Nevěra nevyhoří kvůli morálce,

Ležím v posteli a nemůžu spát. Hlavou mi běží moje sexuální příběhy a jedna otázka: proč mě moje vedlejší dějové linky časem přestanou bavit?

Asi bych měl začít tím, proč vůbec vznikly. Ne proto, že bych chtěl zničit rodinu. To ne. Doma nám spousta věcí funguje, ale v sexu jsme se zasekli. Spadli jsme do stereotypu, jeli pořád to samé a některé věci, které mě vzrušují, zůstávaly dlouhodobě stranou. Nějakou dobu to člověk přechází, pak si na to zvyká a nakonec začne hledat jinde to, co mu doma chybí.

Postupně jsem si našel pár žen, se kterými tam byla důvěra, chemie a chuť posunout to i do intimnější roviny. Nebylo to jen o tom, že jsem něco hledal já. I ony měly své chutě, fantazie a potřeby, které si chtěly splnit. A právě to mě na tom ze začátku bavilo. Otevřenost. Nové praktiky. Větší chuť zkoušet věci, o kterých se doma buď nemluví, nebo na ně vůbec nedojde.

Jenže po čase jsem zjistil, že se mi vlastně opakuje podobný vzorec jako doma. Ze začátku je to oboustranné, člověk objevuje, co toho druhého vzrušuje, co má rád, co ho láká. Jenže pak se to začne nenápadně překlánět. Začneš víc plnit představy toho druhého než svoje. Víš, co ji baví, co ji dostává, co chce zažít, a dáváš jí to. Jenže tvoje vlastní chutě, tvoje oblíbené praktiky a tvoje představy se začnou znovu odsouvat stranou.

A v tu chvíli mě to přestává bavit. Ne proto, že by ty ženy nebyly atraktivní nebo že by sex s nimi byl špatný. Naopak. Jenže mě dlouhodobě nebaví být v roli někoho, kdo hlavně plní, vede, přináší nápady a stará se o prožitek té druhé strany, zatímco to, co chci já, zůstává pořád jen někde bokem. Sex není dlouhodobě uspokojivý jen proto, že je častější, odvážnější nebo pestřejší než doma. Musí být také vzájemný. Musí v něm být prostor pro oba.

A možná právě tady je problém spousty vztahů. Lidé spolu žijí, spí vedle sebe, milují se, ale vlastně netuší, co toho druhého opravdu vzrušuje. Nevědí, jaké praktiky má rád, co by chtěl častěji, co by chtěl zkusit, co už ho nebaví a kde jsou jeho hranice. Pak se diví, že sex vychladne, že z něj zmizí zvědavost a že jeden nebo druhý začne mít pocit, že mu něco zásadního utíká.

Zkuste si doma jednoduchý test. Každý zvlášť si napište na papír svůj seznam. Co máte rádi. Co vás vzrušuje. Jaké praktiky vám chybí. Co byste chtěli zkusit. Co je pro vás naopak za hranou. A vedle toho napište, co si myslíte, že má rád váš partner nebo partnerka. Pak si to porovnejte. Možná zjistíte, že se znáte mnohem míň, než jste si mysleli.

A pak si položte ještě jednu otázku: kdy jste naposledy udělali něco, co bylo opravdu na seznamu toho druhého? Ne něco, co vy sami považujete za dostatečné. Ale něco, co skutečně chce on nebo ona.

Protože právě tady se často láme věrnost, chuť i zájem. Ne na nedostatku lásky. Ale na dlouhodobě přehlížených potřebách, o kterých se buď nemluví, nebo se berou jako nepodstatné.

Nezapomínejte na své partnery ani na jejich sexuální svět. Zajímejte se o něj dřív, než se o něj začne zajímat někdo jiný.