Letní vášeň

Vzduch byl horký, nasycený vůní rozkvetlých květin a letního večera. Stála jsem na balkoně horské chaty, popíjela víno a pozorovala, jak slunce pomalu mizí za horizontem. Když ke mně přišel, ucítila jsem jeho teplo ještě dřív, než se mě dotkl.

“Na co myslíš?” zašeptal mi do ucha.

“Myslím na to, jak nádherný je tenhle večer,” odpověděla jsem a otočila se k němu. Jeho oči byly temné, plné touhy.

Nečekal, až něco řeknu. Jemně vzal sklenku z mých rukou, položil ji na zábradlí a přitiskl mě ke studenému dřevu. Jeho rty se vpily do mých, horké a náročné, a já se mu okamžitě poddala.

Vítr se opřel do našich těl, ale jeho ruce mě držely pevně. Prsty sklouzly po mé holé kůži, zanechávaly za sebou jemné mrazení. Zavrněla jsem, když jeho rty sjely na můj krk, a zavřela oči.

Nebylo třeba slov. Jen my dva, vášeň, která nás ovládala, a příroda, která nás obklopovala. Šaty ze mě sklouzly na dřevěnou podlahu, a já se mu otevřela, naprosto připravená.

Jeho tělo bylo horké proti mému, pohyby pomalé, dráždivé. Každý dotek, každý polibek mě rozpaloval víc a víc, až jsme se ztratili v rytmu, který patřil jen nám.

Ve chvíli vrcholu jsme se pevně drželi, jako by nic jiného neexistovalo. A když jsme se nakonec sesunuli do objetí, srdce nám bušila stejně divoce jako vítr kolem nás.

Podívala jsem se do jeho očí a usmála se. “Tohle byl ten nejlepší letní večer,” zašeptala jsem.

“A ještě nekončí,” odpověděl s úsměvem a znovu mě políbil.