Život 4

15 giu 2020 · 3,948 views Miki3305

Čas běží dál a nástup na vysokou ve mně vyvolával spíše stres než příjemné pocity. To už je mi přes 20? Hrozně to letí! Naštěstí vysoká byla spíše opáčkem učiva střední školy. Jít na stejný obor se vyplácí. Spoustu volného času jsem využil k rozšiřování umění sportu. Nejraději sportuji a cvičím sám. Vesnice a ten klid tam je pro to jako stvořený, hlavně, když jsou všichni v práci a já celé dny v klidu doma, tedy kromě doby, kdy jsem musel do školy na cvičení nebo zkoušky.
Už je to více než pět let, co jsem stával u okna a sledoval opalující se sousedku. Od té doby znatelně přibrala, za což mohla hlavně dlouhodobá nemoc manžela. Ani tak bych ji však neoznačil za tlustou. Celá chalupa a starosti tak padaly na její bedra. Aby se o manžela mohla starat, vyjednala si přes úřady a zaměstnání více volna, takže byla doma mnohem častěji. Záhony chtěly zrýt, dveře složit pod přístřeší, no, bylo toho požehnaně. Proto jsem souhlasil, když mě požádala, zda bych ji nepomohl složit tu hromadu štípaného dřeva, které ji přivezli. Skoro patnáct metrů polínek by jí zabralo až příliš času. No proč ne, alespoň si odškrtnu nějaký ten dobrý skutek. Oblékl jsem se do něčeho vhodnějšího. Maskáčové kalhoty a košile, obojí bylo pracovní a bylo to poznat.
„Dobrej…“ usmíval jsem se. „Je toho hromada, že?“ konstatoval jsem zjevné, alespoň abych něco řekl.
„Doslova.“ Zasmála se v pracovních kalhotách a vytahaném tílku, z kterého vykukovala ramínka podprsenky. Na rukou měla rukavice, které byli dvakrát větší než její ručka. Vypadalo to trochu komicky.
„Tak ukažte.“ Klekl jsem si ke kolečku a nakládal jedno polínko za druhým. Plné kolečko popovezl o těch pár metrů, vyložil a zase zpátky. Stále dokola. Práce a slunce si po několika hodinách vybíralo daň. Pot mi stékal po krku a já si potřeboval tu košili sundat, jinak to nešlo. Její pohledy mi nemohly uniknout. Bylo poznat, že poslední měsíce si dávám do těla u různých silových sportů. Času jsem na to měl spousty. Bylo to příjemné, vzpomněl jsem si, jak jsem před lety byl paf z jejího těla a jak … Počkat… Jak si dráždila kundičku a já to vše sledoval. Ta vzpomínka mě vytrhla z tempa práce více, než samotné parno na slunci. Na chvilku jsem se na ni zadíval, hlavně na její zadeček a klín.
„Copak se děje, Míšo?“ Ptala se a příjemně se usmívala.
„Ale nic.“ Odpověděl jsem a vrátil se k práci.
„Opravdu? Vypadáš zamyšleně.“
„Jen jsem si na něco vzpomněl.“ Usmál jsem se a oči mi odskočily k tomu lehátku, které bylo o kousek vedle. Všimla si toho pohledu a zasmála se.
„Na co sis vzpomněl?“ Vyzvídala, ale já ji to nemohl říct, to se přece nesluší. Ale myšlenky jsem v hlavě měl stále a podle toho, jak mi začínal tvrdnout, byly i v kalhotách. Snažil jsem se to zamaskovat.
„Muselo se ti to líbit, když vzpomínáš s takovým zaujetím, viď?
„To teda líbilo.“ Zasmál jsem se a doložil další kolečko, zvedl se a zamířil ho zase vyložit. Naštěstí se hromada tenčila a já odhadoval, že zbývají maximálně čtyři kolečka, než budeme hotovi.
Skládám poslední polínka na místo, ona mezitím hrabe a zametá zbytky pilin, které zamířili pod stromky, kůra do záhonů a třísky do košíku vyhrazeném na grilování. Otřela si z čela kapky potu do tílka. Okamžitě mě zaujala nově odhalená kůže. Všimla si toho. „Co si mě pořád prohlížíš? Líbím se ti?“
To je past! Na to není správná odpověď! Usmál jsem se. „Tak samozřejmě.“
„Jo? A co se ti líbí?“ vyzvídala a já poznal, že mě zlobí schválně.
„Celá jste moc hezká.“ Říkal jsem pravdu, opravdu mi přišla sexy i přes fakt, že byla o více než dvacet let starší. Otřel jsem si kapky potu z čela také, ale neměl jsem nic jiného než rukavice od pilin.
Zasmála se. „Chlapy! Ukaž…“ přišla ke mně, svlékla si tílko a pot i s pilinami mi s ním setřela z čela, ramen a hrudi. „Na co se díváš teď?“ řekla pološeptem.
