Slunce pomalu zapadalo za obzor, když Marek stál u krajnice s nataženým palcem. Cítil únavu z dlouhého dne, ale naděje na svezení byla silná. Když u něj zastavilo černé auto, neváhal. Uvnitř seděl Tomáš, chlap s uhrančivým pohledem, který ho přivítal rázným: „Ahoj!“ Cesta zpočátku ubíhala v běžném duchu, ale jak kilometry přibývaly, atmosféra v kabině houstla. „Víš,“ začal Tomáš po chvíli ticha, „taky jsem byl mladej a jednou jsem stopnul chlápka, co byl starší než já. Vyprávěl mi o svém životě a pak... no, za to svezení prostě něco chtěl. Normálně za jízdy vyndal péro. Dovedeš si to představit?“
Marek cítil, jak se mu rozbušilo srdce. „Aha... takových starších chlápků už jsem pár stopnul, ale nikdo z nich tohle neudělal,“ vydechl fascinovaně. „Ale upřímně? Dokážu si to představit. Muselo to být neuvěřitelně rajcovní. Co se dělo pak?“ Tomáš se na něj podíval s úsměvem, ve kterém se zračila zkušenost i nátlak. „Přesně takhle ho vyndal,“ řekl a pravou rukou si rozepnul poklopec, aby vyprostil své už tvrdé, oholené péro. „A já mu ho musel za jízdy honit.“
Marek nespouštěl z jeho rozkroku oči. Srdce mu bušilo až v krku. „Wow... a honil jsi ho? Máš hrozně pěkné péro, opravdu velké. Líbí se mi,“ vyhrkl a jeho ruka se podvědomě pohnula k Tomášovu klínu. „Nejen to,“ odpověděl Tomáš a položil Markovu ruku pevně na svůj tepající úd. „Myslím, že bys měl začít i ty.“ Marek nečekal na vyzvání. Začal ho poslušně a dychtivě hladit. Tomáš si jednou rukou stáhl kraťasy úplně dolů a nechal své péro volně vyniknout. „Líbí se ti?“ zeptal se drsně. „Je... je naprosto krásné,“ zašeptal Marek. „Tak díky,“ ucedil Tomáš. Ve vteřině, kdy chtěl Marek něco dodat, ho Tomáš přitáhl za vlasy k sobě a hrubě mu svůj úd vtiskl do úst. „Tak mi toho čuráka pořádně vyhul,“ zavelel.
Marek nekladl odpor. Pustil jeho tělo a začal ho kouřit bez použití rukou, obdivoval každý záhyb jeho krásného žaludu. „Líbí se ti to?“ zamumlal Marek. „Mmm, moc,“ zamručel Tomáš a prudce strhl volant na úzkou, zapadlou lesní cestu. Auto rázně zastavil pod korunami stromů. „Jooo, pěkně mi toho čuráka kouř,“ zavelel a přitlačil Markovu hlavu hluboko ke svému tělu. „Soustřeď se jen na mě a nevšímej si okolí, Marku. Teď existujeme jen my dva.“
Situace na lesní cestě nabrala nečekané obrátky. Marek klečel na všech čtyřech před kapotou, v ústech měl Tomášovo pulzující péro a cítil každý tvrdý náraz cizince, který se objevil odnikud a neúnavně ho plnil zezadu. Tomáš seděl na kapotě, sledoval ten výjev se zvráceným uspokojením a nechal Marka, aby se mu věnoval s naprostou oddaností. „Mmm, joooo, dívej se na něj, jak se snaží,“ zavrčel Tomáš a položil Markovi ruku na zátylek. Cizinec, který se ani na vteřinu nezastavil, přitlačil ještě víc. Jeho 21cm kladivo Marka totálně vyplňovalo. Jak se jeho tempo zrychlovalo, Marek cítil, že se blíží k hranici, kterou už nebude schopen ovládat.
