Svlékala se pomalu

Svlékala se pomalu, téměř až rituálně. Byla sama, nebyl tady nikdo pro koho hrát divadlo. Přesto si hluboce užívala každý pohyb. Látka sklouzávající po holé kůži. Obnažující se tělo uprostřed pokoje. Nechala roztažené závěsy, za nimi tma. Tam venku je tepající město, možná ji někdo z dálky sleduje. Ta myšlenka ji vzrušovala, jen si sáhnout do klína a krouživým pohybem se přivést k vrcholu. O to ji nešlo. Večer byl příliš mladý na to zabít touhu masturbací. Chtěla zůstat nadržená.

Sprcha, parfém, šminky. Stejně jako si užívala svlékání, tak si vychutnával opak. Vyprahá zhýralost duše, touha zažívat, cítit život v žilách. Dnes večer, možná. Když ne, nevadí. Toužit je někdy víc než dosahovat.
V hotelovém loby byl klid. Bar prázdný jako každý večer v každém hotelu. Filmová předloha světa selhávala. Praha, Budapešť, Paříž, bylo to jedno. Všechny hotely čpěly nudou, na barové stoličky sedal jen prach.
Mlčky vyšla do tepajícího města s pocitem vzývavé děvky, tak moc by chtěla dnes šukat, ve stoje v podchodě, kde to čpí močí, ve světle blikající zářivky. Neudělá to, dobře ví, má strach. Takové chování by bylo nezodpovědné a nebezpečné. Jak ráda by to však jednou zažila.

Dnes jsou to Helsinky. Město na hraně modernosti a omšelosti. Město vody a chladu. Město saun, nahoty a drahého piva. Hlavní třídy ji nezajímaly. Hledala místa na pomezí světla a stínu, třeba bude mít štěstí a jednou najde co hledá, za co se stydí. Stane se tím, čím sama pohrdá.

Večer se překlápěl do noci. Ulice utichaly bary zářily do tmy, to byl její čas. Jeden z četných ostrůvků, mohl být tím správným místem. Našlapovala tiše. Hledala lavičky stranou. Místa která poskytují soukromí. Měsíc byl jasný, krajina měkce osvětlená. Vlny moře šplouchaly tiše, dost na to aby ji poskytly krytí.

Ze tmy zaslechla hlas. To by mohlo být nadějné. Kradla se tmou jako zloděj. Ne moc blízko ale dost na to aby viděla. Byl tam pár, ležely na trávě, sledovaly noční oblohu. Srdce se jí rozbušilo. Cítila jak jí vlhne klín. Mravenčení se jako vlna přelilo celím tělem.

Rozepnula si rifle a rukou přejela po kalhotkách. Tolik služebních cest, tolik měst a nočních parků, nikdy nic. Jen tma, ticho a nuda. Dnes možná …

Chvíli se nedělo nic. Motýly pomalu opouštěly podbřišek únava získávala nadvládu. Znovu se zapnula, rozhodnutá odejít.

Ještě se otočila. Oba se zvedali. Je po všem řekla si tiše. On ale stál, rozepl si poklopec a než se dívka stihla narovnat, měla před obličejem jeho penis.

Tohle nečekala, ani dívka ani ona. Rychle rozepnula kalhoty, ruka již rovnou vklouzla pod kalhotky a kroužila kolem klitorisu. Upřeně sledovala, jak dívka zareaguje. Bez váhání kouřila ztopořeného ptáka.
Udělala se téměř hned. Už měla celou kundu venku. A zuřivě jí třela blízko dalšímu vrcholu. Když muž klečící dívku vzal za ramena a zvedl si jí k sobě. Bz váhaní jí stáhl kalhoty, tak jak tam stáli, bez opory, bez toho, aby se vůbec rozhlédly, do ní pronikl.

Šukal ji ve stoje. Do tmy pronikalo tiché plácání a oddychování slečny s kalhoty u kolen, on v mírném podřepu, aby se do ní dostal.

Další vrchol zažila během chvilky. Prsty promáčené od mokré kundy, strkala si tam hned tři, jak byla rozdrážděná, po třetím vrcholu už neměla na nic sílu a jen oddychovala.

To už byl hotový i muž, dívka utírala kapesníkem semeno, natáhla si kalhoty. Objali se a odcházeli. Naštěstí opačným směrem než ona, voyeurka, šmírák, děvka ve křoví, co si honí kundu.
Sledovala ty dva, jak odchází. Dívka se otočila, zadívala se zpět, bylo to jako by jí hleděla rovnou do očí. Věděli snad že tam je?

Stud jí projel tělem jak ledový nůž. Byla unavená, zmožená rozkoší. Styděla se za sebe, zároveň cítila že žije. Ještě zadřepla a vymočila se. Už to bylo jedno. Pomalým krokem došla do hotelového pokoje.
Usnula rychle.