kotníkem.
Cítila jsem, jak mi hoří tváře pod škraboškou. Mezi nohama se mi rozlilo zvláštní teplo, které jsem nechtěla přiznat ani sama sobě.
„To je… hodně,“ zašeptala jsem a rychle se podívala zpátky do sklenky.
Tomáš se tiše zasmál. „To je teprve začátek, Karolíno. Tam uvnitř je víc místností. Někde se jen mazlí, někde je to tvrdší. Ale nikdo tě do ničeho netlačí. Můžeš se jít jen podívat. Stačí se tady svléknout… a jít.“
Slovo „svléknout“ mi znělo v hlavě jako výstřel. Podívala jsem se dolů na své šaty. Dekolt mi najednou připadal příliš hluboký, látka příliš tenká. Představila jsem si, jak bych tady u baru stála nahá před všemi těmi lidmi. Před Lenkou. Před Tomášem. Před Valerií, která sem občas přišla zkontrolovat, jak se všichni mají.
„Já… ještě asi ne,“ řekla jsem rychle a hlas se mi zlomil. „Chci se jen dívat. Aspoň zatím. Je to takové… moc rychlé.“
Lenka mi položila ruku na stehno – jemně, uklidňujícím gestem. „V pohodě. Máme celou noc. Jen si všímej, jak ti tělo reaguje. To je normální.“
A reagovalo. Bradavky mi ztvrdly tak, že jsem cítila látku podprsenky. Mezi stehny mi bylo vlhko a teplo, i když jsem se tam ještě ani nedotkla. Srdce mi bušilo tak silně, že jsem měla pocit, že mi praskne pod žebry.
Znovu jsem se podívala k dveřím. Teď tam procházel další pár – žena ve spodním prádle a muž úplně nahý. Drželi se za ruce. Žena se usmívala. Vypadala… šťastně. Svobodně. Jako by tam uvnitř nebylo nic, čeho by se měla bát.
Cítila jsem, jak se mi v břiše rozvíjí malý, neposlušný motýlek zvědavosti.
Co kdybych se jen šla podívat? Jen na chvíli. Jen se rozhlédnout. Nikdo mě nebude nutit se zapojit…
Ale věděla jsem, co říkala Valerie. Jakmile ucítím tu chuť – byť jen malou – už není cesty zpět.
Zpoza dveří se ozvalo další zasténání – tentokrát hlubší, ženské, skoro prosebné. Někdo tam řekl „dobře tak…“ a já jsem ucítila, jak se mi stáhlo břicho.
„Lenko…“ zašeptala jsem konečně, hlas mi byl tak tichý, že jsem si ho skoro sama neslyšela. „Chci se jít podívat. Jen se podívat. S tebou.“
Lenka se na mě podívala a její modré oči se rozzářily. Usmála se tím svým klidným, sebevědomým úsměvem. „Jsi si jistá?“
Přikývla jsem, i když mi srdce bušilo až v krku. „Ano. Ale… bojím se.“
„To je v pořádku,“ řekla tiše a stiskla mi ruku. „Jdu s tebou. Celou dobu. A kdykoli řekneš červená, jdeme pryč.“
Tomáš jen přikývl a zůstal u baru – věděl, že teď je to na nás dvou.
Sklouzla jsem ze stoličky. Nohy se mi třásly. Lenka mě vzala za ruku a vedla mě k volnému místu u pultu, kde bylo trochu víc soukromí. Stála jsem tam v těch černých šatech a najednou mi připadaly jako příliš mnoho látky.
„Musím se svléknout tady, že?“ zašeptala jsem a hlas se mi zlomil.
„Ano, holka,“ řekla Lenka něžně. „Ale pomalu. Nikdo nespěchá.“
Prsty se mi třásly, když jsem si nejdřív stáhla ramínka šatů z ramen. Látka mi sklouzla po pažích. Pak jsem si pomalu stáhla šaty přes boky. Stála jsem tam jen v černé podprsence, kalhotkách a punčochách. Cítila jsem na sobě pohledy – ne dravé, ale zvědavé. Někdo u baru se usmál, ale nikdo nic neřekl.
Když jsme vešly do salonku, teplo mě objalo jako deka. Místnost byla velká, s tlumeným červeným osvětlením, velkými polštáři na zemi, několika pohovkami a v rohu dřevěným křížem s řetězy. Vzduch voněl po sexu, kůži a parfému. Kolem nás se pohybovalo asi osm lidí – někteří nahí, někteří v prádle, někteří se mazlili, jiní se dívali.
Přímo před námi klečela ta blondýna v červeném korzetu (Marta) a její muž jí lízal nohy. O kousek dál se na polštářích válel pár – žena nahoře, pomalu se pohybovala na muži a tiše sténala.
Cítila jsem, jak mi kolena měknou. Stála jsem tam ve spodním prádle, škraboška mi zakrývala oči, ale já jsem cítila každý pohled, který na mě dopadl. Lenka mě lehce objala kolem pasu a přitáhla si mě blíž. Její teplé tělo na mém skoro nahém kůži mi poslalo elektrický šok.
„Dýcháš, Karolíno?“ zašeptala mi do ucha.
Přikývla jsem, ale nedokázala jsem ze sebe vypravit ani slovo.
Byla jsem uvnitř.
A věděla jsem, že už není cesty zpět.
Lenka mě vedla pomalu mezi polštáři a pohovkami. Cítila jsem na sobě desítky pohledů, i když většina lidí byla zabraná do vlastních věcí. Stála jsem tam jen v černé podprsence, kalhotkách a punčochách, škraboška mi zakrývala oči, ale já jsem se cítila úplně nahá. Prsa se mi těžce zvedala s každým dechem, bradavky tlačily do tenké krajky.
„Tady,“ zašeptala Lenka a ukázala na velkou, nízkou postel v rohu salonku. Byla pokrytá tmavě červenými saténovými prostěradly a spoustou polštářů. „Sedni si tam. Budeš mít výhled a nikdo tě nebude rušit, pokud nebudeš chtít.“
Poslechla jsem. Klekla jsem si na okraj postele a pak se posadila do rohu, zády opřená o měkké polštáře. Nohy jsem měla lehce pod sebou, ruce v klíně. Srdce mi bušilo tak silně, že jsem ho cítila až v krku. Lenka si sedla těsně vedle mě, její stehno se dotýkalo mého.