„Ááá... pánové,“ vydechl Marek, když na moment vyklouzl Tomášovi z pusy, aby se nadechl. Cizinec se hlasitě zasmál, chytil Marka za boky a začal do něj bušit s naprostou dravostí. Tomáš pozoroval Markův zadek, jak se pod nárazy cizince vlní, a začal mu prsty dráždit citlivá místa na těle. „Ještě, ještě do něj!“ zavelel Tomáš. Marek už nevnímal nic jiného než ten rytmus. Byl v totálním transu, obklopen dvěma chlapy, kteří ho používali jako svou hračku. Cizinec se s hlasitým, hlubokým zachrčením napnul, naposledy do něj prudce narazil a v kondomu uvnitř Markovy dírky se uvolnila horká dávka semene. Po chvíli cizinec zmizel zpátky v lese.
Ticho, které po něm zbylo, bylo elektrizující. Marek stál na všech čtyřech u kapoty, zadeček měl rudý a rozechvělý. Tomáš se na něj díval s predátorským klidem. „Tak co teď s tebou a mým nevystříkaným pérem?“ zeptal se chraplavě. Marek se pomalu postavil a Tomáš sešvihl z kapoty, zkoumavě si prohlédl Markovu tepající dírku a uznalým tónem pronesl: „Teda... ten cizinec tě pěkně rozmrdal.“ V tu vteřinu ho Tomáš zezadu pevně chytil za boky a bez varování do něj vrazil svůj 21cm klacek až na samotný kořen. „Chceš, abych do tebe zajel bez kondomu a vystříkal se ti přímo do zadečku?“ zašeptal Tomáš těsně u ucha, zatímco jeho ruka sjela dolů a začala Markovi drsně honit jeho vlastní, nateklé péro. „Ano, pane... prosím,“ vydechl Marek. Tomáš ho vytáhnul z Marka a sundal si kondom, po té ho tam zasunul zpět až po koule
Tomášovo tempo se stalo zběsilým. Už to nebyla něha, ale čistá, syrová potřeba. Marek cítil, jak se Tomáš uvnitř něj napíná, a po několika vteřinách zběsilého přirážení se Tomášovi z hrdla vydral hluboký, uvolněný výkřik. „Uf... To byla jízda,“ vydechl Tomáš, Marek také odychuje štika zůstaňte ve mě prosím Tomáš se nahlas usměje a řekne já ale nemám v plánu ho z tebe vytáhnout, Marku. Ještě jsem neudělal tebe.“ Tomáš okamžitě změnil taktiku a začal Marka dráždit tak, až se Marek začal kroutit. „Stříkej, ty moje malá děvko,“ zavelel. Sotva to dořekl, Marek už to nevydržel, prudce se narazil na Tomášovo péro a celé jeho tělo se napnulo v křeči, zatímco na kapotu vystříkal všechnu svou slast.
Když se Marek uklidnil, Tomáš pomalu vytáhl svůj stále ještě tvrdý penis z jeho zadečku. Stáli tam oba nazí na kraji lesa, v naprostém tichu. Marek utřel kapotu auta a podíval se na Tomáše. „Teda... tohle jsem opravdu netušil, že se stane, když jsem si vás stopnul,“ řekl s úsměvem. „Nápodobně, Marku. Ale musím říct, že jsem moc rád, že jsem ti zastavil,“ odpověděl Tomáš.
