Riskantní hra na gauči
Veronika spala hluboce, její hlava byla sesunutá na Ivetině rameni. Iveta se na mě podívala, v očích se jí mísil alkohol, touha a čistý adrenalin. Pomalu, s absolutní opatrností, podsunula pod Veroniku polštář, aby ji mohla jemně položit na druhou stranu gauče. Veronika jen něco zamumlala, otočila se na bok zády k nám a spala dál.
Srdce mi bušilo až v krku. Přesunul jsem se na gauč a sedl si těsně k Ivetě. Naše těla se dotkla a z obou jako by opadla veškerá měsíce střádaná kontrola.
„Ty jsi blázen,“ zašeptala Iveta sotva slyšitelně, ale přitom se ke mně přitiskla ještě blíž. Její dech voněl po Aperitu.
„Chci tě už hrozně dlouho,“ odpověděl jsem stejným šepotem.
Místo dalších slov jsem ji vzal za ruku. Naše prsty se propletly. Iveta zaklonila hlavu a já se naklonil k ní. Naše první polibky byly tiché, opatrné a neuvěřitelně horké. Každé jemné mlasknutí nebo vzdech zanikaly v tichém šumu televize. Iveta mě chytila za vlasy a přitáhla si mě blíž, její rty byly poddajné a hladové.
Při každém sebemenším pohybu Veroniky na druhém konci gauče jsme oba ztuhli, srdce nám vynechalo vlnu, a jen jsme sledovali její záda. To nebezpečí, že se každou vteřinu může probudit, celou situaci jen vyostřovalo.
Iveta se mi posadila na klín, obkročmo, přičemž její krátké šaty se vyhrnuly vysoko nad stehna. Moje ruce okamžitě sjely na její boky a pomalu jí začaly sjíždět pod látku. Byla horká a pod mými doteky se slabě zachvěla. Sklonil jsem se k jejímu krku, líbal ji na pulzující tepnu a Iveta ticho v místnosti potlačovala tím, že si kousala do vlastního rtu, aby nevybravila ani hlásku. Její ruka přitom sklouzla dolů k mému rozparku...