A pak jsem ji uviděla.
Valerie stála uprostřed místnosti jako pravá madam. Měla na sobě černé krajkové prádlo – průsvitný korzet, který jí zdůrazňoval plná prsa a úzký pas, a k němu krajkové kalhotky s podvazky. Vypadala elegantně, dominantně a neuvěřitelně sexy. V ruce držela tenký kožený bičík, kterým si lehce poklepávala do dlaně.
Vedle ní klečel muž. Byl to její oblíbený sluha – vysoký, dobře vyvinutý, svalnatý, s hladkou pokožkou a výraznými rameny. Měl na sobě jen kožený obojek a řetěz, který držela Valerie. Jeho penis byl už napůl tvrdý, velký a těžký, a klečel tam s rukama za zády.
Před ním klečela cizí žena – asi čtyřicátnice s krátkými tmavými vlasy, manželka někoho z klubu, kterého jsem neznala. Byla úplně nahá, jen s perlovým náhrdelníkem. Valerie ji právě komandovala hlubokým, klidným hlasem:
„Pomalu, miláčku. Chci, abys ho vzala celého. Ukáž mu, jak dobře to umíš pro svou madam.“
Žena se naklonila dopředu a vzala sluhův penis do úst. Začala ho olizovat dlouhými, pomalými tahy jazyka, pak ho pomalu vsunula hlouběji. Sluha zasténal a zaklonil hlavu. Valerie se usmála a lehce ho švihla bičíkem přes stehno – ne bolestivě, ale jako připomínku, kdo tady velí.
„Ruce za zády, Marku. A ty, Aničko, hlouběji. Chci slyšet, jak ti to dělá dobře.“
Seděla jsem tam jako přimražená a nemohla odtrhnout oči. Kolem nás se děly další věci. Na druhé straně místnosti muž přivázaný k dřevěnému kříži dostával lehký výprask od své partnerky, zatímco ona mu něco šeptala do ucha. O kousek dál se na velkých polštářích válela trojice – dvě ženy a jeden muž. Jedna z nich seděla muži na obličeji, druhá na něm pomalu jezdila, a všechny tři sténaly v rytmu.
Vzduch byl hustý, voněl po sexu, potu a koženém oleji. Každý zasténání, každý plesknutí dlaně na kůži, každý příkaz Valerie mi projížděl tělem jako elektrický proud.
Cítila jsem, jak mi vlhne kalhotky. Bradavky mě bolely touhou. Ruce jsem měla zaťaté v pěst, abych se nedotkla sama sebe.
Lenka se ke mně naklonila a zašeptala mi do ucha: „Vidíš? Tohle je Valerie. Tady ona určuje pravidla. A Marek je její oblíbený partner… vždycky ho nechává, aby si ho užívaly jiné ženy, ale pod jejím dohledem.“
Valerie jako by nás uslyšela. Otočila hlavu přímo k nám. Její pohled se zastavil na mně. Usmála se pomalu, skoro laškovně.
„Nováček se dívá,“ řekla nahlas, tak aby to slyšeli všichni. „Dobře, Karolíno. Dívej se. A až budeš chtít víc… stačí říct.“
Sklopila jsem hlavu, ale oči mi samy utíkaly zpátky k Markovi a té ženě, která mu teď brala penis hluboko do krku, zatímco Valerie jí lehce tahala za vlasy a udávala rytmus.
Byla jsem úplně mokrá.
Seděla jsem v rohu té velké postele, zády opřená o polštáře, nohy pod sebou, a nemohla jsem odtrhnout oči od Valerie. Byla… hypnotizující. V tom černém krajkovém korzetu, který jí těsně obepínal plná prsa a úzký pas, vypadala jako skutečná královna tohoto světa. Krajkové kalhotky s podvazky se jí lehce napínaly na bocích, když se pohybovala. Bičík v její ruce se pohyboval pomalu, jako by byl prodloužením její vůle. Každý její pohyb, každý tón hlasu mě fascinoval. Byla přísná, ale zároveň tak sebevědomá a elegantní, že jsem nedokázala přestat zírat.
„Nováček se dívá,“ zopakovala Valerie nahlas a její pohled se znovu zastavil přímo na mně. Usmála se – pomalu, vědoucně. Pak se podívala na Lenku, která seděla těsně vedle mě.
„Lenko,“ řekla najednou ostrým, ale laskavým tónem. „Ty už tu nejsi poprvé. Dneska ti dám příležitost ukázat tvé nové kamarádce, jak se to tady dělá. Přidej se. Chci, abys se postarala o mého Marka. A tvůj manžel… ať se také zapojí. Teď.“
Lenka se vedle mě lehce zachvěla, ale ne z strachu. Spíš z vzrušení. Podívala se na mě, jako by se ptala na svolení, a pak vstala. „Ano, Valerie,“ odpověděla tiše a poslušně.
Tomáš, který zatím stál u dveří salonku, se pomalu přiblížil. Valerie na něj kývla hlavou. „Pojď blíž, Tomáši. Dneska nebudeš jen pozorovat. Chci, abys pomohl své ženě… a Markovi.“
Srdce mi bušilo jako o závod. Stále jsem seděla v rohu postele, jen ve spodním prádle, a dívala se. Fascinovalo mě, jak Valerie všechno řídila – klidně, autoritativně, bez jediného zbytečného slova. Byla to ona, kdo rozhodoval o všem.
Lenka si klekla před Marka vedle té cizí manželky. Ta se právě odtáhla, sliny se jí leskly na bradě, a Markův penis stál tvrdý a lesklý. Lenka se na mě krátce ohlédla, pak se naklonila a vzala ho do úst. Začala ho sát pomalu, hluboko, přesně tak, jak to Valerie chtěla. Její dlouhé blond vlasy se jí pohupovaly při každém pohybu hlavy. Tomáš si mezitím klekl za ni, rukama jí přejížděl po zádech a stehnech, pak jí stáhl kalhotky dolů a začal ji lízat zezadu, zatímco ona stále sála Markovi.