Tomáš s Markem sednou do auta, atmosféra v kabině zůstávala hustá. „Ty jo, nějak mi nechce klesnout,“ prohodil Tomáš. „No, koukám na to. Musím říct, že vám pěkně stojí i po tom všem,“ odpověděl Marek. Povídali si o všem možném, zatímco Tomášovo péro stále nebylo v klidu. Když se znovu rozjeli, Tomáš se na Marka letmo podíval: „Teda kluku, musím říct, že i když jsi mě tak parádně vykouřil, a já tebe odjel, pořád jsem pěkně nadržený.“ Marek se naklonil blíž a prstem přejel po Tomášově klacku. „Máte pravdu, máte ho pořád pěkně náběhlého.“ Tomáš se zeptá „Co s tím? Mm areál odpoví Já už druhé kolo nedám,“ zasmál se Tomáš. „To je škoda,“ povzdechl si, na což Marek odpověděl tichým: „I když...“
Tomáš prudce šlápl na brzdu. Podíval se na Marka a pak na svůj penis, který na ten podnět znovu viditelně ožil. „Tak ho tam ještě chceš?“ Marek se na něj podíval, v očích mu zajiskřilo. „Teď hned asi ne, musím si odpočinout. Ale... co kdybyste dneska večer přespal u mě?“ mrknul na něj. Tomáš se jen široce usmál a vyrazili směr město. Když zastavili přímo před domem, Tomáš si natahnul kraťasy společně vystoupili z auta Tomáš chytil Marka pevně za zadek a přitáhl si ho k sobě. Pak vystoupili a společně, v těsném objetí, a zamířili ke vchodu. Dnešní stopování mělo nečekaně dlouhé pokračování, které právě začínalo.
Dveře bytu se za nimi zavřely a ticho chodby vystřídala elektrizující atmosféra. Tomáš, který celou cestu Marka nepustil ze svého sevření, ho okamžitě přitlačil ke stěně v předsíni. Polibek, se v soukromí bytu změnil v mnohem dravější a vášnivější kontakt. Tomášovy ruce nenechavě cestovaly po Markově těle, jako by si znovu chtěl potvrdit, že tenhle kluk, kterého dnes ráno jen tak nabral u silnice, je teď skutečně jeho.
„Měl jsi pravdu,“ zamumlal Tomáš mezi polibky do Markova krku, „tahle jízda nekončí jen tak.“
Marek cítil, jak se mu pod náporem Tomášovy dominance podlamují kolena. Bylo to jiné než v lese u cizince tohle bylo osobnější, majetničtější. Tomáš ho zvedl do náruče, jako by nic nevážil, a rázným krokem zamířil do ložnice.
Když ho položil na postel, Marek se na něj díval zdola s obdivem. Tomáš se nad ním tyčil, svlékl si tričko a odhalil své svalnaté tělo, které v přítmí ložnice vypadalo ještě mohutněji. „Chci, abys věděl, že pro mě nejsi jen další stopař,“ řekl Tomáš vážným, chraplavým hlasem. „Dneska jsi mi ukázal, jak moc dokážeš být můj. A já se s tímhle zjištěním jen tak neuspokojím.“
Marek se prohnul v zádech a rukama si přitáhl Tomáše blíž k sobě. „Nechci, abys byl spokojený,“ zašeptal Marek odvážně. „Chci, abys mě měl pořád takhle pod kontrolou.“
Tomáš neváhal ani vteřinu. Srdce mu bušilo v rytmu Markova zrychleného dechu. Pevně ho chytil za boky, prsty se mu zaryly do měkké kůže, a jedním rozhodným pohybem zasunul svůj horký, pulzující žalud do Markovova těla. Marek se prudce nadechl, jeho tělo se na okamžik napnulo v šoku z té náhlé plnosti, ale vzápětí hluboce vzdychl, vyhrbil záda a vyšpulil zadeček víc proti němu, aby ho Tomáš mohl přijmout ještě hlouběji.
„To je ono,“ zavrčel Tomáš do jeho šíje, když cítil, jak ho Markovovy svaly těsně obepínají.
Začal s pomalými, ale drtivými pohyby. Každý jeho příraz byl hluboký a nekompromisní. Marek hlavu zabořil do polštáře, prsty křečovitě svíral prostěradlo a každý Tomášův náraz do něj vyvolával vlnu slasti, která mu projížděla páteří až do konečků prstů. Cítil Tomášovu sílu a váhu, cítil, jak se do něj jeho velký úd zarývá s každým dalším pohybem, který byl stále živelnější.
