Byl jsem po operaci kolene a třetí noc v nemocnici byla nekonečná. Na pokoji jsem ležel sám, noha v dlaze, venku tma a bolest mi nedovolila usnout. Krátce po druhé ráno se tiše otevřely dveře a dovnitř vešla sestra Monika – pohledná blondýna, které pod krátkým zdravotnickým pláštěm prosvítala modrá uniforma. „Pořád nespíme? Bolí to?“ zeptala se polohlasem a došla k mé posteli. Její hlas byl…
Cesta domů měla trvat hodinu, ale letní bouřka měla jiné plány. Stěrače nestíhaly pobírat proudy vody a auto mi uprostřed hlubokých lesů definitivně chcíplo. Mobil byl bez signálu, ale kousek mezi stromy prosvítalo světlo z okna chaty. O deset minut později jsem promoklý na kost klepal na masivní dveře. Otevřela mi Klára – pohledná třicátnice ve volném pánském tričku s vínem v ruce. Zasmála se…
