Čubka na samotě u lesa IX

28 giu 2026 · 1,068 views Noraelen

Zbytek večera jsem muže obsluhovala, občas některý chtěl opět vykouřit, nebo naopak si hrát s mým tělem.

Poslušně jsem plnila jejich pokyny.

Nakonec mě pán poslal do mého „pokoje“.

Lehla jsem si a usnula téměř hned.

Probudila mě ruka na obličeji.

Netušila jsem kdo to je.

Tma byla neproniknutelná někdo mi zavázal oči.

 Ruce přivázal za oka  u postele a nohy široce rozevřené uvázal ve stejném bodě.

Byla jsem úplně odevzdaná.

Cítila jsem obličej mezi stehny a začal mě lizat.

Bral mé pysky mezi rty, cucal můj poštěváček a jazykem jezdil hluboko do mé díry.

Bylo to moc příjemné.

Chvílemi jazykem jezdil i na můj anál.

Cítila jsem že se blíží můj orgasmus.

Vtom vcucl můj poštěváček mezi rty a dvěma prsty jedné ruky zajel do mých děr, a začal ve mně jezdit.

Nedalo se to vydržet.

Vybuchla jsem mu přímo do obličeje. V několika záškubech že mě tryskala má šťáva kterou hltal jako žíznivý pes.

Když mě vypil tak přešel k mému obličeji a svůj ocas si na můj obličej vyhonil.

Byla jsem unavená ale spokojená.

Čekala jsem co bude, ale on odešel a nechal mě tam přivázanou k posteli.

Ráno se otevřeli dveře.

„Co se tady dělo?“ poznala jsem hlas hospodáře „kdo si tady hrál v noci s čubkou?“

Slyšela jsem jak muži vstoupili ale nikdo neřekl co se dělo, jen všichni nevěřícně mluvili o tom že vlastně nikdo nic neví.

Hospodář mě odvázal, sundal mi šátek.

Mžourala jsem v nastalém světle a mnula si zápěstí i kotníky.

„Co se stalo?“ ptal se hospodář.

„Nevím pane, v noci mě někdo přivázal, vylízal mě a postříkal mi obličej, víc nevím“ odpověděla jsem nejdelší větou svého pobytu.

„Tak zkusíme jestli poznáš podle ocasu kdo to byl „ řekl a sám vytáhl ocas a dal mi ho očichat a ochutnat.

Postupně jsem to samé musela se všemi, opakovaně, několikrát, až mi nakonec všichni postříkal obličej.

Ale byla jsem si téměř jistá, že ten pach ani chuť mezi nimi není.

Sdělila jsem to hospodáři.

Dopoledne jsem musela ještě všem kamarádům posloužit než mě hospodář vzal k autu.

„Tak se můžeš obléknout, odvezu tě k pánovi“ řekl.

Oblékla jsem se tak jak jsem byla a nastoupila do auta.

Hospodář mě odvezl k zastávce.

Vlak přijel během chvilky.

Nastoupila jsem a sedla na místo a přemýšlela o prožitém víkendu.

Parta výrostků mě pozorovala, až teď jsem si uvědomila, že jistě vypadám zajímavě, a jistě ani nevoním jako růže.

Za chvíli už mě na nádraží čekal můj pán, který si mě odvezl domů a já mu musela vyprávět o plnění posledního úkolu.