Valerie stála nad nimi jako dirigent. Lehce švihla bičíkem přes Lenčiny záda – jen tak, aby to štíplo a připomnělo, kdo velí. „Hlouběji, Lenko. Nech ho pocítit tvé hrdlo. A ty, Tomáši, ji pořádně připrav. Chci, aby byla mokrá, až ji Marek bude šukat.“
Cítila jsem, jak mi mezi nohama úplně prosakují kalhotky. Bradavky mě bolely touhou. Seděla jsem tam, ruce zaťaté v polštářích, a nemohla jsem se pohnout. Fascinovalo mě to všechno – ale nejvíc Valerie. Jak stála tam v tom krajkovém prádle, jak její hlas zněl tak pevně, jak ovládala celou scénu. Byla krásná, silná, naprosto v klidu.
Lenka zasténala kolem Markova penisu, když ji Tomáš prsty a jazykem přiváděl na pokraj. Marek tiše vrčel rozkoší. Kolem nás ostatní tiše přihlíželi nebo se sami věnovali svým partnerům, ale já jsem měla pocit, že celý svět je teď jen tady – na této malé scéně, kterou řídila Valerie.
A já… já jsem jen seděla, dívala se a cítila, jak se ve mně něco pomalu láme.
Ještě jsem nebyla připravená se přidat.
Ale Valerie… ta mě úplně okouzlila.
Valerie stála nad nimi jako živá socha. Její krajkové prádlo se lehce napínalo při každém pohybu a bičík v její ruce se pomalu otáčel. Oči měla přimhouřené, hlas klidný, ale naprosto nekompromisní.
„Lenko,“ řekla najednou. „Už jsi ho dostatečně připravila. Teď si lehni na záda. Roztáhni nohy a zvedni je vysoko. Chci, aby tě Marek vzal pořádně. A ty, Tomáši, ji podrž. Za kotníky. Pevně.“
Lenka se okamžitě odtáhla od Markova penisu. Rty měla lesklé a oteklé. Rychle si lehla na červené saténové prostěradlo uprostřed postele, přímo v mé zorné linii. Roztáhla nohy dokořán, kolena si přitáhla k ramenům a zvedla je vysoko. Její kundička byla úplně mokrá, růžová a naběhlá, leskla se pod tlumeným světlem.
Tomáš ji poslušně chytil za kotníky a pevně je držel. Viděla jsem, jak mu stojí – jeho penis byl tvrdý jako kámen a na žaludu se mu leskla průhledná kapka předsémě, která se pomalu táhla dolů po jeho žaludu.
Marek klečel mezi Lenčinýma nohama. Jeho obrovský penis stál kolmo nahoru – tlustý, žilnatý, s velkou, lesklou hlavou. Valerie ho lehce švihla bičíkem přes stehno.
„Pomalu, Marku. Nech ji cítit každý centimetr.“
Marek se naklonil dopředu. Hlavou penisu se dotkl Lenčiny kundy a pomalu ji začal tlačit dovnitř.
Lenka hlasitě zasténala – dlouze a roztřeseně: „Ááách… kurva… je tak tlustý… pomalu…“ Její hlas se zlomil, když se obrovská hlava penisu začala pomalu roztahovat její rty. „Bože… roztahuje mě… cítím ho úplně všude…“
Viděla jsem to úplně přesně. Obrovský žalud se pomalu nořil dovnitř, Lenčina kundička se kolem něj napínala a leskla se jejími šťávami. Marek tlačil dál – pomalu, ale neúprosně. Lenka se prohnula v zádech, prsa se jí zvedala a klesala rychleji. „Ještě… ještě hlouběji… áááá… plní mě tak strašně moc…“ sténala už hlasitěji, téměř prosebně.
Valerie se usmála a postrčila Marka rukou na zádech. „Celého, Marku.“
Marek zatlačil silněji. Lenka vykřikla – ostrý, slastný výkřik: „Áááách! Je tak hluboko… , roztrhne mě… ale je to… tak dobrý…“ Její tělo se zatřáslo, břicho se lehce vydouvalo s každým centimetr, který do ní vnikal.
Kolem nás se scéna začala měnit. Několik párů, které do té doby jen tiše seděly nebo stály, se teď přesunulo blíž a sledovalo nás. Přímo naproti nám seděla na polštářích mladší dvojice – muž měl hlavu mezi nohama své partnerky a pomalu ji lízal, zatímco ona se dívala přímo na Lenku a Marka a tiše sténala. O kousek dál klečela žena a sahal svému partnerovi, přitom oba upřeně sledovali, jak Marek Lenku pomalu šuká.
Další pár v rohu – muž seděl na pohovce a jeho žena mu brala penis hluboko do krku, přičemž oba občas zvedli pohled k nám. Slyšela jsem vlhké zvuky cumlání a tiché sténání všude kolem.
Lenka mezitím už skoro křičela rozkoší: „Ano… ano… ššš mě… je tak velký… … áááách!“ Každý příraz doprovázelo hlasité vlhké plesknutí a Lenčino nepřetržité sténání.
Tomáš ji držel pevně za kotníky, jeho vlastní penis se mu třásl a ta lesklá kapka na žaludu se už táhla dlouhým vláknem dolů.
Valerie se znovu podívala přímo na mě a usmála se.
„Vidíš, Karolíno? Tohle je poslušnost. A tohle je rozkoš.“
Seděla jsem tam, ruce zaťaté do polštáře, kalhotky úplně prosáklé, a nemohla jsem se přestat dívat – ani na Lenku a Marka, ani na ty páry kolem, které se vzrušovaly stejně jako já.

Valerie se otočila přímo ke mně. Stála tam v tom svém černém krajkovém korzetu, bičík v ruce, a její pohled mě přišpendlil na místě. Kolem nás stále sténala Lenka, Marek do ní pomalu a hluboko přirážel a Tomáš ji pevně držel za kotníky. Ale Valerie teď hleděla jen na mě.
„Karolíno,“ řekla klidným, ale naprosto jasným hlasem, tak aby to slyšeli všichni. „Jsi poslušná?“
Ztuhla jsem. Srdce mi poskočilo až do krku. „Já… nevím… ještě ne…“ zašeptala jsem.
Valerie se usmála. „Tak to zjistíme. Nejdřív si vyndej ty své velké krásné prsa z podprsenky. Teď. Chci je vidět.“
Ruce se mi třásly, když jsem si stáhla ramínka podprsenky dolů a pak si oba košíčky shrnula pod prsa. Mé plné, těžké prsa vyskočila ven – velká, měkká, s tmavě růžovými bradavkami, které už byly tvrdé jako kamínky. Cítila jsem na nich chladný vzduch místnosti a okamžitě mi projel tělem mráz vzrušení.