„Na vše co mi ukazujete.“ Ani nevím, ale určitě jsem si olízl rty.
„Na vše? Třeba jak jsem se tu před lety opalovala?“
Tím mě vysloveně uzemnila. Ona to ví?
Tu otázku v mích očích poznala a bylo jedno, jak moc jsem se to snažil skrýt.
„Když se hýbe záclona v okně, je to vidět, víš?“
Zastavil se mi dech a srdce hrozně rozbušilo.
Otočila se a popošla několik kroků k lehátku, k tomu lehátku. „Ležela jsem tady. A ty ses díval. Vím to. Jsi hrozný prasák!“ otočila se, rázným krokem se vrátila zpátky ke mně a dala mi facku. „A díváš se dál. Kdybych tu stála nahá, budeš se dívat pořád, viď?“
Mnul jsem si tvář, když se ptala. Ta facka na upocenou kůži docela zaštípala. „Dnes už bych se nedíval.“ Odpověděl jsem rázně s adrenalinem v krvi od bolestivé facky.
„Ne?“ v hlase měla údiv, jakoby tu odpověď nečekala.
„Dnes by mi jen dívat se nestačilo.“ Chytl jsem ji za podprsenku a strhl ji z ramen. Rychle si chytla alespoň košíčky. Následovala několika vteřinová hra očí. Chtěl jsem ji a teď už jsem nebyl ten mladičký panic. Tu hru si rozehrála sama. Chytl jsem ji za pas a přitáhl ji k sobě. Vůbec se nebránila, když se naše rty setkaly a jazyky hrály svůj tanec. Dokonce ani fakt, že jsme byli oba zpocení mi vůbec nevadil. Slízával jsem kapičky slaného potu z jejího krku i prsíček. Zhluboka mi dýchala do ucha, a tak nadrženě sténala. Zatlačila mě do jejich altánku, byla tam jen lavička, zahradní křeslo a malý dřevěný stolek o který jsem se opřel zadkem. Zasunula ruku pod okraj maskáčů a chytla se mého péra. Usmála se, když zjistila, že je z ní tak moc tvrdý. Jako hladová lvice mi stáhla kalhoty, olízla ho a hrála si s ním pot nepot. Užíval jsem si to a i přes to, že bylo nejméně 30°C, naskočila mi po těle husí kůže. Po chvilce jsem ji chytl za hlavu, aby šla ke mně nahoru. Okamžitě mě políbila, popostrčila o kousek dál na lavičku, stáhla si kalhoty a sedla si na mě. „Drž!“ poručila a já s radostí uposlechl. Nasedla si na něj hodně pomalu, byla tak mokrá, že do ní vklouzl sám. Pohupovala zadečkem nahoru a dolů tak jak sama chtěla, chvilku jsem byl v takovém transu, že jsme se na nic jiného než bezmyšlenkovité sání její kůže nezmohl. Po probuzení jsem ji chytl za vlasy, aby se musela prohnout v zádech. Nasál jsem její bradavku a pohrával si s kozičkami. Po uvolnění stisku vlasů, zůstala prohnutá a nabízela mi kozy sama. Mé hraní skončilo, když mi do ramene a krku zaryla nehty, skoro jsem myslel, že to šlo až na krev. Zadržela dech a uprostřed zasténání zůstal jen jeden tón v hlase. Udělala se a mně se to moc líbilo. Nahlas se zasmála a slezla ze mě. Plácl jsem ji po zadečku a odvedl na to lehátko, na které mě tak zlobila. Upřímně se smála, když jsem ji tam začal lízat, tak jak jsem si tehdy představoval. Byla moc chutná a mě lízání baví. „Pojď, Vraž mi ho tam!“ otočila se, opřela se o lehátko, jednou nohou klečela na něm a druhou se postavila na trávník. Měl jsem takovou chuť ji lízat pořád, ale když jsem se k jejímu zadečku přiblížil, zastavila mě. „Ne! Vraž mi ho tam!“
Poslechl jsem a začal ji mrdat. Udělala se znovu a já jen o okamžik po ní! Vytáhl jsem ho z ní a velkou dávku sperma jsem ji nastříkal na zadeček. Rychle se otočila, evidentně chtěla něco do pusinky, ale to už moc nestihla. Jen mi ho ještě chvilku olizovala a nasávala. Pak se usmála a podívala se mi do očí.
„Děkuju, to jsem potřebovala.“ Drápky mi na hrudi vyryla pět čar, zvedla se a odešla do domu.
Vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Připadal jsem si jak vyžvýkaná žvýkačka, ale takovou jízdu jsem nezažil. Oblékl jsem se a odešel si dělat svoji práci na zahradu.
Proč to chtěla a udělala? Kdo ví. Možná prostě potřebovala upustit páru nebo to už dlouho neměla. Každopádně dělala, jakoby se nikdy nic nestalo.