Stydím se za sebe (OPĚT)

Já nevím, co mě to popadne... Vždycky si říkám, že už nechci, ale nějaký satan nebo ďábel mi našeptává opak nebo mi ten opak sešle samo peklo a to přímo pod hubu - nebo blízko k mému poklopci. Pak už nevím, kdy přestat a člověk se musí za sebe stydět.

Před měsícem jsem si říkal, že už žádnou ženskou nějakou dobu nechci a pak mi přijde zpráva s dotazem co to focení? (NE, NENÍ AMATÉRKA). Na rozhledně jsem jí svlíknul, udělal tři snímky a pak jsme dvě hodiny píchali. Deka mokrá, zima strašná, ale nám bylo teplo. Ještě dodala, že se před měsícem na mne vysrala, protože jsem prý arogantní hajzl. Teď má někoho, ale ten mizerně píchá, tak jakože jestli by mi nevadilo... sem tam... A prý neva, když někoho vezmeme do party M/Ž :D

Samospádem jsem nějak ukončil všechny ostatní kontakty, byly to čtyři samičky, které jsem objížděl a taky ojížděl. Jednu jsem dokonce vzal i na sraz :)

Říkám si fajn, mám klid a do týdne mi přišla do cesty suprová ženská, krásná, sečtělá, dostatečně úchylná... Opět si říkám, že paráda, minulost vyřešená, mám čisté svědomí a tak dále...

A zhruba před půl hodinou mi přijde explicitní fotka s kalhotkama na stranu s dlouhým textem ve smyslu, že když jsem nečinný, musí udělat krok ona. (NE, NENÍ TO AMATÉRKA A JE TO MÁ DLOUHOLETÁ KAMARÁDKA)

Vážně nevím, co jsem komu udělal. Jo... Stěžuji si! Dokonce jsem to konzultoval s odbornicí a ta mi řekla, že tohle je u umělců normální a ať si užívám života... Paráda!

A teď si říkám, jestli zítra budu cítit vinu a připadat si opět jako matrace pro ejakulující vagíny... A jo... Porno jsem si pustil, ale chuť dát prostředek kalhotek na stranu chvilku trvá...

ps: mé stížnosti neberte vážně stejně jako já nečtu vaše urážlivé komentáře. :) Nečtu vlastně vůbec žádné, chtěl jsem to jen ze sebe dostat...