Porno. Jaké porno máte nejradši? Já to amatérské. Porno, které dělají obyčejní lidé a kteří dost možná můžou být vaši sousedi, známí, pani prodavačka z krámu, kde chodíte nakupovat snídaně, nebo servirka v restauraci. Třeba to, co jste videli včera večer, dělala ta holka, co sedi v autě naproti vám na semaforech a čeká na zelenou, aby mohla jet a nebo ten pár, který jede s vámi autobusem...a oni to neví, ale vy ano...
Před pár lety jsem pracoval v jedné větší firmě na kraji Prahy. Čím se zabývala, je asi zbytečné psát, ale co tam pracovalo za lidi, to už je zajímavější. Kolektiv o desítkách lidech, kteří musí spolu trávit velkou část dne, vždy vytvoří kulisy pro románky na všechny strany. Já jich prožil několik...
Mám rád zralé ženy. Ne, kecám. Miluji je. Ty mladé, co mají tělo ještě, jak z výroby, maji často i mozek, jako kdyby právě opustil výrobní linku a teď se bude ještě testovat, učit a zkoušet, než pochyti, co má. A to radši přenechám jiným. A ty pevné zadečky a pevná prsíčka... Co je lepšího, než ženská, co má v té hlavě už všechno srovnané a k tomu má zadek, pořádný zadek. A že neni hubená, jako ta čerstvá dvacítka? Ha, nedokonalost je právě ta pravá dokonalost. To je důvod proč jsou a budou vždycky perfektni chytrý hodinky, co umi všechno o řády levnější, než nějaký "obyč" ručičkové ze Švýcarska, co krom času a škrcení zápěstí neumí nic jiného.
NE-DO-KO-NA-LOST = DO-KO-NA-LOST
Má kolegyně Mirka jedna tahle nedokonalá dokonalost byla. Tou dobou jí moc nechybělo do čtyřiceti a já byl proti ní mladé ucho. Občas jsme se nekde zakecali, sem tam zašli na cigáro, abych si poslechl, jak ji štve manžel, nebo co zase děti... popravdě, nikdy jsem jí moc neposlouchal a spíše jsem ji žral očima a přikyvoval a to se jí libilo, protože jí - konečně někdo poslouchal. Dlouhé černé vlasy, silnější - baculka, o hlavu menší a prostě s tou jiskrou, co mi nedávala spát. Nejednou jsem viděl, jak se jí rýsují pod oblečením bradavky - velké a tvrdé, takové, jaké má plno žen, co se stanou matkami...
"Tak co, vikend před námi, co budeš dělat?"" zeptala se.
Chvíli jsem přemýšlel, než jsem odpověděl, že ještě nemám plán, ale když je venku tak hezky, asi vyrazím někam do světa... Zatvářila se zamyšleně, než navrhla, že by jsme mohli jít třeba ven pokecat i mimo práci. Manžel měl být s dětmi a kamarády přes den pryč, na nějakým pánským dni, kde se bude grilovat, pít pivo a hrát fotbal a to neni nic pro ní, snad jen krom toho piva.
V sobotu po obědě jsme dali spicha na Hájích. Čekal jsem opřený o zeď před východem z Metra, aby mě Mirka videla a nemusela hledat. Vyšla ven. Krásná, nádherná. Černé dlouhé vlasy jí vlály ve větru, v uších měla zlaté kruhy, lehký make-up a obrovský úsměv. Tohle je ta ženská, co jí doma nikdo neposlouchá a nevnímá? A ty šaty, co si vzala - tmavé, kde bylo na tisíce kytiček, které svoji nepravidelností rušily siluetu jejího těla a to jí dodávalo takový rošťácký šmrnc...
Prvni asi dvě hodiny jsme jen seděli u přehrady u stánku, popijeli studené pivo v horkém dni a klábosili. Nejprve jen o všem všeobecným, co děti, manžel, práce, kolegové a s každým dalším pivem se nám jazyky rozvazovaly a naše témata začínala být více pikantnější a pikantnější.
"Mirko, nepůjdeme se projít, když už tu jsme" zeptal jsem se.
""Ale jo, mohli by jsme. Nějak mi to už leze do hlavy, tak alespoň zvolníme." zvedla se z lavice, upravila si šaty a vyšli jsme.
