Šero v komnatě prořezával jen úzký paprsek světla, který pronikal skrze těžké sametové závěsy. Vzduch voněl drahým dřevem, kůží a lehkým závanem parfému, který patřil jediné osobě v domě – Paní.
Viktor stál nehybně uprostřed místnosti, srdce mu divoce bušilo proti žebrům. Každý nádech pro něj byl připomínkou jeho naprosté oddanosti. Dnes večer nebyl obyčejným sluhou, který diskrétně plní…