Psání dokud se neudělám

Zdravím lidi, jste úžasní.
Jedna č* (Č) mne kouří pod stolem. Zrovna teď a na pohodu. Mám prý psát, dokud se neudělám. A poslat hned jak vystříknu. Bez ohledu co jsem napsal.
Nemám moc velký péro. Zájemcům ho klidně ukážu. Je spíš široké, ale Č se to líbí. A mně se líbí, že rychle přeběhne ty tři ostravské ulice, když mám na ni chuť. Teď musím psát o dost pomalu. Rajcuje mne moje péro v jejím krku. Trénuju ji mandle.
Našel jsem novou práci. Přesněji mi ji našla Č.
Ze svého stroje (který jsem musel vrátit) jsem se dostal mezi jiné stroje.
A céčkuju jak ďas. Ach jo, to je slast. Č jsem musel na chvíli odstrčit, abych vyrovnal ten peak v mém péru!
V pauze napíšu, že céčkem nemyslím žloutenku, ale technikálii. Jde opravdu o čistokrevné C. Bez Garbage Collectoru, který všichni uctíváte. I Č.
"Kuř č*!"
Ona poslušně rejdí jazykem na mém žaludu až na něm ulpívá precum. Teď musím předchozí větu třikrát přepsat.
Poznali jsme se před dekádou. Přešlo to do bromance. Akorát se do ní vysemením jak se mi chce, což mi dovolila. Většinou mne udělá za dvě minuty. Teď tříštím pozornost a píšu. Ale už mi cuká v péru.
Jaký byl první den v prácí? Náramný, předhodili mi úplný sajrajt.
Náhodou jsem vyřešil memory leak. A doplnil chybějící free metodu. Nezdál se mi jeden cyklus. Výsledek bylo 10x zrychlení.
Č mi poradila, abych si řekl o zvýšení mzdy. Zkusil jsem to přes konfer