Jana stála uprostřed malého bytu po babičce, na stěnách byly květované tapety, které jí připomínaly staré časy. Tělo měla už pevně zabalené v tenké bílé zentai kombinéze. Materiál byl sice tenký, ale dokonale přiléhavý, že ho cítila jako druhou kůži – každá křivka prsou, boků i stehen byla dokonale zvýrazněná. Masku měla staženou přes obličej, takže svět viděla skrz jemný bílý filtr. Dýchala zhluboka, už teď vzrušená tím, jak ji látka svírala.
V rukou držela lesklý růžový zentai oblek. Byl o něco silnější, s metalickým leskem, který odrážel světlo lampy. Chvilku zaváhala, ale pak vzrušeně vydechla, „Je čas na druhou vrstvu,“.
Pomalu si natáhla růžové nohavice přes sněhově bílá lýtka. Lesklá látka klouzala po bílém zentai s tichým šustěním. Cítila, jak se oba materiály tisknou k sobě. Bílá vrstva pod růžovou vytvářela nádherný kontrast. Když si přetáhla oblek přes boky a zadek, zasténala. Dvojitá vrstva ji stahovala ještě pevněji, jako by ji někdo objímal ze všech stran.
Ruce jí vklouzly do růžových rukávů. Prsty v bílých rukavicích pod růžovými teď vypadaly jako ukryté v lesklém obalu. Nakonec si přetáhla růžovou kuklu obleku přes bílou hlavu. Teď byla kompletně pod dvěma vrstvami navenek zářivě růžová, uvnitř tajně bílá.
Přešla před zrcadlo. Pohled na sebe ji skoro připravil o dech. Tělo měla dokonale vymodelované, prsa se napínala proti dvěma vrstvám, bradavky byly jasně viditelné jako malé tvrdé body. Mezi nohama se rýsoval výrazný obrys, který dvojitá vrstva ještě zesílila.
Jana si pomalu přejela rukama po těle. Vzrušeně se zachvěla, tenká bílá vrstva byla jako druhá kůže a jemně se lepila na její kůži. Zatímco lesklý růžový, jí držel v pevném objetí. Každý pohyb byl doprovázený tichým zašustěním a pocitem narůstajícího tepla.
Posadila se na okraj gauče, nohy lehce roztáhla a rukou si začala hladit rozkrok přes dvě vrstvy. Tlak byl jemný, ale intenzivní. Cítila, jak pomalu bílá látka vlhne jejím vzrušením. Zavřela oči pod maskou a představovala si, jak by vypadala třetí vrstva. Smutně vydechla, “Nemůžu si jí teď dopřát.”
Jana seděla na gauči ve dvou vrstvách a přemýšlela co dál. Prsty si pomalu třela vlhký rozkrok, když uslyšela zvuk klíče v zámku.
Dveře se tiše otevřely a dovnitř vešla její spolubydlící a nejlepší kamarádka Klára. Vysoká, štíhlá, s dlouhými tmavými vlasy a potutelným úsměvem. Měla na sobě jen jednoduché černé legíny a tričko, v ruce měla velkou černou tašku.
„Tak co, už jsi ve dvou vrstvách?“ zeptala se Klára s úsměvem a zavřela za sebou. „Vypadáš úžasně sexy. V té růžové jsi skoro jako porcelánová panenka, je to nádhera.“
Jana zvedla hlavu, obličej stále skrytý pod dvěma vrstvami. „Hodila by se ještě třetí vrstva, ale na tu teď nemám.“
Klára odložila tašku a přistoupila blíž. Pohladila Janu a jemně políbila, “Od čeho jsou kámošky?”
Z tašky vytáhla dokonale černý, lesklý zentai oblek z hustšího, téměř latexového materiálu. Byl úplně neprůhledný, ale úžasně se leskl. „Ten bude brutální. Budeš v tom skoro dokonale izolovaná od vnějšího světa.“
Nejdřív pomohla Janě vstát. Ruce Kláry klouzaly po růžovém povrchu, obdivně ji hladila po bocích, prsou a zadku. „Cítíš, jak tě to už teď svírá? Dva obleky… a teď přijde třetí.“
Jana vydechla, “To bys pro mě udělala?” Klára jí jemně plácla, “Zentai panenky nemluví.”