Tomáš sledoval Markovo tělo ten pohled na něj, jak se Marek pod jeho rukama kroutí, byl pro něj dalším zdrojem vzrušení. Přitáhl si ho za boky ještě blíž, takže každý příraz byl naprosto dokonalý a hluboký. „Podívej se na mě,“ zavelel Tomáš chraplavě.
Marek se otočil, oči měl zakalené touhou, a když se jejich pohledy střetly, Tomáš přidal na tempu. Začal do něj narážet rychle a rytmicky, zvuk jejich těl narážejících do sebe naplňoval celou místnost. Markovo sténání se změnilo v naléhavé vzdechy, jak ho Tomáš dostával blíž a blíž k hranici, za kterou už nebylo návratu. Každý Tomášův úder byl přesnější a drzejší, jako by si chtěl Marka úplně podmanit. Všechno kolem přestalo existovat jen ten horký, syrový rytmus, společný dech a totální odevzdání, které v téhle chvíli mezi nimi vládlo.
Když se po hodině konečně oba uklidnili a leželi vedle sebe, těla pokrytá potem a propletená v jedno, Marek se podíval na strop a pak na Tomáše. „Co bude ráno?“ zeptal se tiše, nejistý si tím, jestli tahle intenzivní zkušenost přežije noc.
Tomáš se na něj otočil, opřel si hlavu o ruku a dlouze si ho prohlížel. Pak natáhl ruku a jemně Markovi odhrnul vlasy z čela. „Ráno? Ráno se vzbudíme a já budu chtít vědět, jestli máš chuť na další kolo. Protože, Marku, mám pocit, že jsme teprve na začátku tohodle maratonu.“
Marek se usmál. Cítil únavu, ale také zvláštní druh naplnění. Věděl, že tohle setkání na krajnici změnilo víc než jen jeho dnešní večer.
Tomáš se k němu naklonil, přejel nosem po Markově tváři a vtiskl mu na spánek jemný, téměř otcovský polibek. Bylo v tom až překvapivé množství něhy, která kontrastovala s tím, co se v pokoji dělo před chvílí. Marek se k němu instinktivně přitulil, hledal teplo jeho těla, i když věděl, že mezi nimi žádné hlubší city neexistují.
„Máš fajn dotek,“ zašeptal Marek do ticha, zatímco ho Tomáš pomalu hladil po zádech.
„Tohle je jediná řeč, které rozumím,“ odpověděl Tomáš tiše.
Jenže idylku přerušil ostrý zvuk mobilu. Tomáš se zamračil, natáhl se na noční stolek a displej rozzářil ložnici. „Do háje,“ ulevil si, když uviděl jméno volajícího. Byla to jeho bývalá, se kterou měl stále nevyřešené majetkové tahanice, a z jejího naléhavého vyzvánění bylo jasné, že se něco děje.
Tomáš hovor přijal a na chvíli se vzdálil do obýváku. Marek slyšel jen útržky ostré výměny názorů. Když se Tomáš vrátil, v očích měl úplně jiný výraz, tvrdý a ostražitý. „Musím vyřídit jednu věc. Bude to nepříjemné a bude to trvat,“ řekl suše.