Chozeni kolem přehrady je super, ale ne když je vikend, hezký počasí a všude jezdí mraky cyklistů, lidí na bruslích a nebo pejskařů. To pak pohyb po cestě připomíná spíše únikovou hru a toho jsme moc součástí být nechtěli. Aby jsme se tomu vyhnuli, museli jsme to vzit po nějaké malé pěšince do lesa a pak po další a další až jsme byli ztraceni někde kolem přehrady, ale kde, to jsme vůbec netušili a vypitá piva začala fungovat, na oba.
"Já se bojím, nevíš kde jsme? Jestli jsme se neztratili a teď tu umřeme v lese..." zachychotala se a podala mi ruku.
Zmáčkl jsem ji dlaň. Jako by tisic voltů mnou projelo. ,,Neboj, se mnou se ti nemůže nic stát. Házel jsem za nás chleba, aby jsme se neztratili."
"Ty jsi měl sebou chleba?" smála se dál.
"Neměl, takže jsme ztracený. Kdybych byl pes, poznal bych to podle očuraných stromů." dělal jsem si z ni srandu dál.
"Ty si z toho děláš srandu, ale já jestli se nevyčůrám, tak se počůrám." nohy se ji zkřížili a položila si dolů ruku.
"Tak prosím, posluš si, stejně taky musím."
Otočila se a přejela okolí pohledem kam to bude nejlepší a potom odkráčela za nějaké keře a stromy. Já to měl o poznání lehčí, krok stranou z cesty, otočit, vyndat a úleva byla za mnou. Oklepal jsem ho, uklidil a otočil.
"Baf!" bafla na mě.
Lekl jsem se, tohle jsem nečekal. Kdo ví, jak dlouho tam stála...?
"Psst" přiložila si prst na rty, "pojď, ale potichu. Něco ti ukážu."
Chytla mě za ruku a potichu táhla někam do těch míst, kam si běžela odskočit.
"Po-ti-chu" znova zašeptala a ukázala někam do dálky před sebou.
Nejprve jsem nechápal, co vidim, až mi to došlo. kousek za křovím a stromy byl páreček - věkové někde mezi námi a rozhodl se s hezkým počasím naložit po svým. K našemu štěstí nás nevideli, ale my je jo.
"Ty vole, porno." uteklo mi z pusy.
"Jo, porno. Máš rád porno, nebo ne?" šeptala má kolegyně krčící se za stromem.
"No, mám. Ty taky, ne?"
"Občas se na něj podívám, když si to musim dělat doma sama." řekla to, jako by nic.
Pohladil jsem jí po zádech. Nebránila se. Paní, kterou jsme pozorovali mezitim vyndala péro z pusy. Honila ho, občas nasála a něco říkala svému druhovi. Ten jí hladil po tváři a pak jí ho zase strčil do pusy a přirážel, jako by mu šlo o zivot.
Otočil jsem se, abych viděl jestli je kolem čistý vzduch, nadechl se a zlehka jsem pohladil Mirku po stehně pod šaty. Měla horké stehno. Má ruka pokračovala k jejímu velkému pozadí, ale opatrně. Bál jsem se, že se otočí, vrazí mi facku a uteče...ale kdo nezkusí, nezíská.
Námi pozorovány páreček se zatím rozhodl, že bylo už dosti bušení do stoliček a mandlí a žena si stoupla, otočila, ohnula v zádech, ruce opřela o kůru stromu před sebou a vyšpulila zadeček. Muž jí chytil levou rukou za bok, pravou chytil penis a ten ji zastrčil dovnitř. Když ucítil, že vše je jak má být, chytil ji teď volnou rukou přes druhou půlku a občas ji trochu popleskal, aby to nebylo moc slyšet. Myslím, že oni by ale v tu chvili neslyšeli ani výstřel z děla, jak byli zabrání do své činnosti a o mé kolegyni se dalo říct něco podobného.
Stál jsem za Mirkou, která se nadále opírala o strom, ze kterého pozorovala ty dva, co se milovali. Ruka my pod šaty vyjela na její zadek. Prsty jsem jel přes bok, kyčel a až dopředu do slabin na třísla. Tam jsem citil lem spodního prádla. Toho prádla, které bylo asi posledni bariéra před zatracením a hříchem.