„Výborně,“ pochválila mě Valerie. „A teď si začni hladit kundičku přes kalhotky. Pomalu. A zároveň si tahej za bradavky. Chci vidět, jak ti to dělá dobře.“
Poslechla jsem. Roztáhla jsem nohy ještě víc – kolena do stran, paty zapřené do saténu, až jsem seděla úplně otevřená. Pravou rukou jsem si začala pomalu přejíždět přes kalhotky. Látka byla už úplně promočená, přilepená na mé naběhlé pysky a tvrdý klitoris. Prsty jsem kroužila nejdřív lehce, pak silněji, tlačila přímo na ten citlivý uzlík. Levou rukou jsem si vzala jedno prso, chytila bradavku mezi palec a ukazováček a začala ji tahat – nejdřív jemně, pak silněji, kroutila jsem s ní, štípala.
„Ááách…“ uniklo mi tiše. Cítila jsem, jak se mi celé tělo napíná.
Přitom jsem nespouštěla oči ze scény před sebou. Marek pořád pomalu roztahoval Lenku. Viděla jsem jeho obrovský, tlustý ocas – lesklý od jejích šťáv – jak se pomalu vysouvá z její kundy a pak zase zanořuje. Lenka sténala dlouze a roztřeseně: „Ááách… bože… je tak hluboko… óóó…“
Tomáš ji pořád držel za kotníky. Jeho vlastní penis stál tvrdě a z žaludu mu znovu kapala průhledná kapka předsémě – dlouhým, lesklým vláknem stékala dolů.
Valerie najednou zvedla bičík a lehce švihla Marka přes záda. „Teď přestaň šukat, Marku. Vytáhni ho ven a začni ji prstit. Pořádně.“
Marek poslechl. Pomalu se vysunul z Lenky – viděla jsem, jak se její kundička ještě chvíli krčí kolem prázdnoty. Pak do ní zasunul dva prsty, pak tři, a začal ji rychle a hluboko prstit. Lenka vykřikla slastně: „Óóóó… ano… ááách…“
Já jsem zatím masturbovala stále intenzivněji. Prsty pravé ruky jsem teď tlačila přímo na klitoris přes tenkou látku kalhotek a kroužila rychleji a rychleji. Levou rukou jsem střídavě tahala za obě bradavky – tahala jsem je nahoru, kroutila jimi, štípala. Prsa se mi třásla při každém pohybu. Cítila jsem, jak mi šťávy prosakují kalhotkami ven, jak mi tečou po vnitřní straně stehen.
„Mmmh… ááách… óóó…“ sténala jsem už nahlas, bez kontroly. Tělo se mi napínalo, břicho se stahovalo, kundička se mi sama krčila a pulzovala pod prsty. Byla jsem tak blízko… tak strašně blízko… cítila jsem, jak se to ve mně sbíhá, jak se mi nohy začínají třást, jak se mi dech zrychluje…
Právě v tu chvíli Valerie zvedla bičík a lehce, ale přesně švihla přes moje pravé stehno.
Plesk!
Bolestivě slastný šlehnutí mě probralo. Zastavila jsem se okamžitě, ruka mi ztuhla. Kundička se mi sama prudce stáhla – jednou, dvakrát, třikrát – jako by protestovala, jako by chtěla pokračovat. Cítila jsem, jak se mi celé nitro svírá touhou, ale orgasmus se mi vzdaloval.
„Ááách…“ zasténala jsem zklamaně a toužebně zároveň.
Valerie se usmála. „Ještě ne, holčičko. Ještě ne.“
Ostatní páry kolem nás se dívaly. Někdo tiše sténal, někdo si užíval v páru, ale všichni sledovali mě i Lenku. Valerie občas lehce švihla bičíkem – buď Marka, nebo někoho z okolí – a to krátké placnutí jen zesilovalo atmosféru.
Seděla jsem tam, nohy roztáhnuté, prsa venku, bradavky bolestivě tvrdé, kundička stále se stahující a úplně prosáklá… a věděla jsem, že Valerie teď rozhoduje o každém mém dechu.
Valerie stála stranou a tiše přihlížela. Její bičík se pomalu otáčel mezi prsty, jako by čekala na další příležitost. Já jsem pořád seděla v rohu postele s roztáhnutýma nohama, prsa venku, bradavky bolestivě tvrdé a kundička pulzující touhou po tom nedokončeném orgasmu.
Tomáš stále držel Lenku za kotníky, ale teď se soustředil výhradně na její kundičku. Markovi prsty – tři, pak čtyři – se do ní zasouvaly hluboko a pomalu, pak se vysouvaly a znovu tlačily dovnitř. Druhou rukou jí přitom kroužil přesně na klitorisu – pevně, rytmicky, bez milosti.
Lenka sténala stále hlasitěji: „Óóóó… ááách… ano… tak… mmmh…“ Její tělo se prohýbalo, boky se snažily tlačit proti jeho ruce, ale Tomáš ji držel pevně roztaženou.
Tomášův vzrušený ocas trčel kolmo nahoru – tvrdý, žilnatý, lesklý. Občas z něj ukápla další průhledná kapka předsémě, která se táhla dlouhým vláknem dolů a dopadla na satén.
„Blíží se,“ zašeptala Valerie spokojeně. „Marku, neubírej. Doveď ji tam.“
Marek zrychlil. Prsty teď zasouval rychleji, hlouběji, zatímco palec mu kroužil po klitorisu v dokonalém rytmu. Lenka najednou ztuhla. Celé její tělo se napjalo jako luk.
„Áááách… óóóó…“ Její sténání přešlo v dlouhý, roztřesený výkřik. „Mmmh… ááách… bože…!“
Orgasmus ji zasáhl jako vlna. Nejdřív se jí prudce stáhla kundička kolem prstů – jednou, dvakrát, třikrát – silně, rytmicky, jako by ho chtěla vtáhnout ještě hlouběji. Pak se celé její tělo začalo otřásat. Nohy se jí třásly v Tomášově sevření, stehna se chvěla, břicho se jí prudce stahovalo a uvolňovalo. Prsa se jí zvedala a klesala v rychlých, přerývaných nádeších. Hlava jí padla dozadu, ústa se jí otevřela dokořán a z nich vycházel nepřetržitý proud sténání: „Áááách… óóóó… mmmh… ááách… ano… óóóó!“
Vlna za vlnou ji procházela. Kundička se jí krčila a pulzovala tak silně, že jsem to viděla i z dálky – lesklé šťávy jí stékaly po prstech a po vnitřní straně stehen. Tělo se jí svíjelo, boky sebou škubaly, jako by se nemohla rozhodnout, jestli chce utéct, nebo se přitlačit ještě víc. Celý orgasmus trval dlouho – snad dvacet, možná třicet sekund nepřetržité, intenzivní rozkoše.