Marek se posadil na posteli a sledoval ho. „Potřebuješ pomoc?“
Tomáš se na něj podíval, jako by si teprve teď uvědomil, že v pokoji není sám. „Ne, tohle je můj boj. Ale... nechci, abys odcházel. Pokud tam zůstaneš, můžeme to kolo začít dřív, než jsem čekal.“
Marek cítil, jak se mu do břicha vrací to známé vzrušení. Tomášova přítomnost, i když byla teď zatížená problémy, ho stále přitahovala jako magnet. Tomáš k němu přistoupil, jednou rukou ho chytil za bradu a druhou mu pomalu rozepnul zbytek oblečení, které na sobě Marek ještě měl. „Nebude to romantické, Marku. Bude to jen způsob, jak na chvíli vypnout mozek. Jsi připravený?“
Marek jen přikývl. Tomáš ho pomalu chytli pod krkem, s tou stejnou něhou jako předtím, ale jeho ruce byly teď pevnější, skoro až majetnické. Marek se pod ním roztáhl, nechal se vést a věděl, že tahle noc bude mnohem komplikovanější, než původně plánovali. V pokoji znovu zavládlo ticho, přerušované jen jejich společným dechem, zatímco se Tomáš vracel k tomu, co mu šlo nejlépe k ovládání Markových smyslů, aby oba zapomněli na vnější svět.
Druhý den ráno se Marek opatrně vysoukal zpod přikrývky. Cítil každý sval ve svém těle, byla to bolestivá, ale uspokojivá připomínka včerejší noci. Tomáš spal jako zabitý, dech měl hluboký a klidný. Marek se po špičkách odebral do koupelny.
Vstoupil do sprchového koutu obloženého chladnými kachličkami z šedého mramoru a otočil kohoutkem. Teplá voda dopadala na jeho kůži a začala smývat únavu. Zavřel oči a užíval si ten moment klidu, když vtom za sebou zaslechl šramot a hlasité bouchnutí dveří. Než stačil zareagovat, prostor sprchy se zaplnil. Tomáš tam stál, rozespalý, ale s tepem vybičovaným do maxima a s údem, který byl v ranním světle znepokojivě tvrdý a napnutý.
„Dobré ráno,“ zamručel Tomáš, aniž by čekal na odpověď. Jeho výraz byl absolutně nekompromisní.
Marek se instinktivně trochu přikrčil a zkusil se pohnout stranou, ale Tomáš byl rychlejší. Popadl z poličky tělové mléko, vylil si ho do dlaní a bez okolků začal Markovi masírovat zadek. Marek se bránil, snažil se vykroutit, ale Tomáš ho přimáčkl zády k mramorové stěně. „Přestaň, Tome,“ vydechl Marek, ale Tomáš ho jen pevněji chytil za boky.
„Nechtěj, abych byl ještě hrubší,“ procedil Tomáš mezi zuby.
Marek pochopil, že odpor je zbytečný. Uvolnil se a zapřel se rukama o mokrou stěnu. Tomáš na nic nečekal a s dravostí, která ho hnala kupředu, do něj vnikl. Marek vyrazil hluboký vzdech, jak cítil, jak ho Tomáš vyplňuje. Byla to nečekaná rána, která mu vyrazila dech. Tomáš ho nešetřil ani trochu, byl divoký, neúnavný a poháněný ranní erekcí, která potřebovala ventil.
Šukal ho jako zvíře, každý náraz o mramorové kachličky rezonoval celou koupelnou. Marek vzdychal, jeho tělo se pod Tomášovým náporem vlnilo a klouzalo po mokrém povrchu. Tomáš ho držel pevně, prsty se mu zaryly do Markových boků, až mu na kůži zůstaly otisky. Deset minut syrového, živočišného rytmu bez jediné pauzy.
Když cítil, že je na vrcholu, Tomáš prudce trhl a vytáhl se z něj. Ještě než Marek stihl popadnout dech, Tomáš se prohnul a začal stříkat – teplé, lepkavé kapky se rozlétly po mramorových stěnách i po Markových zádech.
Tomáš se opřel čelem o stěnu a těžce oddechoval, zatímco se pomalu vracel do reality. Pak pustil studenou vodu, aby ze sebe smyli stopy té divočiny. V tichosti se osprchovali, Tomáš Marka jen letmo poplácal po rameni, jako by se nic nestalo. Bez jediného slova o tom, co se právě stalo, vyšli z koupelny a zamířili do kuchyně na snídani, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.
