Když jsem byl já a František ještě kluci, hráli jsme si nejčastěji v okolí našeho baráku. Taková ta klasická hra na schovávanou a tomu podobné hry, to bylo naše. Přijednom jsme objevovali taje blízkého okolí. Když už jsme si mysleli, že okolí velmi dobře známe, vždy bylo co objevovat nového. Snad i díky tomu, že já jsem byl vždy ten o hlavu menší kámoš, schoval jsem se dobře téměř všude. Když se…

Bydlel jsem v tichém domě na okraji města, kde se všichni tak trochu znali, ale málokdo si byl opravdu blízký. Až na něj. Můj soused. Vysoký, trochu zarostlý, s hlubokým hlasem a pohledem, který dokázal člověka na chvíli úplně zastavit. Poprvé jsme se dali do řeči na chodbě, když jsem zápasil s taškami z nákupu. Beze slova mi pomohl, jen se lehce usmál. Ten úsměv ve mně zůstal ještě dlouho potom…

Kdyby ho nachytal nějaký hajzl, výprasku by se nevyhnul. Tohle Alex věděl. Ale taky věděl, že při troše štěstí za tamto může dostat pár babek a dopřát si něco lepšího k večeři. Teď se musel rozhodnout, jestli chlápek v elegantním kabátě je skutečný zákazník, nebo jen darebák, který mu chce uškodit. Další pohled na drahý vůz s řidičem stojící na ulici ho přesvědčil, že tmavovlasý muž je nejspíš to…

Neviem, ako dlho som spal, dlho to nebolo. Prebudil som sa, keď boli už všetci na izbe, celé telo ma bolelo. Sadol som si na posteľ a chvíľu som len tak pozoroval pohyb v miestnosti. Nikto si ma našťastie nevšímal, čo som bol nad mieru rád. Skôr by som povedal, že po mne zazerali, ani sa nečudujem, musel som vyzerať skvelo. Nikde som nevidel chalanov. Síce som bol na nich ešte riadne nasratý, no…

Obracím se k plošinovému vozíku, na kterém je popruhová konstrukce s uvězněným Dakem, a pomalu ho před sebou tlačím dál až ven do chodbičky. V ní se ale zastavuju, aby to ti dva namakanci v zákulisí neviděli, a skláním se k mému spoutanému kolouškovi. Nevnímá mě. Musel omdlít vyčerpáním. Nechám ho, dokud nedorazí posily. Moje uši a rozkrok totiž zaznamenaly něco, co mi rezonuje mozkem, a nedokážu…

Celý týden ubíhal v podivném tempu, a ještě podivnější atmosféře. Občas bylo všechno jako obvykle, samé vtipy, popichování a sladké polibky, a najednou Skyler zmlkl a jen se na Elliota díval. Dlouho, bez mrknutí. Tak dlouho, až Elliot zaváhal, zda neudělal něco špatného. Tak dlouho, až o dva kroky ucouvl. Jako by si Skyler testoval vody. V pátek si v práci oba krátili čas tím, že si posílali…