Tomáš to všechno sledoval s otevřenými ústy. Jeho ocas sebou cukal a další kapka předsémě mu stékala po žaludu.
Ale Marek nepřestal. Jen zpomalil. Prsty teď zasouval pomaleji, hlouběji, něžněji, jako by chtěl prodloužit každý zbytek rozkoše. Lenka sténala už slaběji, ale stále nepřetržitě: „Óóó… ááách… mmmh… ještě… óóó…“ Její tělo se občas ještě otřáslo dozvuky orgasmu.
Jeho vlastní velký ocas, který předtím stál jako kámen, teď trochu změknul – nebyl už tak tvrdě vzpřímený, ale pořád byl obrovský, těžký a lesklý, visel mu mezi nohama jako mohutný, napůl tvrdý palcát.
Valerie se usmála a lehce švihla bičíkem do vzduchu.
„Výborně, Marku Teď ji nech chvíli odpočinout… ale ne příliš dlouho.“
Lenka ležela na zádech, tělo se jí ještě občas otřásalo, dech měla rychlý a roztřesený. Tomáš stále klečel vedle ní a díval se na ni s touhou, kterou nedokázal skrýt.
A já… já jsem tam seděla, nohy pořád roztáhnuté, prsty na klitorisu přes promočené kalhotky, prsa venku a bradavky bolestivě tvrdé. Cítila jsem, jak se mi kundička znovu sama stahuje touhou po tom, co jsem právě viděla.
Valerie se na mě podívala a její oči se zaleskly.
„A co ty, Karolíno? Ještě chceš jen sledovat… nebo už chceš víc?“
Valerie se na mě dívala dlouho a pronikavě. Pak se usmála tím svým klidným, nekompromisním úsměvem.
„Karolíno… už jsi jen sledovala dost. Pojď sem. K Lence. Hlaď ji po prsou.“
Srdce mi bušilo tak silně, že jsem ho slyšela v uších. Přesto jsem poslechla. Slezla jsem z rohu postele a klekla si vedle Lenky. Její tělo bylo ještě horké a roztřesené z orgasmu. Lehce jsem jí přejela dlaněmi po plných prsou – byly teplé, měkké a bradavky měla pořád tvrdé. Lenka tiše zasténala: „Mmmh… “ a otevřela oči.
Valerie přikývla spokojeně. „Teď Marka. Pohlaď ho. A pak ho vezmi do pusy. Hoň ho. Chci, abys ho připravila pro Lenku.“
Klečela jsem vedle Marka. Jeho obrovský ocas už zase stál – tvrdý, žilnatý, lesklý od Lenčiných šťáv. Prsty se mi třásly, když jsem ho poprvé objala dlaní. Byl horký, těžký a pulzoval. Začala jsem ho pomalu honit – nahoru a dolů, pevně, ale něžně. Marek tiše zasténal.
Pak jsem se naklonila. Nejdřív jsem ho jen olízla – dlouhým tahem jazyka od kořene až po žalud. Potom jsem ho vzala do úst. Byl tak velký, že jsem musela otevřít pusu dokořán. Začala jsem ho pomalu sát, hlavu jsem pohybovala nahoru a dolů, zatímco rukou jsem ho stále honila. „Mmmh…“ uniklo mi kolem jeho ocasu.
Lenka vedle mě stále vydýchávala orgasmus. Tomáš ji pustil z kotníků, ale rukou jí pořád přejížděl přes mokrou, naběhlou kundu – tam, kde byl před chvílí Marek. Prsty se mu leskly jejími šťávami. Lenka tiše sténala: „Óóó… ááách…“
Valerie zvedla hlas: „Lenko, klekni si. Vystav kundu Markovi. Na čtyři. Karolíno… když už si hraješ, tak ho teď zasuň Lence dovnitř.“
Lenka se pomalu otočila a klekla si na všechny čtyři přímo přede mnou. Prdelka s vyšpulenou kundičkou byla krásně vystavená – kundička stále mokrá, růžová a lehce otevřená po předchozím šukání. Marek se postavil za ni.
Já jsem pořád držela jeho tlustý ocas v ruce. Naklonila jsem se blíž a přitlačila jeho žalud přímo na Lenčinu kundu. Byla tak vlhká, že se hned leskl. Pomalu jsem ho vedla – tlačila jsem ho dopředu, dokud se velká hlava nezačala roztahovat Lenčiny rty.
Lenka zasténala dlouze: „Áááách… óóóó…“
Viděla jsem to úplně zblízka. Obrovský žalud se pomalu nořil dovnitř, roztahoval ji, plnil ji. Každý centimetr, který jsem ho tlačila dál, Lenka doprovázela tichým, roztřeseným sténáním. Když byl Marek v ní až po kořen, Lenka se prohnula v zádech a tiše zakňourala: „Mmmh… je zase tak hluboko… ááách…“
Marek začal pomalu přirážet. Pomalé, hluboké pohyby – ven a dovnitř. Lenčina kundička se kolem něj napínala a leskla se. Já jsem se naklonila k Lence a začala ji líbat. Naše jazyky se setkaly – vlhké, horké, toužebné. Sténala jsem jí přímo do pusy, zatímco Marek ji pomalu šukal.
Valerie se postavila těsně vedle nás.
„Karolíno… teď pusou postarej o Tomáše. Vezmi ho do úst. Celého.“
Otočila jsem hlavu. Tomáš klečel vedle mě, jeho velký, napůl tvrdý ocas byl přímo před mým obličejem – stále lesklý, těžký a vonící sexem. Naklonila jsem se a vzala ho do pusy.
A zatímco jsem ho pomalu sahal a honila, Marek dál pomalu a hluboko šukal Lenku, a Valerie nad námi tiše přihlížela.

