Král Václav

Za devatero horami a devatero řekami se tyčil starobylý hrad. Bylo to honosný a pečlivě udržovaný sidlo, ze kterýho až mrazilo. Bylo to jeho minulostí, ale především osobou, která v něm nyní žila. Tou osobou nebyl nikdo jiný než král Václav, zvaný Ukrutný, Václav Ukrutný. Už jen z toho přízviska je jasně patrný, že to nebyl žádnej beránek.
Hradby hradu lemovaly useknuté hlavy pánských obětí a ze sklepení se den co den ozývalo dámské kvílení všech dam, který si tam Václav držel pro uspokojování svých perverzních choutek. Svým nezdolným libidem, širokou škálou chutí a krutostí v případě, že mu nebyl někdo po vůli, byl velmi známý. Každý den vyjel se svou družinou do města, vybral si tam ženu, ze který o pár hodin později udělal svou děvku. Pokud dotyčná byla vdaná, dal jejímu choti možnost utkat se s ním v boji. V případě manželovy prohry mu byla useknuta hlava a napíchnuta na další kůl, jež lemovaly již zmíněný hradby a Václav neprohrával. Byl zvyklý dostat vždy to, co chtěl. Žena pak byla uvržena do žaláře a vystavována nemilosrdnýmu mrdáni krále Václava. To je ale sviňa obšournická, co? Však ono na něj taky dojde :).
Dny ubíhaly a králova nadrženost se stupňovala. Žužlal bradavky, prstil a fistil kundy, mrdal prdele a strkal ptáka do úst desítkám žen, který vlastnil. Někdo holt chová koně, král choval kurvičky. Zrovna se oddával svým zvrhlostem, když na nádvoří slyšel klapot kopyt. Vypustil mrdku do řádně rozmrdanýho otvoru jedné nešťastnice, natáhl si kalhoty a šel se podívat na ten povyk. Vylezl ze sklepení a předstoupil přímo před nejžhavější ženu, kterou kdy viděl. Nasucho polkl, urovnal si ptáka a představil se: "Buďte pozdravena, Mylady, já jsem král Václav, co Vás přivádí na můj hrad?" Žena se na něj dlouze podívala, pohladila svýho koně po krku a ladně seskočila rovnou před krále. "Zdravím, králi, jsem Lady Monique GutteNacht von Gerlacht a projíždím kolem vašeho hradu do své země. Jsem cestou již velmi znavena a zastavila jsem zde, doufajíc, že mne a mýmu doprovodu poskytnete nocleh a něco k snědku." Václav ji moc neposlouchal, prohlížel si její bujný křivky a představoval si její sametový tělo pod tím svým. Nakonec se zmohl jen na proste "Ano". Nabídl Monique rámě a vedl si ji ke svým komnatám. Po cestě kejvnul na sluhu, oznámil mu ať počítají s větším množstvím osob na večeři a že si nepřeje být kýmkoli rušen, dokud ona krmě nebude hotová. Plánoval si jak si pěkně zašuká ještě než se nadlábne.
Jakmile vstoupili do králových komnat, přirazil Monique ke dveřím, držel ji pod krkem a nenechavými prsty se dobýval do jejích šatů. Monique ale nebyla ledajaká žena a sama si Václava vybrala. Vytáhla svou oblíbenou kudličku z pod podvazku na stehně a přišpendlila s ní Václava ke dveřím. "Teď budeš chvíli poslouchat ty mě, králi. Už dlouho hledám chotě, ale narážím na samý sračky, který špatně píchaj a nic nevydrží. O tobě jsem slyšela zvěsti, že mrdáš dobře a proto jsem tady. Učiním ti nabídku. Dokážeš-li, že zvěsti o tvým šoustacím umění nelhaly, dostaneš mojí zem a tohle tělo". Jakmile dořekla větu, shodila ze sebe šaty a stála před Václavem jak ji Pánbůh stvořil.
Král nevěděl kam se má dívat dřív. Na její plné rty? Plný kopečky ňader s trčícíma bradavkama, na oblý boky nebo tu rozkošnou a od pohledu hladovou kundičku? Lady ho ale vytrhla z myšlenek, osvobodila ho ode dveří a prohlásila: "Udělej mi to, udělej mi to jako ještě žádný před tebou a já ti slibuju, že budu jen tvoje a že udělám všechno pro to, abys byl ty a tenhle vejkej pták spokojenej." Na to si klekla, vzala krále do pusy a vykouřila ho tak, že Václav zapomněl na svý přízvisko a stal se z něj král vyčerpaný, ale velmi, velmi šťastný.