O jaru

Vyprávíš příběh o jaru,
ne slovy, tělo vypovídá.
Nanovo jako postaru,
od nepaměti se to střídá
a ty v té báji zakletá
vracíváš se mi v polosnění.
Jsi múzou, pro niž poeta
se cele oddal poblouznění.
Tepeš mi verše o stehna
zahrocenými terči hrudi.
I kdyby jsi teď sesedla
je pozdě, už mne neprobudí,
už nedýchám, už sotva hlesnu.
Tam kde ty jsi, teď pospíchám,
spíš klopýtám, jak bloudím ve snu.