Marek teď šukal Lenku pomalu a hluboko. Viděla jsem to úplně zblízka. Její kundička byla krásně naběhlá, růžová a úplně mokrá – leskla se jejími vlastními šťávami i zbytkem po předchozím prstění. Každý příraz Markova obrovského ocasu ji roztahoval dokořán. Tlustá žilnatá hlava se pomalu vysouvala ven, až z ní zbýval jen lesklý žalud, a pak se znovu zanořovala celá dovnitř. Lenčina kundička se kolem něj napínala, pysky se jí krčily a pak se zase rozevíraly, jako by ho chtěly vtáhnout ještě hlouběji. Z každého přírazu vytékalo trochu jejích šťáv a stékalo jí po vnitřní straně stehen.
Jeho těžké koule pleskaly rytmicky o její naběhly poštěváček – vlhké, masité plesknutí, které se ozývalo celým salonkem. Plesk… plesk… plesk… Lenka sténala nepřetržitě: „Ááách… óóóó… mmmh… tak hluboko… ááách…“
Valerie se postavila těsně za mě. „Teď Tomáše, Karolíno. Pusou. Celého.“
Naklonila jsem se k Tomášovi. Jeho velký ocas byl přímo před mou tváří – napůl tvrdý, ale pořád obrovský, lesklý od předsémě. Nejdřív jsem ho olízla – dlouhým tahem jazyka od koulí až po žalud. Chuť byla slaná, lehce nasládlá, mužná. Pak jsem ho vzala do pusy. Otevřela jsem ústa dokořán a pomalu ho vsunula co nejdál. Byl tak tlustý, že mi vyplnil celou pusu. Začala jsem ho sát – hlava nahoru a dolů, pomalu, hluboko, jazykem jsem kroužila kolem žaludu a olizovala každou kapku předsémě, která mi stékala po jazyku. „Mmmh…“ zasténala jsem kolem jeho ocasu. Chuť mě vzrušovala ještě víc.
Tomáš mi zasténal a oběma rukama mi zmáčkl prsa. Chytil je pevně, mačkal je, válel je v dlaních. Pak mi vzal bradavky mezi prsty a začal je tahat – nahoru, do stran, kroutil s nimi. Bolestivá slast mi projela až do kundy. „Ááách…“ zasténala jsem mu kolem ocasu.
Valerie zvedla bičík a lehce mě plácla přes zadek. Plesk! Ostrý, ale nádherný šleh přes obě půlky. Pak znovu. A znovu. Každé plesknutí mě donutilo sténat ještě víc a sahat Tomáše ještě horlivěji.
„Lehni si na záda, Karolíno,“ přikázala Valerie. „Roztáhni nohy. A pořád ho vysaj.“
PPravou rukou jsem si stále hladila kundičku přes kalhotky – prsty jsem tlačila na klitoris, kroužila rychleji, pak pomaleji, pak zase rychleji. Látka byla tak mokrá, že jsem slyšela vlhký, třoucí zvuk při každém pohybu.
Valerie stála nad námi a najednou zvedla bičík.
Plesk! Přesně přes moje kalhotky, přímo na citlivou kundu. „Ááách!“ vykřikla jsem kolem Tomášova ocasu.
Plesk! Tentokrát přes levou bradavku. Ostrý, slastný šleh mi projel až do břicha.
Plesk! Pravá bradavka. Tělo se mi prohnulo.
„Rychleji, Karolíno,“ přikázala Valerie. „Hlaď se pořádně. Chci vidět, jak ti to dělá dobře.“
Poslechla jsem. Prsty jsem tlačila silněji, kroužila rychleji přes promočenou látku. Kundička se mi stahovala, cítila jsem, jak se blížím k vrcholu… ale Valerie to věděla. Znovu švihla bičíkem – tentokrát lehce, ale přesně přes klitoris přes kalhotky.
„Ááách… óóóó…“ zasténala jsem zoufale a ruka mi na chvíli ztuhla.
Tomáš mi najednou chytil hlavu oběma rukama a zasunul mi ocas ještě o kousek hlouběji. Cítila jsem, jak mi žalud tlačí na patro. Slzy mi vyhrkly do očí, ale nevadilo mi to. Sála jsem ho ještě horlivěji, jazykem jsem ho masírovala, sahaly jsem ho rukou u kořene a druhou rukou jsem se dál třela přes kalhotky.
Valerie se naklonila a zašeptala mi těsně u ucha: „Ještě ne, holčičko. Ještě ne. Drž se. Chci tě vidět, jak se trápíš touhou.“
Plesk! Další šlehnutí přes bradavku.
Plesk! Přes kalhotky.
Tělo se mi třáslo. Byla jsem tak blízko… tak strašně blízko… a Valerie mi to pořád nedovolila. Jen mě držela na hraně, zatímco jsem sála Tomáše, hladila se a sténala kolem jeho velkého ocasu.
„Ááách… mmmh… óóóó…“
Valerie se usmála a zvedla bičík. „Lenko, teď ho dojeď. Drž ho pevně a hon ho. Chci ho vidět, jak se na tobě udělá.“
Lenka se okamžitě otočila na kolena. Klekla si přímo před Marka, prsa se jí při pohybu těžce houpala – plná, měkká, s tvrdými bradavkami. Jednou rukou chytila jeho obrovský, lesklý ocas u kořene, druhou ho začala rychle a pevně honit. Její prsa se při každém pohybu ruky rytmicky houpala nahoru a dolů, až to vypadalo, jako by je někdo pod ní masíroval. „Mmmh… ááách…“ sténala tiše, zatímco se dívala Markovi přímo do očí.
Marek zasténal hluboce. Jeho ocas v její dlani pulzoval, žíly vystoupily ještě víc. Lenka ho honila rychleji, palcem kroužila přes žalud, rozmazávala předsémě, které z něj stále teklo.
„Teď klekni pořádně a vystav prsa,“ přikázala Valerie.
Lenka si klekla ještě výš, narovnala záda a vysunula hrudník dopředu. Její velká prsa se teď houpala volně a lákavě přímo pod Markovým ocasem.
Marek zaúpěl. Lenka ho honila ještě rychleji, pevně, až se jí ruka rozmazávala. Najednou se Markovi celé tělo napjalo.
