fotka

Co mě přitahuje na focení? Je to určitý druh moci. Fotit lidi, znamená, mít nad nimi kontrolu. Je to dialog, neustávající komunikace, která je za hranicí slov. Vzájemné pouto, pro tento účel a tento okamžik.

Skupinové focení, kdy je na jednu holku šest chlapů, je jen prázdné pozérství, je to bez obsahu, jen nahé tělo v kulisách chaotického dění. Nakonec jsem to stejně já, kdo modeluje scénu a jen nechává ostatní ochutnat úrodu, kterou nezaseli.

Když klečíte tak blízko jejímu klínu a přes optiku objektivu sledujete jak prsty projíždí horní lem kalhotek a pak je pomalu sundává, tají se dech. Jdete blíž, aby vůně jejího ohambí nevyšla nadarmo. Mísí se s vůní horkého léta, starého dřeva a sena. Jde z toho závrať. Jsem profesionál, nesluší se třeba jen pomyslet.

Mám ji celou nahou. Mladé prsy vystavené slunci, které se jemně barví do ruda v letním podvečeru. Vzorně vyholený klín, nechává vyniknout Venušinu pahorku, pod kterým se jemně rýsuje rýha z níž vystupují nádherně do hněda zbarvené pysky.

Rozhodl jsem se pro záběr, kdy na její hladké jemné kůži stékají kapky vody. Jedinou, co jsme měli sebou byla v PET láhvi. Vzal jsem tedy láhev a začal pomalu polévat její tělo. Voda stékala po bradavkách ke klínu. Sotva se dotkla její kůže, hlasitě vzdechla. Napřed mne napadlo, že je studená, v jejích očích však zářily jiskry. Proud vody jsem nasměroval k druhému ňadru, to již přivírala oči, bylo jasné, že mokrá není jen její kůže.

Kameru jsem položil na zem, začínala v tomto záběru dost zavazet. Pohladil jsem jí bříško, chvěla se, vzduch se naplnil vzrušením. Zavřela oči, bylo jasné, že se již nechává jen unášet, tím co narůstalo tak dlouho. Nahota, vůně léta. Přejel jsem rukou po tom nádherném pahorku a rovnou prsty rozrazil pysky provlhlé směsí šťáv a vody. Šlo to tak hladce, okamžitě vykřikla a přirazila abych se dostal hlouběji, pohupovala se v bocích, zatím co jsem jí lízal bradavky. Chytla mě za ruku, udávala rytmus dovnitř a ven. Doteď jsem vedl já ji, nyní převzala kontrolu a dala mi tempo. Explodovala během chvilky. Svíjela se v mohutném orgasmu a měla co dělat, aby se jí nepodlomily kolena. Nechal jsem ji zavěsit se v mé náruči. Přitiskl jsem se k ní svým tvrdým ptákem. Cítila ho, a jemným pohybem boků do něj dorážela.

Když znovu popadla dech, mlčky se svezla na kolena a vytáhla mou pevnou chloubu. Chvíli jej jen tak honila. Jazýčkem dokola. Pak pomalu sála žalud a za chvíli již měla celého v puse. Kouřila skvěle. Zároveň jej honila a sála, strčila si jej do krku a pak znova sála. Nedalo se vydržet, během chvíle jsem jí stříkal do pusy, nepřestávala sát a šoupat jej po jazyku sem a tam. Osušila ho, spolkla obsah co zůstal a postavila se zpět. Slunce již zapadlo za hřeben. Světlo bylo pryč. „To už moc nenafotíme, že“ řekla rozesmátě a chvíli tančila bosá v trávě.