Jen prstik si ohřeji a hned zase půjdu. Stará a známá lež. Nejdřív prst, pak třeba jeste druhý, třetí a nakonec i péro. Jeden prst odhrnul to jemné prádlo, aby ten druhý mohl vklouznout dovnitř, jako lupič. Byla hladce oholena, horká a mokrá. Hodně mokrá.
Prsty jsem jí tančil okolo místa, kde měla klitoris, líbal po krku a sledoval po očku i druhý pár, který ještě pořád souložil, ale už ne tak rychle.
Chtěl bych si ji vzít, ale jak? Tady? Jsem stydlin a tady by mě někdo mohl vidět a nebo by mě viděl ten druhý pár a to jsem taky nechtěl...mé dilema rostlo s mojí chutí.
Mokro. Stále větší mokro. Mirka dýchala už daleko rychleji. Pravdou je, že hraní s klitorisem jsem střídal s hraním s její kundičkou. Má erekce jí tlačila zezadu na zadek, ale ta mrcha, misto aby mi dala, tak mi vzala moji volnou ruku a dala si jí na pusu. Zakousla se. Já chtěl řvát. Ona chtěla taky řvát. Já bolestí, ona slastí. Oba jsme ale jen potichu kňučeli.
Přesně ve stejnou chvíli muž, které jsme ani jeden už moc nevnimali, vytáhl svoji chloubu a vystříkal se žene na záda.
"Dělej, musíme zmizet. Ty za chvíli půjdou pryč a mohli by nás tu najít." řekla mi má kolegyně a táhla mě pryč.
Ale nešli jsme moc daleko, jen jsme zase sešli z cesty, ale tentokrát už záměrně.
"Lehni si." rozkázala.
Lehl jsem si. Klekla si a stáhla mi kalhoty i s trenkama. Na nic nečekala a vzala můj úd do svých úst. Tady se pozná zač jsou nedoceněný ženský.
Kouřila mě, ale jenom chvíli, aby byl krásně tvrdý a mokrý. Sáhla pod sukni, vytáhla kalhotky a zahodila je někam do dálky. Taky jsme je pak už nenašli. Vzala mi chloubu, navedla můj žalud mezi její pysky a dosedla. Nadzvedla se a zase. Chytil jsem ji za šaty a začal jí je rvát přes hlavu. Pochopila co chci a asi spíše, abych jí ty šaty nezničil, tak si je sundala a s nimi i podprsenku. Na mě vyskočila dvě veliká macatá prsa. Dva veliké růžové dvorce, dvě veliké a tvrdé bradavky.
Hopsala na mě chvílí, než jí zazvonil telefon. Manžel. Že asi za hodinu budou doma a kde je a co dělá. Zvolnila tempo a jen pohybem pánvi na mě jezdila a do telefonu mu co nejklidněji řekla, že právě vylézá schody na Pražský hrad a že to chvíli potrvá, než přijede domů.
"Klidně se udělej do mě, beru prášky." řekla mi, když položila telefon. Nemusela říkat dvakrát. Svět se zlomil v jedné vteřině, má mysl vylítla do oblak, aby spadla hluboko pod zem a já to pustil a nechal jsem kohout otevřený.
Slezla ze mě, udelala dva kroky ode mě, sedla si do podřepu. Jak tam tak nahá dřepěla, mohutná prsa ji vysela dolů k zemi a já se na ní díval a usmíval se jako blbec a ona se smála úplně stejně.
Kdo by nás viděl, ten by si říkal, že jsme dva blázni a byli jsme. Mirka v podřepu, z její chrámu rozkoše kapalo mé sperma a začala čůrat, ale takový ten proud, jaký je po pivu. Velký a silný a já si mezitím honil mé ulepené péro, které už začínalo přicházet k sobě a ten proud byl vzrušující. Jako něco, co je zakázaného a já ten zákaz prolomil...jako celé to odpoledne...
No a vite koho jsme potkali v autobuse na cestě na metro? V tom autobuse se jako obvykle všichni tvářili, jako na pohřbu, až na dvě ženy a dva muže, co se usmivali. Ano, potkali jsme ten pár, který si to rozdával před našima očima. Zvláštní, ale bylo, a na tom jsme se potom oba shodli, že se na nás taky tak zvláštně usmivali.