„Ááách… óóóó…“ zasténala Lenka, když první silný proud horkého spermatu vystříkl přímo na její prsa. Další a další proudy mu stříkaly na dekolt, na bradavky, na krk a nakonec i na tvář a rty. Sperma bylo husté, bílé a stékalo jí po kůži v dlouhých pramenech. Lenka jen tiše sténala: „Mmmh… ááách…“ a pořád ho honila, dokud z něj nevytlačila úplně všechno.
Současně Tomáš ve mně ztuhl. Chytil mě za hlavu a zasunul mi ocas hluboko do pusy.
„Ááách…“ zasténala jsem kolem něj a v tu chvíli mi vyvrcholil přímo do úst. Horké, husté proudy spermatu mi plnily pusu – slané, krémové. Polkla jsem, kolik jsem mohla, ale stejně mi trochu stékalo z koutku úst po bradě.
Valerie se postavila nad nás. „Karolíno… postarej se o kamarádku. Všechno, co stéká Lence po prsou a po tváři….“
Poslechla jsem bez zaváhání. Naklonila jsem se k Lence a začala jí otirat prsa. Sbírala jsem každou kapku, každou stopu hustého spermatu z jejích bradavek, z dekoltu, z krku. Lenka tiše sténala: „Mmmh… ááách…“ , zatímco jsem ji čistila.
Když jsem dočistila i její tvář a rty, Valerie řekla: „A teď Marka. Očisti mu celý ocas. Ale d okonale.“
Klekla jsem si před Marka. Jeho velký ocas byl ještě polotvrdý, lesklý od spermatu a Lenčiných šťáv. Začala jsem ho čistitod koulí nahoru – dlouhými, pomalými tahy. Utirala jsem každou kapku, každou stopu. Na rozloučenou jsem ho políbila na žalud.
„Výborně, holčičko,“ pochválila mě Valerie tiše. „Vidíš? Už nejsi jen pozorovatelka.“
Klečela jsem tam na kolenou, s chutí Lenky a Tomáše v puse, s mokrými kalhotkami a tělem, které se třáslo touhou. A věděla jsem, že teď už není cesty zpět.
Valerie se na mě dívala dlouho, s tím svým klidným, ale nekompromisním pohledem. Pak tiše řekla:
„Teď už jsi dost čekala, Karolíno. Chci tě vidět, jak se uděláš. Sundej si ty promočené kalhotky. Prsa si nech venku. Lenko, pomoz jí. Marku… vyprstuj ji. Pořádně. Doveď ji na vrchol.“
Ruce se mi třásly, když jsem si stáhla mokré kalhotky dolů. Látka se mi lepila na kůži, byla úplně prosáklá mými šťávami. Když jsem je sundala, cítila jsem, jak mi chladný vzduch ovál nahou, horkou, pulzující kundu. Zůstala jsem jen v podprsence, kterou jsem měla shrnutou pod prsy – ty velké, těžké koule se mi teď volně houpaly, bradavky tvrdé a citlivé.
Lenka se ke mně okamžitě přisunula. Klekla si vedle mě, naklonila se a začala mě líbat – hluboce, vlhkým jazykem, zatímco mi jednou rukou něžně mačkala prsa a tahala za bradavky. „Mmmh… ááách…“ sténala jsem jí přímo do pusy.
Marek se postavil mezi mé roztáhnuté nohy. Jeho velké, silné prsty se mi pomalu dotkly kundy. Byl jsem tak mokrá, že hned dva prsty vklouzly dovnitř bez sebemenšího odporu. „Óóóó…“ zasténala jsem hlasitě, když je začal pomalu zasouvat a vysouvat. Byl zkušený – prsty ohnul a tlačil přímo na to citlivé místo uvnitř, zatímco palcem mi kroužil po klitorisu.
Lenka mi dál líbala krk, sahaly mi prsa, štípala bradavky. Marek zrychlil. Teď už do mě zasouval tři prsty – hluboko, rychle, rytmicky. Slyšela jsem vlhké, hlasité zvuky, jak mi prsty jezdí v mé úplně zalité kundě.
„Ááách… óóóó… mmmh…“ sténala jsem nepřetržitě. Tělo se mi napínalo. Cítila jsem, jak se mi kundička kolem jeho prstů krčí, jak se mi břicho stahuje. Lenka mi teď mačkala obě prsa najednou, tahala za bradavky silněji a líbala mě hluboko do pusy.
Marek přidal čtvrtý prst. Tlačil je do mě rychle a hluboko, palec mu stále kroužil po klitorisu v dokonalém rytmu. Najednou se ve mně něco zlomilo.
Orgasmus mě zasáhl jako obrovská, ničivá vlna.
Nejdřív se mi kundička prudce stáhla kolem jeho čtyř prstů – jednou, dvakrát, třikrát – tak silně a rychle, že jsem měla pocit, jako bych ho chtěla vtáhnout celého dovnitř. Pak přišla druhá, ještě silnější kontrakce, a pak další a další. Celé moje tělo se prohnulo v oblouku, záda se zvedla ze saténu, prsa se mi prudce třásla. „ÁÁÁÁÁCH… ÓÓÓÓÓÓ…!“ vykřikla jsem hlasitě, až se mi hlas zlomil.
Vlna za vlnou mě procházela. Nohy se mi nekontrolovatelně třásly, stehna se chvěla, paty se zarývaly do postele. Kundička se mi krčila a pulzovala tak intenzivně, že mi šťávy stékaly proudem po Markově ruce, po vnitřní straně stehen až na prostěradlo. Tělo se mi svíjelo, boky sebou škubaly proti jeho prstům, jako by chtěly ještě víc. Lenka mi pořád mačkala prsa a tahala za bradavky, což jen zesilovalo každou vlnu.
„Áááách… óóóóó… mmmh… ááách… bože… ano… óóóóó!“ sténala jsem nepřetržitě, hlasitě, bez jakékoliv kontroly. Orgasmus trval dlouho – snad čtyřicet, možná padesát sekund nepřetržité, drtivé rozkoše. Vlny přicházely jedna za druhou, každá trochu slabší, ale pořád tak silná, že jsem se celá trásla.
Když to konečně začalo slábnout, tělo se mi ještě občas otřásalo silnými dozvuky. Kundička se mi pomalu uvolňovala, ale pořád se lehce krčila kolem Markových prstů. Byla jsem úplně bez dechu, pokrytá potem, šťávami a slzami rozkoše, které mi stékaly po tvářích.
