Některé ženy si nepamatujeme proto, že jsme s nimi strávili život. Pamatujeme si je proto, že jsme s nimi nestrávili vůbec nic. Když se dnes ohlédnu zpátky, nedokážu si vybavit přesný rok. Nevím ani, kolik mi tehdy bylo. Pamatuji si jen kluka, kterým jsem byl. Byl jsem slušný. Až příliš slušný. Na holky jsem se uměl dívat. Uměl jsem se usmát. Uměl jsem si o nich celé noci představovat příběhy…
Večery v kempu měly zvláštní kouzlo. Ten vzduch byl plný vůně trávy, kouře z ohňů a moře, které bylo slyšet jen v dálce. Byl to teprve třetí den dovolené a já jsem se začínal cítit volněji – žádné povinnosti, jen kamarádi, smích a kytara. A pak jsem ji poprvé zahlédl. Seděla s partou holek u kiosku, světla z lampy se jí odrážela ve vlasech, a když se smála, udělalo se mi v hrudi něco, co bych…
Když vystoupila z auta a zamávala na mě, uvědomil jsem si, že jsem udělal chybu. Ne proto, že bych tam neměl být. Protože jsem si myslel, že jsem připravený. Nebyl jsem. Šli jsme pomalu k rybníku a povídali si o obyčejných věcech. O práci. O životě. O lidech, které jsme oba znali. Jenže moje hlava vedla úplně jiný rozhovor. Každý její úsměv ve mně probouzel vzpomínky, které byly starší než…