Klára si před Janu klekla a držela černý oblek otevřený. Jana pomalu strkala nohu do černé nohavice. Lesklá černá látka klouzala přes růžovou s jemným odporem. Klára ji pečlivě vyhlazovala, rukama tlačila materiál nahoru po lýtkách, kolenou a stehnech. Čím výš, tím víc Jana cítila, jak se tlak zvyšuje. Tři vrstvy teď svíraly její tělo najednou.
„Pomalu… dýchej,“ šeptala Klára a rukama hladila Janu po stehnech, aby látka hezky sedla. Když došly k bokům a zadku, Klára musela zatlačit silněji. Jana zasténala, když černá vrstva pevně obepnula její růžový zadek. Tlak v rozkroku byl teď neskutečný.
Klára se postavila za Janu a pomohla jí s oblékáním. Ruce jí zajely pod černý materiál, vyhlazovaly růžovou vrstvu pod ním, tlačily ji nahoru přes břicho až k prsům. Když černý oblek přetáhla přes Janiny plnější prsa, obě dvě ztichly. Klára je zvenčí pevně obemkla dlaněmi a stiskla.
„Bože… vypadají úžasně,“ zašeptala Klára vzrušeně.
Nakonec přišla na řadu kukla. Klára stála před Janou, držela černou masku a pomalu ji přetahovala přes růžovou hlavu. Jana na chvilku zpanikařila, protože přes tři vrstvy skoro neviděla. Klára jí jemně pohladila, “Jsem tad s tebou, dýchej.” Pak jí pečlivě vyrovnala látku kolem krku, ramen a nakonec zapnula zip vzadu až nahoru.
Před Klárou stála teď černá figurína, nebo spíš panenka, zvenčí dokonale anonymní, lesklá černá postava. Uvnitř však byla bílá a růžová, dvě tajné vrstvy, které ji svíraly na každém milimetru těla. Pod tím vším byla její nejlepší kamarádka.
Klára ustoupila o krok a obdivovala dílo. Rukama přejela po černém těle, stiskla prsa, přejela po břiše až k rozkroku a tam se zastavila. Začala pomalu, ale pevně tlačit prsty přes tři vrstvy.
„Jak se cítíš?“ zeptala se tiše.
Jana jen zasténala. Hlas byl silně ztlumený. Tělo měla tak stlačené, že každý pohyb byl boj a zároveň neuvěřitelné vzrušení. Klára se přitiskla k ní zepředu, jednou rukou ji stále dráždila mezi nohama a druhou ji držela za krk.
„Teď jsi moje,“ zašeptala Klára a políbila ji přes černou masku. „A ještě s tebou nejsem hotová…“
Klára ji pomalu otočila čelem k sobě, přitáhla si ji blízko a začala ji líbat přes černou masku. Dlouze, vášnivě, jazykem přejížděla po lesklé látce přes její rty. Ruce měla stále mezi jejíma nohama, pomalu a rytmicky ji třela.
Pak Klára couvla, rychle si svlékla tričko a legíny a zůstala jen v černých kalhotkách.
Pomalu odvedla Janu do vedlejší ložnice, kde byla velká postel. “Teď tě položím moje panenko a pohraju si s tebou.” Začala jí jemně hladit a třít se svým nahým tělem o její oblečené. Klára cítila jak má mokré kalhotky. Sundala si je a nahým klínem se třela o kamarádčin klín pod třemi vrstvami. Po chvilce tření se Klára natáhla pro vibrátor s masážní hlavicí. Přitiskla ho Janě na klín a sama si lehla na svojí černou panenku. Zahihňala se, “Tohle je kouzelná hůlka moje panenko, díky ní se teď můžeš hýbat.” Jana se pod třemi vrstvami zahihňala a začala Kláře opětovat její doteky, hlazení a vzrušování...
Byla už hluboká noc, když Klára pomohla Janě svléknout všechny tři vrstvy, které byly nádherně promočené od milostných šťáviček obou kamarádek. Když byly ve sprše tak jí Jana pošeptala, “Bylo to úžasné, ráda bych, abychom si to příště otočili.”