Ležela jsem tam, nohy stále roztáhnuté, prsa se mi prudce zvedala a klesala, a cítila jsem se… úplně zničená a zároveň neskutečně živá.
Valerie se usmála nade mnou.
„Výborně, holčičko. Teď už jsi opravdu jedna z nás.“

občas otřásalo silnými dozvuky. Kundička se mi pomalu uvolňovala, ale pořád se lehce krčila kolem Markových prstů. Byla jsem úplně bez dechu, pokrytá potem, šťávami a slzami rozkoše, které mi stékaly po tvářích.
Ležela jsem tam, nohy stále roztáhnuté, prsa se mi prudce zvedala a klesala, a cítila jsem se… úplně zničená a zároveň neskutečně živá.
Valerie se usmála nade mnou.
„Výborně, holčičko. Teď už jsi opravdu jedna z nás.“
Ležela jsem na zádech, nohy stále lehce roztáhnuté, tělo zalité potem a mými vlastními šťávami. Srdce mi bušilo jako o závod, dech byl přerývaný a celá jsem se ještě občas otřásala dozvuky toho neskutečného orgasmu. Lenka ležela těsně vedle mě, její teplá kůže se dotýkala mého ramene, prsa se jí pomalu zvedala a klesala. Tomáš seděl na kraji postele a jemně mi hladil stehno – pomalu, uklidňujícím pohybem.
„Bože… Karolíno…“ zašeptala Lenka a lehce se ke mně přitulila. „To bylo nádherné…“
Valerie stála nad námi ještě chvíli, pak se usmála a lehce poklepala bičíkem do dlaně. „Odpočiňte si. Vy tři jste si to dneska zasloužili.“ Otočila se k Markovi, který už stál vedle ní, a tiše mu něco řekla. Oba se pak pomalu vydali pryč z pokoje směrem k baru. Marek už zase vypadal svěže a připraveně.
Kolem nás ostatní páry pokračovaly, jako by se nic nestalo. Někde v rohu slyšela jsem rytmické sténání a plesknutí kůže o kůži, jinde tichý, vlhký zvuk orálu. Atmosféra byla stále hustá a teplá.
Lenka se po chvíli zvedla a podala mi ruku. „Pojď, holka. Sprcha nám udělá dobře.“ Přikývla jsem a nechala se odvést. Tomáš zůstal ještě chvíli sedět, ale pak se usmál a šel za námi.
Sprcha byla v přilehlé místnosti – velká, s několika hlavicemi a teplou vodou, která hned začala stékat po našich unavených tělech. Stály jsme s Lenkou pod proudem, voda nám stékala po prsou, po břiše, po stehnech. Po chvíli se k nám přidal i Tomáš. Objímal nás obě, jeho velké ruce nám hladily mokrá těla a my jsme se k němu přitiskly.
Když jsme se dostatečně opláchly, Lenka s Tomášem se ještě chvíli zdrželi pod sprchou. Já jsem se osušila, oblékla si černé šaty přímo na nahé tělo – žádné kalhotky, žádná podprsenka. „Na ostro,“ jak se říká. Látka se mi příjemně lepila na ještě citlivou kůži.
Vrátila jsem se do baru. Sedla jsem si na vysokou stoličku a objednala si sklenku vody. Z vedlejší místnosti – ze sprchy – bylo najednou slyšet Lenčino tiché, roztřesené sténání: „Ááách… mmmh… óóó…“ Usmála jsem se. Tomáš se k ní zřejmě přidal znovu.
Valerie si ke mně přisedla. Měla už na sobě elegantní černé šaty, vypadala svěže a dokonale ovládala situaci. Marek stál kousek za ní, tiše a připravený.
„Tak co, Karolíno?“ zeptala se tiše a usmála se. „Jak se ti líbil tvůj první večer?“
Polkla jsem. „Bylo to… intenzivní. Neskutečné.“
„Dobře. Pravidla jsou jednoduchá. Příště už nemusíš a nebudeš jen pozorovatelka. Příště si tě vezmu víc pod křídla. Budeš mít víc času, víc příkazů a víc rozkoše. Ale vždycky s tvým souhlasem. Vždycky můžeš říct červená.“ Lehce mi položila ruku na stehno. „A věř mi… příště si užiješ mnohem víc.“
V tu chvíli se z vedlejší místnosti ozvalo Lenčino hlasitější sténání, pak tichý smích a nakonec ticho.
Po pár minutách se Lenka s Tomášem vrátili. Oba už byli oblečení do civilu – Lenka v jednoduchých šatech, Tomáš v košili a kalhotách. Vypadali svěže, usmívali se a Lenka mi mrkla.
„Tak co, holka?“ zeptala se tiše a posadila se vedle mě. „Jedeš domů, nebo ještě chvíli zůstaneme?“
Seděla jsem tam v šatech na ostro, s chutí večera stále na jazyku, a věděla jsem, že tohle nebyl poslední večer v této vile.
Slunce už skoro zapadlo a moře mělo tu zlatavě-oranžovou barvu, kterou miluju nejvíc. Ležela jsem na písku, perlový náhrdelník mi chladil mezi prsy. Vzpomínka na tu noc v roce 2001 mě úplně zaplavila.
Pomalu jsem se zvedla. Prsa se mi při pohybu těžce houpala, bradavky stály tvrdé v chladném večerním vzduchu. Vstala jsem a vydala se k vodě. Každý krok na měkkém písku je nechal ještě víc pohupovat. Došla jsem až k lomu vln a ponořila se.
Chladná mořská voda mě objala najednou. Bradavky mi okamžitě ztvrdly ještě víc – skoro až do bolesti – a pak se pomalu, nádherně uklidnily. Chlad je změkčil, zklidnil. Prsa se mi lehce pohupovala ve vodě, volnější, jako by je moře hladilo. Ponořila jsem se až po krk a nechala se unášet vlnami.
Voda mi smývala všechno – pot, šťávy, slzy rozkoše i tu sladkou únavu z večera před dvaceti pěti lety.
Usmála jsem se do zapadajícího slunce.
Ten večer v vile mi otevřel dveře, které jsem už nikdy nezavřela.
A teď, tady, v jenom ve spodním dílu plavek v chorvatském moři, jsem byla vděčná za každou jednu vzpomínku.
Za každé sténání. Za každý příkaz. Za každou kapku rozkoše.